EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz

Tento krok má zároveň zabránit obviněním z porušování mezinárodního práva, jelikož by šlo pouze o využití úroků z aktiv, nikoli jejich samotné konfiskování. Klíčovou roli hraje fakt, že řada členských států EU – včetně Německa a Itálie – se otevřenému zabavení ruských aktiv brání kvůli právním a finančním rizikům.

Zmrazená aktiva pocházejí především ze státních ruských fondů uložených v Belgii prostřednictvím clearingové společnosti Euroclear. Tyto prostředky byly zablokovány v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu a nyní tvoří základní kámen pro potenciální výnosy, které by mohly stabilizovat ukrajinskou ekonomiku, zejména v době, kdy prezident USA Donald Trump hrozí zastavením americké pomoci.

V roce 2024 vynesla standardní nízkorisková investice těchto prostředků asi 4 miliardy eur, které byly určeny na splácení úvěru skupiny G7 Ukrajině. Jenže unijní podíl z tohoto balíku – 18 miliard eur – bude plně vyčerpán do konce letošního roku. Vyvstává tak otázka, jak budou financovány ukrajinské potřeby od roku 2026 dál.

Evropští ministři financí o celé věci začnou jednat už ve čtvrtek na neformální večeři v Lucemburku. Pozvánku k jednání rozeslala polská předsednická země a navrhuje zároveň i to, aby bylo možné použít nový obranný úvěrový nástroj EU s názvem SAFE k nákupu zbraní pro Ukrajinu.

Jedním z řešení, o kterém EU uvažuje, je vytvoření tzv. „speciálního investičního fondu“, který by byl pod unijní správou. Z Euroclearu by se aktiva přesunula do této nové struktury a mohla by být investována do rizikovějších instrumentů, jež by nabídly vyšší zisky. Zatím však není známo, o jaké konkrétní typy investic by mohlo jít.

Euroclear má nyní povinnost ukládat hotovostní aktiva u belgické centrální banky, která nabízí extrémně konzervativní a nízce úročené možnosti. Nový fond by ale umožnil investice s vyšší návratností – a tím i větší pomoc Ukrajině, která čelí dlouhotrvající válce a stagnujícím mírovým jednáním.

Zároveň se uvažuje, že nový fond by mohl sloužit i jako pojistka proti maďarskému vetu. Sankční režim, na jehož základě jsou aktiva zmrazena, musí být každých šest měsíců jednomyslně obnovován. Maďarsko opakovaně hrozí, že své veto uplatní jako gesto vstřícnosti vůči Moskvě. Pokud by k tomu došlo, existuje reálná možnost, že by musela být aktiva vrácena Rusku.

Evropská komise proto v posledních týdnech vedla neformální konzultace se státy jako Francie, Německo, Itálie či Estonsko o možnostech, jak aktiva udržet zmrazená i bez maďarského souhlasu. Zatím se však nepodařilo najít právně průchodnou alternativu.

Připravovaný fond má být zřízen prostřednictvím kvalifikované většiny – nikoli jednomyslným rozhodnutím – což by umožnilo obejít maďarského premiéra Viktora Orbána. Kritici však varují, že v případě neúspěšných investic by mohli nést následky daňoví poplatníci členských států.

Unie je tak nucena hledat kreativní řešení i kvůli tomu, že její hlavní rozpočet ve výši 1,2 bilionu eur je silně zatížen a nový víceletý finanční rámec začne platit až v roce 2028. Už nyní je přitom většina z 50miliardového balíku pro Ukrajinu, schváleného v roce 2023, prakticky vyčerpána.

Další navýšení unijního rozpočtu je v tuto chvíli prakticky nemožné, protože vyžaduje jednomyslný souhlas – a ten je s ohledem na postoj Maďarska velmi nepravděpodobný.