Dohoda padla. Proč snaha o příměří v Pásmu Gazy skončila neúspěchem

Jednání se zaměřovala na dosažení příměří a výměnu rukojmích zadržovaných Hamásem v pásmu Gazy za palestinské vězně v Izraeli. Ačkoli delegace Hamásu přiletěla do Káhiry, přímo se rozhovorů nezúčastnila. Vyjednávání probíhalo pod záštitou Spojených států, Egypta a Kataru.

Hamás již dříve prohlásil, že odmítá nové podmínky předložené Izraelem. Mezi hlavními spornými body byla izraelská přítomnost v tzv. filadelfském koridoru, úzkém 14,5 kilometru dlouhém pásu podél jižních hranic Pásma Gazy s Egyptem.

Podle Hamásu Izrael upustil od svého závazku stáhnout vojska z tohoto koridoru a předložil nové požadavky, včetně kontroly nad návratem vysídlených Palestinců do hustěji obydlené severní části enklávy po uzavření příměří.

Uzavření dohody o příměří v pásmu Gazy a propuštění rukojmích bylo komplikováno i spory ohledně budoucí vojenské přítomnosti Izraele v této oblasti a otázkou propuštění palestinských vězňů. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters.

Podle těchto zdrojů vznikly problémy kvůli novým požadavkům Izraele, které předložil poté, co Hamas souhlasil s verzí příměří navrženou v květnu americkým prezidentem Joem Bidenem.

Hamas má obavy zejména z izraelské přítomnosti v koridoru Necarim na severu Gazy, který by omezoval pohyb mezi severem a jihem, a také z přítomnosti v Filadelfském koridoru, který izraelská armáda ovládla v květnu po zničení pašeráckých tunelů.

Izrael podle Reuters nyní kontroluje hranici Gazy s Egyptem i průchod Rafah, což je jediný hraniční přechod Gazy, který nesousedí s Izraelem. Hamas se obává, že Izrael mění své podmínky na poslední chvíli a že jakékoli ústupky povedou k dalším požadavkům.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu popřel, že by Izrael předložil nové požadavky, a zdůraznil, že jeho postoj vychází z květnového návrhu. Ten umožňuje návrat pouze neozbrojeným civilistům do severní části Gazy přes koridor Necarim.