Dočasným šéfem poválečného Pásma Gazy by mohl být Tony Blair

Blairova kancelář v reakci uvedla, že by nepodpořil žádný návrh, který by vedl k vysídlení obyvatel Gazy. Bývalý premiér, který v roce 2003 rozhodl o zapojení Spojeného království do války v Iráku, se aktivně podílí na plánovacích rozhovorech s USA a dalšími stranami o budoucnosti Gazy. V srpnu se například zúčastnil schůzky v Bílém domě s prezidentem Trumpem, kde se projednávaly plány pro toto území.

Podle listu The Economist a izraelských médií by Blair mohl stanout v čele orgánu nazvaného Mezinárodní přechodná správa Gazy (GITA). Tato autorita by usilovala o mandát OSN, který by z ní učinil „nejvyšší politickou a právní autoritu“ Gazy po dobu pěti let. Model pro takovou správu by mohl být odvozen od mezinárodních správ, které dohlížely na přechod Východního Timoru a Kosova ke státnosti.

Správa by zpočátku sídlila v Egyptě, poblíž jižní hranice Gazy, a do Pásma by vstoupila až po jeho stabilizaci společně s mnohonárodními silami. Po odchodu z úřadu premiéra v roce 2007 Blair působil jako zvláštní vyslanec Kvarteta mezinárodních mocností (USA, EU, Rusko a OSN) pro Blízký východ. Tehdy se soustředil na ekonomický rozvoj Palestiny a vytváření podmínek pro dvoustátní řešení.

Zprávy o jeho možném zapojení do přechodné správy přicházejí poté, co palestinský prezident Mahmúd Abbás ve čtvrtek prohlásil, že je připraven spolupracovat s Trumpem a dalšími světovými lídry na implementaci dvoustátního mírového plánu. Abbás zdůraznil, že odmítá budoucí vládní roli Hamásu v Gaze a požaduje jeho odzbrojení.

Během konfliktu bylo na stole několik různých návrhů pro budoucí uspořádání Gazy. Například v únoru Donald Trump navrhl – ačkoli se od toho později ustoupilo – aby USA převzaly „dlouhodobou vlastnickou pozici“ nad Gazou a učinily z ní „Riviéru Blízkého východu“. Tento plán by zahrnoval nucené vysídlení Palestinců, což by porušovalo mezinárodní právo, byť USA a Izrael hovořily o „dobrovolné“ emigraci.

V březnu Spojené státy a Izrael odmítly arabský plán poválečné rekonstrukce, který by umožnil 2,1 milionu Palestinců zůstat na místě. Tento arabský návrh, který uvítaly Palestinská samospráva i Hamás, počítal s dočasnou správou Gazy výborem nezávislých expertů a s nasazením mezinárodních mírových sil. V červenci navrhla mezinárodní konference pod vedením Francie a Saúdské Arábie v New Yorku „přechodný správní výbor“ pro Gazu, který by fungoval „pod záštitou Palestinské samosprávy“.

Ani USA, ani Izrael se této konference nezúčastnily, avšak takzvanou Newyorskou deklaraci podpořila v rezoluci z počátku měsíce většina Valného shromáždění OSN. Velká Británie spolu s Francií, Kanadou, Austrálií a několika dalšími zeměmi formálně uznala Stát Palestina s opakovaným apelem na dvoustátní řešení. To předpokládá vytvoření nezávislé Palestiny na Západním břehu a v Pásmu Gazy s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem, existující po boku Izraele.

Izraelská armáda zahájila kampaň v Gaze jako odpověď na útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při kterém bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 dalších bylo uneseno. Od té doby bylo při izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 65 502 lidí, uvádí ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem. Vyšetřovací komise OSN uvedla, že Izrael se dopustil genocidy proti Palestincům v Gaze, což Izrael popírá.