Dramatický posun v politice USA: Bidenovi dochází trpělivost, Netanjahua ostře kritizuje

Prezident USA Joe Biden označil politiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Pásmu Gazy za "chybnou" a vyzval Izrael k příměří. Tato prohlášení učinil v rozhovoru pro televizi Univision, který byl odvysílán v úterý. 

Bidenova kritika Netanjahua je jednou z jeho nejostřejších a přichází v době, kdy se zvyšuje napětí kvůli civilním obětem izraelské války proti palestinskému militantnímu hnutí Hamás a špatným životním podmínkám v Pásmu Gazy.

"Domnívám se, že dělá chybu. Nesouhlasím s jeho přístupem," uvedl Biden v rozhovoru pro Univision, když byl dotázán na Netanjahuův postoj k válce.

Biden zopakoval, že izraelský útok dronu minulý týden, při kterém zahynulo sedm humanitárních pracovníků z charity World Central Kitchen se sídlem v USA, byl "ostudný".

"Proto vyzývám Izrael k příměří, aby umožnil v příštích šesti až osmi týdnech úplný vstup potravin a léků do Pásma Gazy," dodal Biden. Tato prohlášení o příměří značí posun oproti jeho předchozím komentářům.

Biden tak zvýšil tlak na Izrael, aby poskytl více pomoci do zdevastovaného Pásma Gazy. Zároveň uvedl, že jednal se Saúdskou Arábií, Jordánskem a Egyptem, kteří jsou "připraveni tam dodat potraviny".

"Nejsou žádné výmluvy pro nedodávání léků a potravin, které lidé v Pásmu Gazy tak zoufale potřebují. To by se mělo udělat ihned," zdůraznil.

Bidenovo interview představuje dramatický posun v jeho politice vůči Izraeli od doby, kdy smrt sedmi humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy vyvolala celosvětové rozhořčení.

Izraelská armáda uvedla, že při vyšetřování pondělního útoku v Pásmu Gazy odhalila vážné chyby a porušení armádních postupů. V důsledku toho byli propuštěni dva důstojníci.

Podle vyšetřování se izraelské síly mylně domnívaly, že útočí na bojovníky hnutí Hamás, když drony zasáhly tři humanitární vozy organizace The World Central Kitchen (WCK), přičemž porušily standardní armádní postupy.

Izraelská armáda oznámila, že na základě vyšetřování propustila náčelníka státu bojové brigády s hodností plukovník a důstojníka palebné podpory s hodností major. Zároveň formálně pokárala další vysoce postavené důstojníky včetně generála jižního velení armády.

Zakladatel neziskové organizace WCK José Andrés, jejíchž sedm pracovníků zahynulo při izraelském náletu v Pásmu Gazy, tento týden obvinil Izrael, že při tomto incidentu jednal systematicky a cílil na "auto za autem".

Útok izraelských sil na konvoj neziskové organizace WCK si vyžádal životy sedmi humanitárních pracovníků. Oběti pocházely z Polska, Austrálie a Británie, jeden z mrtvých měl dvojí americko-kanadské občanství a útok si vyžádal i život jednoho palestinského pracovníka.

Andrés v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že při náletu, který Izrael označil za neúmyslný, nešlo o nedopatření nebo chybnou střelbu. Tvrdil, že Izraelci v době útoku věděli o pohybu humanitárních pracovníků.

"Tohle nebyla jen nešťastná situace, při které došlo ke shození bomby na nesprávné místo. I kdybychom se nekoordinovali (s izraelskou armádou), žádná demokratická země a žádná armáda nemůže útočit na civilisty a humanitární organizace," uvedl šéf WCK s tím, že proti konvoji s humanitární pomocí byly zřejmě podniknuty více než tři útoky.

Doporučené články

V úterý vyzval britský ministr zahraničí David Cameron Izrael k poskytnutí "úplného, transparentního vysvětlení" leteckého útoku v Pásmu Gazy. Objasnění situace žádají i další státy, uvedl server Sky News.

Cameron vyjádřil hluboké rozrušení nad zprávou o úmrtích a zdůraznil, že mezi oběťmi jsou i britští občané. Vyzval Izrael k rychlému vyšetření události a poskytnutí jasných informací o tom, co se stalo, s důrazem na ochranu humanitárních pracovníků.

Australská ministryně zahraničí Penny Wongová také vyjádřila smutek nad úmrtím australské humanitární pracovnice při útoku v Pásmu Gazy. Vláda Austrálie potvrdila ztrátu života této pracovnice a vyjádřila nejhlubší soustrast rodině a blízkým. Zároveň odsoudila izraelský útok.

Kyperský prezident Nikos Christodulidis žádal okamžité vyšetření smrti sedmi humanitárních pracovníků zabitých při útoku izraelské armády. Podle něj je organizace World Central Kitchen důležitým partnerem v poskytování potravinové pomoci Palestincům z Kypru.

Nálety izraelských sil v pondělí postihly konvoj WCK, který potvrdil úmrtí svých sedmi pracovníků. Mezi oběťmi byli pracovníci z Austrálie, Polska, Spojeného království, Kanady a USA, a také Palestinci.

Doporučené články

Polské ministerstvo zahraničních věcí také vyjádřilo "nejhlubší soustrast" rodině polského dobrovolníka zabitého při izraelském náletu v palestinském Pásmu Gazy a odsoudilo nerespektování mezinárodního humanitárního práva v oblasti.

"Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodině dobrovolníka, který doručoval humanitární pomoc palestinským obyvatelům v Pásmu Gazy. Polsko odsuzuje nerespektování mezinárodního humanitárního práva a ochrany civilistů včetně humanitárních pracovníků," napsalo polské ministerstvo zahraničních věcí na sociální síti.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski následně vyzval izraelského velvyslance ve Varšavě, aby podal "naléhavé vysvětlení" v souvislosti se zabitým polským dobrovolníkem.

Bílý dům vyjádřil hluboký zármutek v souvislosti s úmrtím pracovníků WCK. "Jsme zdrceni a hluboce znepokojeni tímto útokem," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost, Adrienne Watsonová na sociální síti X.

Dále zdůraznila, že je nezbytné chránit humanitární pracovníky, kteří zajišťují nezbytnou pomoc. Vyzvala Izrael, aby incident co nejdříve vyšetřil.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý také vyjádřila soustrast rodinám a přátelům humanitárních pracovníků organizace WCK.

"Vzdávám hold pracovníkům WCK, kteří přišli v Gaze o život," uvedla von der Leyenová na sociální síti X. Dodala, že WCK je důležitým partnerem při zmírňování utrpení lidí v Gaze a podílí se na dodávkách potravin přes námořní koridor.

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell také odsoudil v úterý útok Izraele v Pásmu Gazy, při kterém zahynuli sedm humanitárních pracovníků, a žádá jeho prošetření. Zhrožení nad úmrtím humanitárních pracovníků vyjádřil i španělský premiér Pedro Sánchez.  

"Odsuzuji tento útok a vyzývám k jeho vyšetření. Navzdory všem výzvám k ochraně civilistů a humanitárních pracovníků jsme svědky dalších nevinných obětí," napsal Borrell na sociální síti X.

Sánchez uvedl, že je "zděšen" ze smrti sedmi pracovníků neziskové organizace World Central Kitchen (WCK). Zároveň vyjádřil soustrast zakladateli WCK šéfkuchaři Josému Andrésovi a jeho týmu. "Vaše solidarita, altruismus a závazek vůči těm, kteří to nejvíce potřebují, nás naplňuje hrdostí. Španělská vláda je s vámi," napsal Sánchez na X.

Andrés se narodil ve Španělsku, ale v současnosti je naturalizovaným občanem Spojených států. "Jsem zroněný a truchlím s pozůstalými a přáteli a celou naší rodinou WCK. Jsou to lidé, andělé, po boku kterých jsem sloužil na Ukrajině, v Gaze, v Turecku, na Bahamách, v Indonésii," reagoval Andrés. Zdůraznil, že izraelská vláda musí zastavit takové bezhlavé zabíjení.

Útok, avšak bez označení viníka, odsoudil i Peking. "Čína je proti všem činům, které ubližují civilistům, poškozují civilní objekty a porušují mezinárodní právo," uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Izraelská armáda slíbila důkladné vyšetření incidentu a zjištění jeho okolností. Dodala, že spolupracuje s WCK na dodání potřebné pomoci Palestincům.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle svých slov mluvil se zakladatelem WCK Josém Andrésem a vyjádřil mu soustrast.

"Začneme vyšetřování, abychom tento vážný incident dále prozkoumali. To nám pomůže snížit riziko opakování podobné události," uvedl Hagari.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že humanitární pracovníci v Pásmu Gaze zahynuli při "neúmyslném zásahu" izraelských vojsk.

"Ve válce se to stává, budeme to vyšetřovat až do konce. Jsme v kontaktu s vládami a uděláme vše pro to, aby se to už neopakovalo," dodal izraelský premiér.

WCK se podílí na doručování potravinové pomoci do Pásma Gazy z Kypru a na výstavbě dočasného mola u pobřeží města Gaza, kde lze vyložit takový náklad.

Pásmo Gazy je momentálně téměř zcela uzavřeno, a nevládní organizace a OSN obviňují Izrael z bránění dodávkám humanitární pomoci, která je nezbytná pro 2,4 milionu obyvatel. Ti jsou převážně soustředěni v městě Rafah a jeho okolí v jižní části enklávy.

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Joe Biden Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 52 minutami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

včera

26. prosince 2025 21:53

Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní

Pokud jste dnes vyrazili do ulic, ještě jste sledovali uzavřené supermarkety. V letošním roce je to naposledy, co se jejich provozovatelé museli podřídit zákonu. V příštím týdnu ale opět nastane situace, kdy si po celý den nenakoupíte. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy