Dramatický posun v politice USA: Bidenovi dochází trpělivost, Netanjahua ostře kritizuje

Prezident USA Joe Biden označil politiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Pásmu Gazy za "chybnou" a vyzval Izrael k příměří. Tato prohlášení učinil v rozhovoru pro televizi Univision, který byl odvysílán v úterý. 

Bidenova kritika Netanjahua je jednou z jeho nejostřejších a přichází v době, kdy se zvyšuje napětí kvůli civilním obětem izraelské války proti palestinskému militantnímu hnutí Hamás a špatným životním podmínkám v Pásmu Gazy.

"Domnívám se, že dělá chybu. Nesouhlasím s jeho přístupem," uvedl Biden v rozhovoru pro Univision, když byl dotázán na Netanjahuův postoj k válce.

Biden zopakoval, že izraelský útok dronu minulý týden, při kterém zahynulo sedm humanitárních pracovníků z charity World Central Kitchen se sídlem v USA, byl "ostudný".

"Proto vyzývám Izrael k příměří, aby umožnil v příštích šesti až osmi týdnech úplný vstup potravin a léků do Pásma Gazy," dodal Biden. Tato prohlášení o příměří značí posun oproti jeho předchozím komentářům.

Biden tak zvýšil tlak na Izrael, aby poskytl více pomoci do zdevastovaného Pásma Gazy. Zároveň uvedl, že jednal se Saúdskou Arábií, Jordánskem a Egyptem, kteří jsou "připraveni tam dodat potraviny".

"Nejsou žádné výmluvy pro nedodávání léků a potravin, které lidé v Pásmu Gazy tak zoufale potřebují. To by se mělo udělat ihned," zdůraznil.

Bidenovo interview představuje dramatický posun v jeho politice vůči Izraeli od doby, kdy smrt sedmi humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy vyvolala celosvětové rozhořčení.

Izraelská armáda uvedla, že při vyšetřování pondělního útoku v Pásmu Gazy odhalila vážné chyby a porušení armádních postupů. V důsledku toho byli propuštěni dva důstojníci.

Podle vyšetřování se izraelské síly mylně domnívaly, že útočí na bojovníky hnutí Hamás, když drony zasáhly tři humanitární vozy organizace The World Central Kitchen (WCK), přičemž porušily standardní armádní postupy.

Izraelská armáda oznámila, že na základě vyšetřování propustila náčelníka státu bojové brigády s hodností plukovník a důstojníka palebné podpory s hodností major. Zároveň formálně pokárala další vysoce postavené důstojníky včetně generála jižního velení armády.

Zakladatel neziskové organizace WCK José Andrés, jejíchž sedm pracovníků zahynulo při izraelském náletu v Pásmu Gazy, tento týden obvinil Izrael, že při tomto incidentu jednal systematicky a cílil na "auto za autem".

Útok izraelských sil na konvoj neziskové organizace WCK si vyžádal životy sedmi humanitárních pracovníků. Oběti pocházely z Polska, Austrálie a Británie, jeden z mrtvých měl dvojí americko-kanadské občanství a útok si vyžádal i život jednoho palestinského pracovníka.

Andrés v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že při náletu, který Izrael označil za neúmyslný, nešlo o nedopatření nebo chybnou střelbu. Tvrdil, že Izraelci v době útoku věděli o pohybu humanitárních pracovníků.

"Tohle nebyla jen nešťastná situace, při které došlo ke shození bomby na nesprávné místo. I kdybychom se nekoordinovali (s izraelskou armádou), žádná demokratická země a žádná armáda nemůže útočit na civilisty a humanitární organizace," uvedl šéf WCK s tím, že proti konvoji s humanitární pomocí byly zřejmě podniknuty více než tři útoky.

Doporučené články

V úterý vyzval britský ministr zahraničí David Cameron Izrael k poskytnutí "úplného, transparentního vysvětlení" leteckého útoku v Pásmu Gazy. Objasnění situace žádají i další státy, uvedl server Sky News.

Cameron vyjádřil hluboké rozrušení nad zprávou o úmrtích a zdůraznil, že mezi oběťmi jsou i britští občané. Vyzval Izrael k rychlému vyšetření události a poskytnutí jasných informací o tom, co se stalo, s důrazem na ochranu humanitárních pracovníků.

Australská ministryně zahraničí Penny Wongová také vyjádřila smutek nad úmrtím australské humanitární pracovnice při útoku v Pásmu Gazy. Vláda Austrálie potvrdila ztrátu života této pracovnice a vyjádřila nejhlubší soustrast rodině a blízkým. Zároveň odsoudila izraelský útok.

Kyperský prezident Nikos Christodulidis žádal okamžité vyšetření smrti sedmi humanitárních pracovníků zabitých při útoku izraelské armády. Podle něj je organizace World Central Kitchen důležitým partnerem v poskytování potravinové pomoci Palestincům z Kypru.

Nálety izraelských sil v pondělí postihly konvoj WCK, který potvrdil úmrtí svých sedmi pracovníků. Mezi oběťmi byli pracovníci z Austrálie, Polska, Spojeného království, Kanady a USA, a také Palestinci.

Doporučené články

Polské ministerstvo zahraničních věcí také vyjádřilo "nejhlubší soustrast" rodině polského dobrovolníka zabitého při izraelském náletu v palestinském Pásmu Gazy a odsoudilo nerespektování mezinárodního humanitárního práva v oblasti.

"Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodině dobrovolníka, který doručoval humanitární pomoc palestinským obyvatelům v Pásmu Gazy. Polsko odsuzuje nerespektování mezinárodního humanitárního práva a ochrany civilistů včetně humanitárních pracovníků," napsalo polské ministerstvo zahraničních věcí na sociální síti.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski následně vyzval izraelského velvyslance ve Varšavě, aby podal "naléhavé vysvětlení" v souvislosti se zabitým polským dobrovolníkem.

Bílý dům vyjádřil hluboký zármutek v souvislosti s úmrtím pracovníků WCK. "Jsme zdrceni a hluboce znepokojeni tímto útokem," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost, Adrienne Watsonová na sociální síti X.

Dále zdůraznila, že je nezbytné chránit humanitární pracovníky, kteří zajišťují nezbytnou pomoc. Vyzvala Izrael, aby incident co nejdříve vyšetřil.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý také vyjádřila soustrast rodinám a přátelům humanitárních pracovníků organizace WCK.

"Vzdávám hold pracovníkům WCK, kteří přišli v Gaze o život," uvedla von der Leyenová na sociální síti X. Dodala, že WCK je důležitým partnerem při zmírňování utrpení lidí v Gaze a podílí se na dodávkách potravin přes námořní koridor.

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell také odsoudil v úterý útok Izraele v Pásmu Gazy, při kterém zahynuli sedm humanitárních pracovníků, a žádá jeho prošetření. Zhrožení nad úmrtím humanitárních pracovníků vyjádřil i španělský premiér Pedro Sánchez.  

"Odsuzuji tento útok a vyzývám k jeho vyšetření. Navzdory všem výzvám k ochraně civilistů a humanitárních pracovníků jsme svědky dalších nevinných obětí," napsal Borrell na sociální síti X.

Sánchez uvedl, že je "zděšen" ze smrti sedmi pracovníků neziskové organizace World Central Kitchen (WCK). Zároveň vyjádřil soustrast zakladateli WCK šéfkuchaři Josému Andrésovi a jeho týmu. "Vaše solidarita, altruismus a závazek vůči těm, kteří to nejvíce potřebují, nás naplňuje hrdostí. Španělská vláda je s vámi," napsal Sánchez na X.

Andrés se narodil ve Španělsku, ale v současnosti je naturalizovaným občanem Spojených států. "Jsem zroněný a truchlím s pozůstalými a přáteli a celou naší rodinou WCK. Jsou to lidé, andělé, po boku kterých jsem sloužil na Ukrajině, v Gaze, v Turecku, na Bahamách, v Indonésii," reagoval Andrés. Zdůraznil, že izraelská vláda musí zastavit takové bezhlavé zabíjení.

Útok, avšak bez označení viníka, odsoudil i Peking. "Čína je proti všem činům, které ubližují civilistům, poškozují civilní objekty a porušují mezinárodní právo," uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Izraelská armáda slíbila důkladné vyšetření incidentu a zjištění jeho okolností. Dodala, že spolupracuje s WCK na dodání potřebné pomoci Palestincům.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle svých slov mluvil se zakladatelem WCK Josém Andrésem a vyjádřil mu soustrast.

"Začneme vyšetřování, abychom tento vážný incident dále prozkoumali. To nám pomůže snížit riziko opakování podobné události," uvedl Hagari.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že humanitární pracovníci v Pásmu Gaze zahynuli při "neúmyslném zásahu" izraelských vojsk.

"Ve válce se to stává, budeme to vyšetřovat až do konce. Jsme v kontaktu s vládami a uděláme vše pro to, aby se to už neopakovalo," dodal izraelský premiér.

WCK se podílí na doručování potravinové pomoci do Pásma Gazy z Kypru a na výstavbě dočasného mola u pobřeží města Gaza, kde lze vyložit takový náklad.

Pásmo Gazy je momentálně téměř zcela uzavřeno, a nevládní organizace a OSN obviňují Izrael z bránění dodávkám humanitární pomoci, která je nezbytná pro 2,4 milionu obyvatel. Ti jsou převážně soustředěni v městě Rafah a jeho okolí v jižní části enklávy.

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Joe Biden Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vylepšuje zbraně a útočí i na civilisty. Z Británie přichází naléhavá série varování před Putinem

Vrcholní britští armádní představitelé v posledních týdnech nešetří ostrými varováními, která zdůrazňují vážnost hrozby ze strany Ruska. Ta se podle nich rozprostírá daleko za hranice Ukrajiny. Série jejich prohlášení přichází v klíčovém okamžiku, kdy se v Berlíně konají rozhovory s cílem prolomit pat v mírových jednáních mezi Kyjevem a Moskvou. Jejich komentáře zároveň rezonují s probíhajícími diskuzemi mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem financí o budoucím investičním plánu pro obranu Spojeného království.

před 3 hodinami

Chris Minns a Ahmed al Ahmed

Muslim zastavil střelce v Sydney. Jeho statečnost ocenil celý svět, poklonu mu složil i Trump

Otec hrdiny z pláže Bondi, Mohameda Fateha al Ahmeda, sdělil stanici BBC News Arabic, že čin jeho syna Ahmeda al Ahmeda, který při útoku v Sydney odzbrojil střelce, pramenil z "čistého lidského svědomí". Ahmed se díky tomuto odvážnému kroku stal v očích veřejnosti hrdinou. Jeho statečnost ocenili mimo jiné i americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí

Nová ministryně financí Alena Schillerová, která se vrátila do čela resortu, ostře kritizovala dosavadní stav hospodaření. Hned po uvedení do úřadu, které proběhlo jako první, jelikož je Ministerstvo financí nejblíže Úřadu vlády, prohlásila, že "končí umělé nadhodnocování příjmů". Resorty postupně přijímají i další členové nové vlády Andreje Babiše.

Aktualizováno před 5 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Nepotřebujeme sto dnů hájení, budeme vládou všech občanů, prohlásil Babiš

Nově jmenovaný kabinet Andreje Babiše se sešel na prvním jednání krátce po ceremonii, kde jej prezident Petr Pavel uvedl do funkce. Premiér Babiš po jednání prohlásil, že se jeho vláda hodlá stát vládou všech občanů a zdůraznil, že nebude vyžadovat obvyklých "sto dnů hájení". Ministři za ANO, SPD a Motoristy sobě dorazili na Úřad vlády autobusem.

před 6 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Mluvčí Babišovy vlády bude bývalá televizní rosnička

Bezprostředně po ranním jmenování prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě se ministři nového kabinetu Andreje Babiše odebrali do Strakovy akademie, kde se konalo první, spíše technické, zasedání vlády. Premiér Babiš následně zahájil proces uvádění členů kabinetu do jejich ministerských funkcí, který potrvá až do večerních hodin.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Nová Babišova vláda poprvé zasedala. (15.12.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval vládu premiéra Andreje Babiše. Tato koaliční vláda, která se stane v pořadí třetím kabinetem pod Babišovým vedením, nahradí současnou vládu Petra Fialy, která je v demisi. Babiš byl pověřen sestavením kabinetu již koncem října a předsedou vlády byl jmenován 9. prosince.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hledání nového trenéra národního týmu se komplikuje. FAČR dala Slavia s Trpišovským košem

Když se v říjnu rozhodla Fotbalová asociace ČR – nutno říct, že po řadě nepřesvědčivých výkonů české fotbalové reprezentace (se Saúdskou Arábií 1:1 či s Faerskými ostrovy 1:2) právem – rozloučit se s koučem Ivanem Haškem a nahradit ho dočasně dosavadním asistentem Jaroslavem Köstlem, počítalo se tehdy s tím, že tak asociace činí s dlouhodobou koncepcí a především náhradou, kterou už mají připravenou. I dva měsíce od tohoto momentu to však vypadá, že svaz neměl a stále nemá ani jedno. A hlavně stále nemá nového hlavního trenéra, kterým se po sobotě navíc nestane ani kouč pražské Slavie Jindřich Trpišovský. Klub se totiž definitivně rozhodl, že svého stratéga neuvolní.

včera

Ilustrační fotografie.

Důchody v příštím roce. Úřad shrnul, co bude od ledna jinak

Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

včera

Turka se jmenování vlády netýká, podstoupí zákrok v nemocnici

Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy