Duda podepsal kontroverzní zákon o potírání ruského vlivu, který vyvolal mezinárodní kritiku a hrozbu od EU

Zákon zřizuje výbor s pravomocemi podobnými prokuratuře, který má činit dohled nad potenciálním šířením ruského vlivu jednotlivce. Následně ho může zbavit možnosti kandidovat do veřejných funkcí na dalších deset let. Minulý týden zákon schválil polský parlament ovládaný stranou Právo a spravedlnost těsnou většinou 235 ku 214 hlasů.

Parlament díky zákonu může jmenovat devítičlennou komisi, která bude mít přístup ke všem vládním úřadům a dokumentům. Na základě toho bude vyšetřovat ruské vměšování do polské politiky mezi lety 2007 až 2022, přiblížil server Politico.

Panovaly obavy, že zákon by mohl být použit proti lídrovi opozice Tuskovi. Duda proto v červnu předložil několik pozměňovacích návrhů, aby zrušil některá kontroverzní ustanovení.Ruší sankce vůči osobám, o nichž komise zjistí, že jednaly pod vlivem Ruska.

Nadále ale bude moci předložit negativní stanovisko o způsobilosti osoby zastávat veřejnou funkci. Podle kritiků tak novelizovaná legislativa může být nadále využívána k omezování opozice.

Spor Varšava-Brusel

Do rozporuplného zákona promluvila právě v červnu Evropská unie. Evropská komise v červnu zahájila řízení pro porušení práva EU a zaslala Polsku výzvu k odstranění pochybení. Komise se domnívala, že nový zákon porušuje zásadu demokracie, právní jistoty, ochranu profesního tajemství a požadavky práva EU týkající se ochrany osobních údajů (GDPR).

Nový zákon podle Komise nepřiměřeně zasahuje do demokratického procesu. „Činnost výboru, například vyšetřování a veřejná slyšení, hrozí vážným poškozením pověsti kandidátů ve volbách a zjištěním, že osoba jednala pod ruským vlivem, by mohla omezit účinnost politických práv osob zvolených v demokratických volbách,“ psala Evropská komise v tiskové zprávě.

Zákon obsahuje velmi širokou a blíže nespecifikovanou definici „ruského vlivu“. Výbor v souvislosti s využitím svých velkých pravomocí totiž může uložit zákaz vykonávat funkce související s využíváním veřejných prostředků po dobu deseti let.

„To je svou podobou podobné opatřením stanoveným v trestním zákoníku. Tyto sankce se vztahují i na jednání, které bylo ve své době legální. Tím zákon porušuje zásady legality a zákazu retroaktivity,“ podotkla komise.

Navíc polská vláda v zákonu neurčila ani žádný právní základ pro zpracování GDPR ani nezbytné záruky pro zacházení s citlivými údaji. „To je neslučitelné s pravidly EU pro ochranu údajů,“ doplnila EK.