COP30 začíná. Do Brazílie dorazili lobbisté, lídři konferenci bojkotují

Absence tolika vrcholných představitelů, včetně Trumpovy administrativy, která se zcela distancovala od procesu, vede k otázce, zda má dvoutýdenní nadnárodní setkání stále smysl, když emise oxidu uhličitého po 29 setkáních stále rostou. Donald Trump po svém návratu do úřadu vypověděl Pařížskou dohodu a nazval klimatickou změnu „největším podvodem, jaký byl kdy spáchán“. Podpořil fosilní paliva, zrušil regulace, zrušil dotace na čistou energii a vyzval vlády po celém světě, aby opustily své programy obnovitelných zdrojů.

Trumpovým cílem je učinit z USA „energetickou supervelmoc číslo jedna na světě“. Zároveň se snaží demontovat agendu svého předchůdce Joea Bidena. Zatímco Trumpova administrativa sází na fosilní paliva, Čína se zaměřila na dominanci v oblasti čistých technologií, které se v roce 2023 podílely na 40 % jejího ekonomického růstu. Čína tak bere svůj energetický model globálně. Tento rozkol staví dvě světové supervelmoci proti sobě v boji o kontrolu nad nejdůležitějším průmyslem na Zemi.

Mnoho stoupenců konference se obává, že americká cesta povede k oslabení závazků dalších zemí. Anna Abergová z Chatham House tvrdí, že je nyní důležitější než kdy jindy, aby COP30 vyslala signál, že vlády, podniky a instituce stále jednají v boji proti klimatickým změnám. Představitelé EU, včetně Ursuly von der Leyenové, varují Evropu, aby nezopakovala chybu a nepřišla o další strategické odvětví ve prospěch Číny. Evropská komise si klade za cíl získat 15 % trhu s obnovitelnými zdroji, který má do deseti let vyrůst na 2 biliony eur, nicméně Čína již má v čistých technologiích nedostižnou dominanci.

Čína vyrábí přes 80 % solárních panelů a podobný podíl pokročilých baterií, což je činí prakticky nezdolatelným hegemonem v čistých technologiích. To reflektuje i nedávný krok EU ke zvýšení cel na čínská elektromobily. Dnešní volba pro mnohé státy spočívá v tom, zda se připojí k čínské revoluci čisté energie, nebo se budou držet agendy fosilních paliv v čele s USA.

Bývalá šéfka klimatického procesu OSN Christiana Figueresová se domnívá, že proces COP „není vhodný pro daný účel“, a objevují se názory, že by se měla konat pouze jedna velká konference jednou za pět let, aby průmysl a ekonomika měly čas dohnat závazky. Nicméně Ed Miliband, britský ministr energetiky, věří, že tato setkání, i když jsou náročná, přinesla reálný pokrok a jsou naprosto nezbytná. Michael Jacobs z Sheffield University zdůrazňuje, že pokračující kolektivní podpora je klíčová, aby se podkopával pokus Donalda Trumpa narušit kolektivní proces a aby podniky dále investovaly do dekarbonizace.

Letošní jednání v Brazílii je důležité, protože mimo jiné usiluje o dohodu o multi-miliardovém fondu na podporu světových deštných pralesů, jako je Amazonie a Konžská pánev. I když generální tajemník OSN António Guterres připustil, že cíl 1,5 °C bude překročen, řada pozorovatelů soudí, že budoucnost dekarbonizace bude méně o mnohostranných závazcích z COP a více o velkých finančních dohodách mezi jednotlivými zeměmi.

Exkluzivní výzkum navíc ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.

Tito lobbisté zastupující ropný, plynárenský a uhelný průmysl, který je hlavní příčinou klimatického kolapsu, se účastnili jednání, kde by se státy měly v dobré víře zavazovat k ambiciózním politikám snižování emisí. Podle analýzy provedené koalicí Kick Big Polluters Out (KBPO) pracovalo zhruba 5 350 lobbistů pro nejméně 859 organizací fosilního průmyslu, včetně obchodních skupin, nadací a 180 ropných, plynárenských a uhelných společností.

Jen 90 z těchto korporací, které vyslaly lobbisty na summity COP26 až COP29, loni vyprodukovalo více než polovinu (57 %) veškeré ropy a zemního plynu. Jejich produkce v roce 2024 odpovídala takovému objemu ropy, který by dokázal pokrýt celou rozlohu Španělska vrstvou silnou jeden centimetr.