Do vězení míří první hlava státu od dob Pétaina. Exprezident Sarkozy nastupuje už v úterý

Nicolas Sarkozy, bývalá hvězda francouzské konzervativní scény, se v úterý stane prvním moderním francouzským prezidentem, který nastoupí výkon trestu odnětí svobody. Oznámil to sám exprezident. Sarkozy byl minulý měsíc odsouzen k pěti letům vězení za to, že údajně povolil svým blízkým spolupracovníkům, aby se pokusili získat finanční podporu od režimu Muammara Kaddáfího v Libyi. Tato podpora měla být výměnou za diplomatické a ekonomické laskavosti v rámci příprav na jeho první prezidentskou kampaň v roce 2007.

Deník Shopaholičky

Exprezident si má svůj trest odpykat ve věznici La Santé, která je jedinou věznicí nacházející se přímo v Paříži. Stane se tak první francouzskou hlavou státu za mřížemi od dob Philippa Pétaina, který se za druhé světové války podepsal pod kolaboraci s nacistickým Německem. 

Navzdory tomu, že se Sarkozy proti rozsudku odvolal a opakovaně prohlašuje svou nevinu, rozhodl tříčlenný soudní senát, že závažnost obvinění odůvodňuje okamžitý nástup do vězení. Ve Francii přitom obvykle odvolání odkládá výkon trestu až do uzavření celého odvolacího procesu. U vězněných osob jsou však termíny odvolání stanoveny na kratší dobu.

Není jasné, jak dlouho přesně Sarkozy za mřížemi setrvá. Po nástupu do vězení může exprezident požádat o úpravu trestu, což by mu mohlo umožnit odpykat si zbytek například doma s elektronickým náramkem. Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin, který v roce 2014 působil jako Sarkozyho mluvčí a zůstali si blízcí, potvrdil, že se s bývalým prezidentem po vynesení rozsudku setkal a navštíví ho i ve věznici z „obavy o jeho bezpečnost“. 

Sarkozy, i přes svou řadu problémů se zákonem po odchodu z funkce v roce 2012, zůstává vlivnou postavou na francouzské pravici. Krátce po jmenování nového premiéra Sébastiena Lecornu v září se s ním sešel. V srpnu se pak setkal i s předsedou krajně pravicového Národního sdružení, Jordanem Bardellou.

V rozhovoru pro konzervativní deník Le Figaro uvedl, že telefonicky hovořil i s Marine Le Penovou, která byla odsouzena za zpronevěru finančních prostředků z Evropského parlamentu, i se svým bývalým premiérem Françoisem Fillonem, který byl také usvědčen ze zpronevěry veřejných peněz.

Exprezident byl již dříve v tomto roce definitivně shledán vinným z korupce v jiné kauze, což vedlo k jeho krátkému domácímu vězení. Koncem listopadu navíc francouzský nejvyšší soud vynese konečný verdikt v případu porušení zákona o financování kampaně během jeho neúspěšného druhého prezidentského klání v roce 2012. I v těchto případech Sarkozy opakovaně prohlašuje svou nevinu.

V procesu týkajícím se Kaddáfího, za který byl nyní odsouzen, byl Sarkozy zproštěn obvinění z korupce. Soud totiž nemohl prokázat, že údajná dohoda mezi Sarkozyho spolupracovníky a Libyí pokračovala i poté, co se Sarkozy ujal úřadu, vysvětlila předsedající soudkyně Nathalie Gavarino. Rozsudek soudu zároveň neuvedl, zda libyjské peníze skutečně dorazily do Sarkozyho kampaně v roce 2007.

V rozhovoru pro Le Figaro Sarkozy sdělil, že si s sebou do vězení vezme kopii románu Alexandra Dumase Hrabě Monte Christo, který vypráví příběh nespravedlivě obviněného muže, který uprchne z vězení, a také biografii Ježíše Krista.

Deník Shopaholičky

Související

Bojový letoun Rafale F2

Ukrajina a Francie uzavřely „historickou dohodu“ o dodávce stíhaček Rafale a systémů PVO

Ukrajina v pondělí podepsala dohodu o záměru s Francií, která vyjadřuje zájem o nákup až 100 stíhacích letounů Rafale, bezpilotních letounů, systémů protivzdušné obrany a další klíčové techniky v průběhu příštích deseti let. Cílem je posílit dlouhodobou bezpečnost země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dokument podepsal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Elysejském paláci, označil dohodu za „historickou“. Dopis představuje předběžný závazek Ukrajiny k nákupu řady francouzských obranných zařízení.
Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Více souvisejících

Francie Nicolas Sarkozy

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy