Francie odmítla dodat Rusku výsadkové lodě Mistral. Kvůli Ukrajině

Paříž/Moskva - Francie zatím nehodlá dokončit chystané předání první ze dvou moderních válečných lodí Mistral, které si objednalo Rusko. Prezident François Hollande kontrakt pozastavil kvůli ruskému podílu na ukrajinské krizi. O dalším postupu Paříž podle nejmenovaného zdroje agentury AFP rozhodne v listopadu. Francouzský krok hned uvítaly NATO, USA a baltské státy. Paříž kvůli kontraktu čelila v EU i ze strany USA silné kritice. Moskva uvedla, že změna je nepříjemná, ale ne tragická.

Paříži vadí nedávné akce Moskvy na východě Ukrajiny. "Prezident dospěl k závěru, že navzdory vyhlídce příměří, které se ještě musí potvrdit a zavést, nejsou nyní podmínky pro to, aby Francie mohla povolit předání první výsadkové lodě," uvedla podle agentury Reuters v prohlášení Hollandeova kancelář."Rozhodnutí bylo přijato začátkem týdne. Kontrakt je odložen až do listopadu. V tu dobu uvidíme, zda jsou nějaké finanční dopady," citovala agentura AFP jistý francouzský diplomatický zdroj. Francii by podle něj mohlo zrušení smlouvy stát miliardu eur (asi 28 miliard korun).Náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov prohlásil, že nedodání lodí by pro vyzbrojování ruských sil nebylo tragédií. "Samozřejmě je to ale nepříjemné a vnáší to určité napětí do vztahů s našimi francouzskými kolegy," řekl podle AFP ruský představitel.Paříž se k dnešnímu kroku rozhodla přesto, že se dosavadní embargo Evropské unie na import a export zbraní a souvisejícího materiálu z Ruska a do Ruska se nevztahuje na již podepsané smlouvy, a netýká se tedy francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral Rusku.Na základě obchodní smlouvy z doby před vypuknutím ukrajinské krize Francie slíbila Rusku dvě lodě Mistral a obdržela vysokou finanční zálohu. První loď již přijeli převzít do Francie ruští námořníci, kteří s ní měli po zaškolení odplout v říjnu. Druhá loď měla být připravena v roce 2015.Hollande přitom ještě koncem července tvrdil, že první Mistral bude dodán určitě. "Rusové zaplatili. Museli bychom jim vrátit 1,1 miliardy eur (30,2 miliardy korun), kdybychom loď nedodali," vysvětlil tehdy nejvyšší francouzský představitel. Uvedl, že až dodávka druhé francouzské válečně lodi řady Mistral ruské armádě bude záviset na dalším postoji Moskvy v ukrajinském konfliktu.Agentura AP si všímá, že Paříž změnila postoj krátce před čtvrtečním zahájením summitu NATO a po měsících zahraničních tlaků.NATO postoj Francie podle agentury DPA již přivítalo. "Jsem si jistý, že řada spojenců to bude považovat za dobré rozhodnutí," citovala DPA nejmenovaného vysokého představitele Severoatlantické aliance. "Možná to budou všichni spojenci vnímat jako správné rozhodnutí."USA vítají toto "moudré rozhodnutí" Francie, reagovala na oznámení Paříže mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová."Dobré rozhodnutí a ve správnou chvíli," uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. "Vítáme francouzské rozhodnutí, které odpovídá zájmům Litvy. Posílení ruské vojenské síly by mohlo ohrozit bezpečnost Litvy," řekl litevský ministr obrany Juozas Olekas.Plánovaná dodávka lodí vzbuzuje od začátku ukrajinské krize napětí mezi Paříží a jejími spojenci. Americký prezident Barack Obama opakovaně vyjádřil znepokojení, že takový kontrakt podle něj pokračuje v době, kdy Rusko anexí Krymu porušilo mezinárodní právo. Otevřeně proti dodávce francouzských vojenských lodí Rusku se vyjádřilo například i Polsko.Ruský prezident Vladimir Putin začátkem června varoval Francii, že zrušení kontraktu by vedlo nejen k zaplacení penále ze strany Francie Moskvě, ale také by poškodilo budoucí spolupráci obou zemí v oblasti technické a vojenské spolupráce. Dodal, že Rusko je pro podepsání i dalších podobných kontraktů s Francií.Plavidla třídy Mistral jsou víceúčelová a mohou přepravovat vrtulníky a tanky. Smlouva o jejich dodání byla uzavřena v červnu 2011.

Související

Více souvisejících

François Hollande Rusko Vojenské lodě

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy