EU nenašla shodu na cenovém stropu na plyn. Síkela chce nové jednání

Země Evropské unie se dnes shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.

Dnes dala většina zástupců vlád najevo nespokojenost s návrhem cenového stropu, který v úterý předložila Evropská komise (EK). Naproti tomu na společných nákupech plynu, vzájemné solidaritě a rychlejším povolování obnovitelných zdrojů energie se ministři v principu dohodli.

"Ještě neotevíráme šampaňské, ale dáváme lahev do lednice," řekl Síkela po zasedání. Dal najevo spokojenost se shodou na zmíněných bodech, které mají EU pomoci lépe se vyrovnat se současnou energetickou krizí. Ministr podotkl, že diskuse o plynovém stropu byla místy velmi bouřlivá a země dávaly najevo rozdílné názory na jeho parametry.

Většina členských zemí reagovala kriticky na návrh komise, který by na klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vytvořil u kontraktů na následující měsíc cenový strop 275 eur (zhruba 6700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Spouštěl by se ovšem pouze v případě, kdy by cena převyšovala tuto hranici nejméně dva týdny a zároveň byla po deset dní výrazně nad cenou zkapalněného zemního plynu (LNG) ve světě. Ceny plynu v TTF jsou pro evropský trh určující.

Řada ministrů hovořila o tom, že tento strop je v praxi nepoužitelný. Podle Síkely bude české předsednictví pracovat na tom, aby se státy dokázaly na parametrech mechanismu shodnout.

Návrh hlasitě kritizovaly například vládní politici Francie, Španělska, Itálie, Polska či Belgie. Tyto země dlouhodobě požadují zavedení maximálních cen za plyn, jehož enormní zdražování letos zvýšilo i náklady na elektřinu. Například řecký ministr energetiky Konstantinos Skrekas navrhl rozmezí 150 až 200 eur za megawatthodinu, další země mají své představy. V posledních dnech se cena v TTF pohybovala na méně než polovičních hodnotách proti návrhu EK, před rokem byla cena mírně nad 40 eury a před dvěma lety asi na 15 eurech za megawatthodinu.

Německo či Nizozemsko na druhé straně stále odmítají jakékoli omezování cen plynu, které podle nich může zvýšit poptávku a ohrozit zásoby této suroviny.

"Potřebujeme se dohodnout na daleko konkrétnějších konturách toho mechanismu," řekl novinářům Síkela, podle něhož je strop na cenu plynu propojen s dalšími opatřeními. Na společných nákupech plynu, jeho poskytování sousedním zemím ohrožených nedostatkem této suroviny i na zjednodušeném povolování staveb obnovitelných zdrojů energie se podle něj ministři shodli tak, že už navrženou podobu upravovat nebudou.

Související

Josef Síkela

Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství

Český ministr průmyslu Jozef Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová to oznámila dnes na tiskové konferenci ve Štrasburku. Síkela bude zodpovědný za evropskou mezinárodní spolupráci a rozvojovou politiku, podporu koordinace mezi EU a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a za spolupráci s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a lidských práv.
Josef Síkela

Síkela zřejmě získá v Evropské komisi jinou agendu, než se myslelo

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) zřejmě zastane v druhé Evropské komisi Ursuly von der Leyenové post komisaře pro obchod. Dosavadní informace o tom, že Síkela bude zastávat post komisaře pro energetiku, odmítl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák v Otázkách Václava Moravce.

Více souvisejících

Jozef Síkela EU (Evropská unie) plyn

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy