Desítky příbuzných rukojmí vtrhly do izraelského parlamentu. Opozice i veřejnost chtějí konec Netanjahua

Asi dvě desítky lidí vtrhly na zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě, kde požadovaly větší úsilí izraelské vlády o propuštění rukojmích, držených palestinskými islamistickými ozbrojenci v Pásmu Gazy již přes tři měsíce.

Kritika vlády premiéra Benjamina Netanjahua v Izraeli narůstá a příbuzní požadují jednání s Hamásem za účelem propuštění zajatců. The Jerusalem Post uvedl, že izraelský parlament by měl projednat návrh na vyslovení nedůvěry vládě, který předložila opozice kvůli otázce rukojmích.

Příbuzní obětí a další osoby v posledních dnech zintenzívnily své protesty. V noci na pondělí si postavili stan před rezidencí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Jeruzalémě. Jsou tam odhodláni zůstat, dokud vláda nedosáhne dohody o osvobození části rukojmí, jejichž hnutí Hamás zadržuje od útoků ze 7. října.

 "Naše dívky a chlapci jsou drženi Hamásem v zajetí 108 dní. Jejich životy jsou v ohrožení. Za této vlády byli uneseni a opuštěni, je to tato vláda, která nečiní nezbytná opatření, aby je zachránila a přivedla je všechny domů," uvedla opozice. Strana práce očekává, že všechny opoziční frakce podpoří návrh na vyslovení nedůvěry.

Opoziční lídr Jair Lapid vyzval k demisi vlády. Podle serveru Times of Israel podala strana Ješ atid minulý týden návrh na vyslovení nedůvěry vládě kvůli nesouhlasu s letošním státním rozpočtem, což je první návrh tohoto druhu od října loňského roku.

Izraelský premiér Netanjahu se dnes setkal s několika příbuznými unesených a zdůraznil, že aktuálně neexistuje žádný reálný návrh od Hamásu ohledně dohody o propuštění rukojmích. Kritizoval také nepravdivé zprávy v médiích.

Netanjahu v minulých týdnech prohlásil, že k propuštění rukojmích může dojít pouze vojenským nátlakem, a zdůraznil, že vláda povede válku v Pásmu Gazy tak dlouho, dokud nezničí hnutí Hamás. 

Podle průzkumu Izraelského institutu pro demokracii (IDI), který byl zveřejněn zkraje ledna, si pouze 15 procent Izraelců přeje, aby izraelský premiér Benjamin Netanjahu zůstal ve funkci i po skončení konfliktu Izraele s militantním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. 

Průzkum dále ukázal, že 56 procent respondentů se domnívá, že pokračování vojenské ofenzívy je nejlepší cestou k osvobození rukojmích, zatímco 24 procent si myslí, že optimálním řešením by byla dohoda zahrnující propuštění dalších tisíců palestinských vězňů z izraelských věznic.

Co se týče preference politických vůdců, pouze 15 procent dotázaných vyjádřilo přání, aby Netanjahu zůstal premiérem po skončení konfliktu. Naopak jeho politický rival a současný partner ve válečném kabinetu Benny Ganc získal podporu 23 procent respondentů. Zhruba 30 procent dotázaných nespecifikovalo konkrétního favorita.

Průzkum proběhl od 25. do 28. prosince na vzorku 746 respondentů. Podle předchozího prosincového průzkumu IDI si 69 procent Izraelců myslí, že volby by měly být vyhlášeny ihned po ukončení konfliktu.

Osm z deseti Izraelců se navíc domnívá, že zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních orgánů při útoku Hamásu by měl nést izraelský premiér Netanjahu. Tyto závěry pocházejí z průzkumu, o kterém informoval server Times of Israel. 

Na dotaz, kdo by měl být novým izraelským premiérem, 49 procent respondentů uvádí opozičního politika Bennyho Ganca. Pouze 28 procent by si přálo, aby zůstal Netanjahu, zatímco zbytek odpověděl, že nemá jasno.

Podle analýzy CNN se pod premiérem po úspěšném útoku Hamásu houpe židle. Reputace izraelské bezpečnosti je v troskách a i když Netanjahuovi odpůrci prozatím nevyzývají, aby premiér odstoupil, dojde k tomu. "Nyní neřeším, kdo za to může nebo proč jsme byli překvapeni," řekl bývalý premiér Yair Lapid, nyní vůdce opozice. "Není čas, není prostor."

Podle Amita Segala, hlavního politického komentátora izraelského Channel 12, by ale bylo překvapením, kdyby premiér tuto válku přežil. "Vytvořilo by to národní precedens," řekl CNN.

S politickými pády přitom Netanjahu zkušenosti má, vždy se ale dokázal vzchopit a vrátit zpět do čela. Tentokrát je ale situace jiná. Na kolena ho sráží válka, kterou si nevybral. Mohl by z ní politicky těžit, kdyby invaze Hamásu proběhla před 12 až 18 měsíci, když byl Netanjahu v opozici. Teď však nikoliv.