Palestinské radikální hnutí Hamás odmítlo vyjednávat o požadavcích Izraele, které byly podmínkou účastí izraelské delegace na jednáních o nové dohodě o příměří v egyptském Káhiře. Izrael tak v neděli nevyšle svou delegaci do Káhiry, informoval zpravodajský web The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného vládního úředníka.
Izrael požadoval od Hamásu seznam žijících rukojmí, kteří byli uneseni palestinskými komandami do Pásma Gazy po jejich invazi na jih Izraele dne 7. října 2023. Dále Izrael chtěl, aby Hamás stanovil počet palestinských vězňů, které by měl Izrael propustit za každého osvobozeného rukojmí.
Hamás odmítl vyhovět těmto požadavkům, informoval server, který cituje nejmenovaného představitele Hamásu, který uvedl, že pokud Izrael přijme požadavky Hamásu na jednáních v Káhiře, příměří v Pásmu Gazy by mohlo být dosaženo do 24 až 48 hodin.
Mezi požadavky Hamásu patřil návrat vysídlených Palestinců do severní části Pásma Gazy a zvýšení objemu humanitární pomoci.
Tyto informace byly zveřejněny, když do Káhiry již přicestovala delegace Hamásu, představitelé Kataru a vyslanec USA.
Naděje na první přerušení bojů v Pásmu Gazy od listopadu vzrostly minulý týden po předchozím kole jednání, které bylo zprostředkováno Katarem a Egyptem a konané v Dohá. Také po opatrných náznacích amerického prezidenta Joea Bidena, že dohoda je blízko. Biden však v pátek přiznal, že dohoda je zatím nedosažitelná.
"Doufám v to, pořád na tom tvrdě pracujeme. Ještě tam však nejsme," odpověděl v pátek Biden novinářům na otázku, zda očekává dohodu před začátkem muslimského posvátného měsíce ramadán, který začne 10. března.
"Dostaneme se tam, ale ještě tam nejsme a možná se tam ani nedostaneme," dodal Biden bez dalších podrobností, když zamířil ke své helikoptéře, aby strávil víkend v prezidentském sídle Camp David v americkém státě Maryland.
Biden naléhal i ve čtvrtek na rychlé uzavření dohody o příměří. Důvodem byl incident v Pásmu Gazy, při kterém během rozdávání humanitární pomoci Palestincům přišlo o život více než 115 lidí.
Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.
Izraelská média s odvoláním na armádní zdroje uvedla, že dav se bezdůvodně přibližoval k izraelským vojákům a ohrožoval je, proto spustili palbu. Několik lidí také údajně srazila nákladní vozidla.
IDF však tvrdí, že izraelští vojáci vystřelili varovné výstřely a poté mířili na nohy osob, které se k nim nebezpečně blížily. Izraelská armáda tak přiznala, že její vojáci spustili palbu do davu, a dodala, že případ vyšetřuje.
Související
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák