Dramatický posun v politice USA: Bidenovi dochází trpělivost, Netanjahua ostře kritizuje

Prezident USA Joe Biden označil politiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Pásmu Gazy za "chybnou" a vyzval Izrael k příměří. Tato prohlášení učinil v rozhovoru pro televizi Univision, který byl odvysílán v úterý. 

Bidenova kritika Netanjahua je jednou z jeho nejostřejších a přichází v době, kdy se zvyšuje napětí kvůli civilním obětem izraelské války proti palestinskému militantnímu hnutí Hamás a špatným životním podmínkám v Pásmu Gazy.

"Domnívám se, že dělá chybu. Nesouhlasím s jeho přístupem," uvedl Biden v rozhovoru pro Univision, když byl dotázán na Netanjahuův postoj k válce.

Biden zopakoval, že izraelský útok dronu minulý týden, při kterém zahynulo sedm humanitárních pracovníků z charity World Central Kitchen se sídlem v USA, byl "ostudný".

"Proto vyzývám Izrael k příměří, aby umožnil v příštích šesti až osmi týdnech úplný vstup potravin a léků do Pásma Gazy," dodal Biden. Tato prohlášení o příměří značí posun oproti jeho předchozím komentářům.

Biden tak zvýšil tlak na Izrael, aby poskytl více pomoci do zdevastovaného Pásma Gazy. Zároveň uvedl, že jednal se Saúdskou Arábií, Jordánskem a Egyptem, kteří jsou "připraveni tam dodat potraviny".

"Nejsou žádné výmluvy pro nedodávání léků a potravin, které lidé v Pásmu Gazy tak zoufale potřebují. To by se mělo udělat ihned," zdůraznil.

Bidenovo interview představuje dramatický posun v jeho politice vůči Izraeli od doby, kdy smrt sedmi humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy vyvolala celosvětové rozhořčení.

Izraelská armáda uvedla, že při vyšetřování pondělního útoku v Pásmu Gazy odhalila vážné chyby a porušení armádních postupů. V důsledku toho byli propuštěni dva důstojníci.

Podle vyšetřování se izraelské síly mylně domnívaly, že útočí na bojovníky hnutí Hamás, když drony zasáhly tři humanitární vozy organizace The World Central Kitchen (WCK), přičemž porušily standardní armádní postupy.

Izraelská armáda oznámila, že na základě vyšetřování propustila náčelníka státu bojové brigády s hodností plukovník a důstojníka palebné podpory s hodností major. Zároveň formálně pokárala další vysoce postavené důstojníky včetně generála jižního velení armády.

Zakladatel neziskové organizace WCK José Andrés, jejíchž sedm pracovníků zahynulo při izraelském náletu v Pásmu Gazy, tento týden obvinil Izrael, že při tomto incidentu jednal systematicky a cílil na "auto za autem".

Útok izraelských sil na konvoj neziskové organizace WCK si vyžádal životy sedmi humanitárních pracovníků. Oběti pocházely z Polska, Austrálie a Británie, jeden z mrtvých měl dvojí americko-kanadské občanství a útok si vyžádal i život jednoho palestinského pracovníka.

Andrés v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že při náletu, který Izrael označil za neúmyslný, nešlo o nedopatření nebo chybnou střelbu. Tvrdil, že Izraelci v době útoku věděli o pohybu humanitárních pracovníků.

"Tohle nebyla jen nešťastná situace, při které došlo ke shození bomby na nesprávné místo. I kdybychom se nekoordinovali (s izraelskou armádou), žádná demokratická země a žádná armáda nemůže útočit na civilisty a humanitární organizace," uvedl šéf WCK s tím, že proti konvoji s humanitární pomocí byly zřejmě podniknuty více než tři útoky.

Doporučené články

V úterý vyzval britský ministr zahraničí David Cameron Izrael k poskytnutí "úplného, transparentního vysvětlení" leteckého útoku v Pásmu Gazy. Objasnění situace žádají i další státy, uvedl server Sky News.

Cameron vyjádřil hluboké rozrušení nad zprávou o úmrtích a zdůraznil, že mezi oběťmi jsou i britští občané. Vyzval Izrael k rychlému vyšetření události a poskytnutí jasných informací o tom, co se stalo, s důrazem na ochranu humanitárních pracovníků.

Australská ministryně zahraničí Penny Wongová také vyjádřila smutek nad úmrtím australské humanitární pracovnice při útoku v Pásmu Gazy. Vláda Austrálie potvrdila ztrátu života této pracovnice a vyjádřila nejhlubší soustrast rodině a blízkým. Zároveň odsoudila izraelský útok.

Kyperský prezident Nikos Christodulidis žádal okamžité vyšetření smrti sedmi humanitárních pracovníků zabitých při útoku izraelské armády. Podle něj je organizace World Central Kitchen důležitým partnerem v poskytování potravinové pomoci Palestincům z Kypru.

Nálety izraelských sil v pondělí postihly konvoj WCK, který potvrdil úmrtí svých sedmi pracovníků. Mezi oběťmi byli pracovníci z Austrálie, Polska, Spojeného království, Kanady a USA, a také Palestinci.

Doporučené články

Polské ministerstvo zahraničních věcí také vyjádřilo "nejhlubší soustrast" rodině polského dobrovolníka zabitého při izraelském náletu v palestinském Pásmu Gazy a odsoudilo nerespektování mezinárodního humanitárního práva v oblasti.

"Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodině dobrovolníka, který doručoval humanitární pomoc palestinským obyvatelům v Pásmu Gazy. Polsko odsuzuje nerespektování mezinárodního humanitárního práva a ochrany civilistů včetně humanitárních pracovníků," napsalo polské ministerstvo zahraničních věcí na sociální síti.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski následně vyzval izraelského velvyslance ve Varšavě, aby podal "naléhavé vysvětlení" v souvislosti se zabitým polským dobrovolníkem.

Bílý dům vyjádřil hluboký zármutek v souvislosti s úmrtím pracovníků WCK. "Jsme zdrceni a hluboce znepokojeni tímto útokem," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost, Adrienne Watsonová na sociální síti X.

Dále zdůraznila, že je nezbytné chránit humanitární pracovníky, kteří zajišťují nezbytnou pomoc. Vyzvala Izrael, aby incident co nejdříve vyšetřil.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý také vyjádřila soustrast rodinám a přátelům humanitárních pracovníků organizace WCK.

"Vzdávám hold pracovníkům WCK, kteří přišli v Gaze o život," uvedla von der Leyenová na sociální síti X. Dodala, že WCK je důležitým partnerem při zmírňování utrpení lidí v Gaze a podílí se na dodávkách potravin přes námořní koridor.

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell také odsoudil v úterý útok Izraele v Pásmu Gazy, při kterém zahynuli sedm humanitárních pracovníků, a žádá jeho prošetření. Zhrožení nad úmrtím humanitárních pracovníků vyjádřil i španělský premiér Pedro Sánchez.  

"Odsuzuji tento útok a vyzývám k jeho vyšetření. Navzdory všem výzvám k ochraně civilistů a humanitárních pracovníků jsme svědky dalších nevinných obětí," napsal Borrell na sociální síti X.

Sánchez uvedl, že je "zděšen" ze smrti sedmi pracovníků neziskové organizace World Central Kitchen (WCK). Zároveň vyjádřil soustrast zakladateli WCK šéfkuchaři Josému Andrésovi a jeho týmu. "Vaše solidarita, altruismus a závazek vůči těm, kteří to nejvíce potřebují, nás naplňuje hrdostí. Španělská vláda je s vámi," napsal Sánchez na X.

Andrés se narodil ve Španělsku, ale v současnosti je naturalizovaným občanem Spojených států. "Jsem zroněný a truchlím s pozůstalými a přáteli a celou naší rodinou WCK. Jsou to lidé, andělé, po boku kterých jsem sloužil na Ukrajině, v Gaze, v Turecku, na Bahamách, v Indonésii," reagoval Andrés. Zdůraznil, že izraelská vláda musí zastavit takové bezhlavé zabíjení.

Útok, avšak bez označení viníka, odsoudil i Peking. "Čína je proti všem činům, které ubližují civilistům, poškozují civilní objekty a porušují mezinárodní právo," uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Izraelská armáda slíbila důkladné vyšetření incidentu a zjištění jeho okolností. Dodala, že spolupracuje s WCK na dodání potřebné pomoci Palestincům.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle svých slov mluvil se zakladatelem WCK Josém Andrésem a vyjádřil mu soustrast.

"Začneme vyšetřování, abychom tento vážný incident dále prozkoumali. To nám pomůže snížit riziko opakování podobné události," uvedl Hagari.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že humanitární pracovníci v Pásmu Gaze zahynuli při "neúmyslném zásahu" izraelských vojsk.

"Ve válce se to stává, budeme to vyšetřovat až do konce. Jsme v kontaktu s vládami a uděláme vše pro to, aby se to už neopakovalo," dodal izraelský premiér.

WCK se podílí na doručování potravinové pomoci do Pásma Gazy z Kypru a na výstavbě dočasného mola u pobřeží města Gaza, kde lze vyložit takový náklad.

Pásmo Gazy je momentálně téměř zcela uzavřeno, a nevládní organizace a OSN obviňují Izrael z bránění dodávkám humanitární pomoci, která je nezbytná pro 2,4 milionu obyvatel. Ti jsou převážně soustředěni v městě Rafah a jeho okolí v jižní části enklávy.

Související

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.
Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Joe Biden Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy