Dramatický posun v politice USA: Bidenovi dochází trpělivost, Netanjahua ostře kritizuje

Prezident USA Joe Biden označil politiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Pásmu Gazy za "chybnou" a vyzval Izrael k příměří. Tato prohlášení učinil v rozhovoru pro televizi Univision, který byl odvysílán v úterý. 

Bidenova kritika Netanjahua je jednou z jeho nejostřejších a přichází v době, kdy se zvyšuje napětí kvůli civilním obětem izraelské války proti palestinskému militantnímu hnutí Hamás a špatným životním podmínkám v Pásmu Gazy.

"Domnívám se, že dělá chybu. Nesouhlasím s jeho přístupem," uvedl Biden v rozhovoru pro Univision, když byl dotázán na Netanjahuův postoj k válce.

Biden zopakoval, že izraelský útok dronu minulý týden, při kterém zahynulo sedm humanitárních pracovníků z charity World Central Kitchen se sídlem v USA, byl "ostudný".

"Proto vyzývám Izrael k příměří, aby umožnil v příštích šesti až osmi týdnech úplný vstup potravin a léků do Pásma Gazy," dodal Biden. Tato prohlášení o příměří značí posun oproti jeho předchozím komentářům.

Biden tak zvýšil tlak na Izrael, aby poskytl více pomoci do zdevastovaného Pásma Gazy. Zároveň uvedl, že jednal se Saúdskou Arábií, Jordánskem a Egyptem, kteří jsou "připraveni tam dodat potraviny".

"Nejsou žádné výmluvy pro nedodávání léků a potravin, které lidé v Pásmu Gazy tak zoufale potřebují. To by se mělo udělat ihned," zdůraznil.

Bidenovo interview představuje dramatický posun v jeho politice vůči Izraeli od doby, kdy smrt sedmi humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy vyvolala celosvětové rozhořčení.

Izraelská armáda uvedla, že při vyšetřování pondělního útoku v Pásmu Gazy odhalila vážné chyby a porušení armádních postupů. V důsledku toho byli propuštěni dva důstojníci.

Podle vyšetřování se izraelské síly mylně domnívaly, že útočí na bojovníky hnutí Hamás, když drony zasáhly tři humanitární vozy organizace The World Central Kitchen (WCK), přičemž porušily standardní armádní postupy.

Izraelská armáda oznámila, že na základě vyšetřování propustila náčelníka státu bojové brigády s hodností plukovník a důstojníka palebné podpory s hodností major. Zároveň formálně pokárala další vysoce postavené důstojníky včetně generála jižního velení armády.

Zakladatel neziskové organizace WCK José Andrés, jejíchž sedm pracovníků zahynulo při izraelském náletu v Pásmu Gazy, tento týden obvinil Izrael, že při tomto incidentu jednal systematicky a cílil na "auto za autem".

Útok izraelských sil na konvoj neziskové organizace WCK si vyžádal životy sedmi humanitárních pracovníků. Oběti pocházely z Polska, Austrálie a Británie, jeden z mrtvých měl dvojí americko-kanadské občanství a útok si vyžádal i život jednoho palestinského pracovníka.

Andrés v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že při náletu, který Izrael označil za neúmyslný, nešlo o nedopatření nebo chybnou střelbu. Tvrdil, že Izraelci v době útoku věděli o pohybu humanitárních pracovníků.

"Tohle nebyla jen nešťastná situace, při které došlo ke shození bomby na nesprávné místo. I kdybychom se nekoordinovali (s izraelskou armádou), žádná demokratická země a žádná armáda nemůže útočit na civilisty a humanitární organizace," uvedl šéf WCK s tím, že proti konvoji s humanitární pomocí byly zřejmě podniknuty více než tři útoky.

Doporučené články

V úterý vyzval britský ministr zahraničí David Cameron Izrael k poskytnutí "úplného, transparentního vysvětlení" leteckého útoku v Pásmu Gazy. Objasnění situace žádají i další státy, uvedl server Sky News.

Cameron vyjádřil hluboké rozrušení nad zprávou o úmrtích a zdůraznil, že mezi oběťmi jsou i britští občané. Vyzval Izrael k rychlému vyšetření události a poskytnutí jasných informací o tom, co se stalo, s důrazem na ochranu humanitárních pracovníků.

Australská ministryně zahraničí Penny Wongová také vyjádřila smutek nad úmrtím australské humanitární pracovnice při útoku v Pásmu Gazy. Vláda Austrálie potvrdila ztrátu života této pracovnice a vyjádřila nejhlubší soustrast rodině a blízkým. Zároveň odsoudila izraelský útok.

Kyperský prezident Nikos Christodulidis žádal okamžité vyšetření smrti sedmi humanitárních pracovníků zabitých při útoku izraelské armády. Podle něj je organizace World Central Kitchen důležitým partnerem v poskytování potravinové pomoci Palestincům z Kypru.

Nálety izraelských sil v pondělí postihly konvoj WCK, který potvrdil úmrtí svých sedmi pracovníků. Mezi oběťmi byli pracovníci z Austrálie, Polska, Spojeného království, Kanady a USA, a také Palestinci.

Doporučené články

Polské ministerstvo zahraničních věcí také vyjádřilo "nejhlubší soustrast" rodině polského dobrovolníka zabitého při izraelském náletu v palestinském Pásmu Gazy a odsoudilo nerespektování mezinárodního humanitárního práva v oblasti.

"Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodině dobrovolníka, který doručoval humanitární pomoc palestinským obyvatelům v Pásmu Gazy. Polsko odsuzuje nerespektování mezinárodního humanitárního práva a ochrany civilistů včetně humanitárních pracovníků," napsalo polské ministerstvo zahraničních věcí na sociální síti.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski následně vyzval izraelského velvyslance ve Varšavě, aby podal "naléhavé vysvětlení" v souvislosti se zabitým polským dobrovolníkem.

Bílý dům vyjádřil hluboký zármutek v souvislosti s úmrtím pracovníků WCK. "Jsme zdrceni a hluboce znepokojeni tímto útokem," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost, Adrienne Watsonová na sociální síti X.

Dále zdůraznila, že je nezbytné chránit humanitární pracovníky, kteří zajišťují nezbytnou pomoc. Vyzvala Izrael, aby incident co nejdříve vyšetřil.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý také vyjádřila soustrast rodinám a přátelům humanitárních pracovníků organizace WCK.

"Vzdávám hold pracovníkům WCK, kteří přišli v Gaze o život," uvedla von der Leyenová na sociální síti X. Dodala, že WCK je důležitým partnerem při zmírňování utrpení lidí v Gaze a podílí se na dodávkách potravin přes námořní koridor.

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell také odsoudil v úterý útok Izraele v Pásmu Gazy, při kterém zahynuli sedm humanitárních pracovníků, a žádá jeho prošetření. Zhrožení nad úmrtím humanitárních pracovníků vyjádřil i španělský premiér Pedro Sánchez.  

"Odsuzuji tento útok a vyzývám k jeho vyšetření. Navzdory všem výzvám k ochraně civilistů a humanitárních pracovníků jsme svědky dalších nevinných obětí," napsal Borrell na sociální síti X.

Sánchez uvedl, že je "zděšen" ze smrti sedmi pracovníků neziskové organizace World Central Kitchen (WCK). Zároveň vyjádřil soustrast zakladateli WCK šéfkuchaři Josému Andrésovi a jeho týmu. "Vaše solidarita, altruismus a závazek vůči těm, kteří to nejvíce potřebují, nás naplňuje hrdostí. Španělská vláda je s vámi," napsal Sánchez na X.

Andrés se narodil ve Španělsku, ale v současnosti je naturalizovaným občanem Spojených států. "Jsem zroněný a truchlím s pozůstalými a přáteli a celou naší rodinou WCK. Jsou to lidé, andělé, po boku kterých jsem sloužil na Ukrajině, v Gaze, v Turecku, na Bahamách, v Indonésii," reagoval Andrés. Zdůraznil, že izraelská vláda musí zastavit takové bezhlavé zabíjení.

Útok, avšak bez označení viníka, odsoudil i Peking. "Čína je proti všem činům, které ubližují civilistům, poškozují civilní objekty a porušují mezinárodní právo," uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Izraelská armáda slíbila důkladné vyšetření incidentu a zjištění jeho okolností. Dodala, že spolupracuje s WCK na dodání potřebné pomoci Palestincům.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle svých slov mluvil se zakladatelem WCK Josém Andrésem a vyjádřil mu soustrast.

"Začneme vyšetřování, abychom tento vážný incident dále prozkoumali. To nám pomůže snížit riziko opakování podobné události," uvedl Hagari.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že humanitární pracovníci v Pásmu Gaze zahynuli při "neúmyslném zásahu" izraelských vojsk.

"Ve válce se to stává, budeme to vyšetřovat až do konce. Jsme v kontaktu s vládami a uděláme vše pro to, aby se to už neopakovalo," dodal izraelský premiér.

WCK se podílí na doručování potravinové pomoci do Pásma Gazy z Kypru a na výstavbě dočasného mola u pobřeží města Gaza, kde lze vyložit takový náklad.

Pásmo Gazy je momentálně téměř zcela uzavřeno, a nevládní organizace a OSN obviňují Izrael z bránění dodávkám humanitární pomoci, která je nezbytná pro 2,4 milionu obyvatel. Ti jsou převážně soustředěni v městě Rafah a jeho okolí v jižní části enklávy.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi Původní zpráva

Američané o útoku na Gazu věděli. Trump jej zřejmě v rozhovoru s Netanjahuem přímo schválil, řekla Taterová

Izraelský útok na Pásmo Gazy zřejmě proběhl po schválení Bílým domem. Pro EuroZprávy.cz na to upozornila expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. „To znamená, že nejenže bojové operace může Izrael vést výrazně tvrději než v minulosti, ale může též sáhnout i k některým dalším opatřením,“ řekla.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Joe Biden Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 50 minutami

Donald Trump

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost

Prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výkonný příkaz, který nařizuje postupné rozpuštění ministerstva školství. Tento krok představuje realizaci dlouholetého cíle Republikánské strany, která usiluje o převedení pravomocí v oblasti vzdělávání zpět na jednotlivé státy a místní samosprávy. Výnos nařizuje ministryni školství Lindě McMahon, aby „v maximální možné míře a v souladu se zákonem učinila veškeré nezbytné kroky k uzavření ministerstva školství“.

před 1 hodinou

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Koalice, které stačí pět procent? SPD podepsalo memorandum s dalšími stranami, chtějí do vlády

Lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura podepsal memorandum o spolupráci pro letošní volby do Poslanecké sněmovny s představiteli stran Svobodní, Trikolora a Právo respekt odbornost (PRO). Podle signatářů dokumentu jde o strategické spojenectví, které má zajistit, aby vlastenečtí voliči měli zastoupení v parlamentu a ideálně i v příští vládě. Strany se dohodly, že vytvoří společnou kandidátku a po volbách ustaví společný poslanecký klub.

před 1 hodinou

Tesla Cybertruck

Musk pod tlakem: Tesla stahuje ze silnic Cybertrucky, zatímco čelí sérii útoků na svá vozidla i prodejny

Automobilka Tesla oznámila svolávací akci téměř všech dosud vyrobených vozů Cybertruck – bezmála 50 tisíc kusů musí zpět kvůli závadě na karoserii. Ve stejném čase ale firma čelí i narůstajícímu napětí mimo výrobní linky. Po celých Spojených státech se množí útoky na prodejny i zákazníky Tesly, které jsou motivovány nelibostí vůči veřejnému vystupování Elona Muska.

před 3 hodinami

Petr Pavel na Ukrajině (Foto: Zuzana Bönisch)

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem

Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.

před 4 hodinami

Vladislav Surkov

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov

Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu

Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy