Desítky osobností v Rakousku vyzývají k přehodnocení politiky neutrality

Za "neudržitelný a nebezpečný" označili v kontextu ruské invaze na Ukrajinu stav, kdy Rakousko zachovává svou vojenskou neutralitu. Rakouská ministryně pro záležitosti EU a ústavy Karoline Edtstadlerová požadavek, aby se Rakousko neutrality vzdalo, odmítla, napsala agentura DPA.

"Rakousko dělá, jako by se svět zastavil 23. února 2022. Naše ústavní základy a bezpečnostní doktríny jsou zastaralé," uvádí se v dopise, k němuž se podle listu Wiener Zeitung připojilo na 90 zahraničněpolitických a bezpečnostních expertů a jiných význačných osobností Rakouska. Autoři si stěžují, že na jejich předchozí výzvy k diskusi o bezpečnosti země politická reprezentace nereagovala.

Rakousko svou vojenskou neutralitu deklarovalo v roce 1955. Jednalo se o podmínku Moskvy pro znovuobnovení rakouské suverenity po druhé světové válce v témže roce. Neutralita je přímo zakotvena v rakouské ústavě a je součástí poválečné identity země.

Vláda Karla Nehammera debatu o ukončení neutrality odmítá. Kancléř v březnu loňského roku, tedy krátce po zahájení ruské invaze, uvedl, že "Rakousko bylo neutrální, Rakousko je neutrální, Rakousko zůstává neutrální", a zdůraznil, že tato skutečnost stojí mimo diskusi. "Neutralita je základem identity Rakouska, tak tomu bylo v minulosti a tak to bude i v budoucnosti," řekla dnes ministryně Edtstadlerová. Dodala, že neutralita je pro Rakousko důležitá i kvůli jeho reputaci coby sídla mezinárodních institucí.

Autoři dopisu argumentují příkladem Finska a Švédska, které ve světle ruské invaze přehodnotily svou letitou politiku neutrality a usilují o vstup do NATO. Toto porovnání ale Edtstadlerová odmítla a připomněla, že Finsko má dlouhou hranici s Ruskem, a je tedy v úplně jiné pozici než Rakousko.

"Naši sousedé, Německo a Česko, kteří byli dříve vůči Rusku podobně opatrní, posílají na Ukrajinu zbraně za miliardy eur," uvádějí autoři dopisu. "Mnoho Rakušanů stále věří nebo doufá, že se pro naši zemi vlastně nic nezměnilo, že můžeme zůstat mimo všechny vojenské konflikty a v dohledné době se bránit sami."

Vídeň politicky vyjadřuje podporu napadené Ukrajině a posílá jí humanitární pomoc, dodávky zbraní však odmítá. Tento měsíc si vysloužila kritiku Kyjeva za to, že projevila ochotu udělit víza ruské delegaci na zasedání Parlamentního shromáždění OBSE, které se má konat 23. a 24. února. Pro Ukrajinu je účast Rusů na jednání ve Vídni nepřijatelná, k neudělení víz vyzvalo Vídeň i více než 80 poslanců ze 20 zemí. Rakouské ministerstvo zahraničí podle agentury APA tvrdí, že vstup ruské delegaci kvůli dohodě s OBSE nemůže odmítnout.