Deset let od Pařížské dohody: O co se hraje na COP30?

Podle Pařížské dohody se státy zavázaly předložit své Národně stanovené příspěvky (NDCs), tedy plány na snížení emisí, každých pět let, aby udržely globální oteplování pod hranicí 1,5 °C. Ačkoliv byl termín pro odevzdání nových NDC stanoven na konec září, mnohé země, včetně Evropské unie, stále své plány nepředložily. I ty země, které tak učinily, neplní očekávání.

K polovině října pouze Norsko a Spojené království předložily plány v souladu s cílem 1,5 °C. Čína předložila plán s velmi skromným cílem snížit emise pouze o 7 až 10 % do roku 2035. Gaïa Febvre z organizace Climate Action Network předpokládá, že summit dospěje k závěru, že svět není na cestě ke splnění cílů Pařížské dohody.

Hlavní výzvou v Belému bude nalézt kolektivní politickou reakci na tento propastný rozdíl mezi závazky a skutečnou potřebou. Pozitivní zprávou zůstává, že díky dohodě se odhadované oteplení snížilo ze 4 °C na 2,6 °C až 2,8 °C, což však stále není dostatečné pro udržení obyvatelné planety.

Finanční podpora pro rozvojové země bude opět stěžejním tématem a naváže na loňský summit COP29 v Ázerbájdžánu, který byl zaměřen na finance. Rozvinuté země v Baku přislíbily 300 miliard dolarů ročně do roku 2035 na pomoc zranitelným státům v adaptaci na změnu klimatu. Tento závazek je však považován za nedostatečný, protože požadovaná částka je čtyřikrát vyšší.

Lorelei Limousin z Greenpeace upozorňuje, že panují velké nejasnosti ohledně toho, kdo, jak a na co bude finanční prostředky poskytovat. Cílem COP30, nazvaným „Od Baku k Belému“, je proto vytvořit konkrétní akční plán a navýšit financování na alespoň 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035.

Experti navrhují solidární daně na transakce nebo emise z fosilních paliv. Limousin dodává, že by bylo možné získat 400 miliard eur ročně zdaněním zisků fosilního průmyslu, který by měl nést náklady za klimatické škody, které způsobuje.

Belém, jakožto brána do Amazonie, je ideálním místem pro brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu, aby upozornil na ochranu lesů. Brazílie bude usilovat o vytvoření nového fondu Tropical Forests Forever Facility, který má shromáždit 125 miliard dolarů určených k investování a následnému vyplácení zisků zemím s tropickými lesy (Amazonie, Konžská pánev, jihovýchodní Asie). Brazílie, Čína a SAE již přislíbily příspěvek ve výši 1 miliardy dolarů.

Ačkoliv je fond prezentován jako komplexní řešení, Clément Helary z Greenpeace varuje, že je nutné zavést záruky, které by vyloučily investice do těžby nebo zemědělského průmyslu, jež přispívají k odlesňování. Přitom snahy zastavit úbytek lesů do roku 2030 stagnují: v roce 2024 bylo ztraceno 8,1 milionu hektarů lesa, přičemž nejvíce byly zasaženy primární tropické lesy, které jsou klíčové pro absorpci uhlíku.

Po třech předchozích summitech konaných v autoritářských zemích je ambicí uspořádat COP30 jako „COP lidu“, kde by veřejnost mohla znovu získat svobodu projevu. Souběžně probíhá „Lidový summit“ s cílem zajistit, aby domorodé národy z Latinské Ameriky byly zahrnuty do oficiálních jednacích skupin a měly hlas rovnocenný s národními delegacemi, nikoliv pouze pozici pouhých pozorovatelů. Fanny Petitbon z 350.org zdůrazňuje, že cílem je pořádat COP s domorodými národy, nikoliv pouze pro ně.