Tvrdá lekce pro EU: Poučí se Brusel ze skotského referenda?

"Vítám rozhodnutí skotského lidu zachovat jednotu Spojeného království," uvedl šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Komise podle něj bude se skotskou vládou dál spolupracovat v oblastech její odpovědnosti, včetně otázek pracovních míst a hospodářského růstu, energetiky, klimatických změn, životního prostředí a lepších právních předpisů.

Barrosova komise na podzim končí, od listopadu ji má nahradit nový tým vedený Jeanem-Claudem Junckerem.

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy ve svém krátkém prohlášení poznamenal, že "Spojené království je a zůstane důležitým členem Evropské unie k užitku všech občanů a členských zemí EU".

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen ve svém prohlášení připomněl, že Británie je zakládající člen aliance. Je přesvědčen, že tato země nadále bude hrát v NATO významnou roli a bude spojence posilovat.

Zdroj: YouTube

"Myslím, že evropským institucím se nyní ulevilo. Nemusí čelit otázce, jak naložit se skotskou žádostí o vstup," míní Fabian Zuleeg z bruselského Střediska evropské politiky (EPC). Unie by si ale podle něj z vývoje měla vzít poučení. "Neexistovaly žádné plány, žádné návrhy, jak se s takovou případnou situací vlastně vypořádat," tvrdí.

Evropská komise dávala dlouhodobě najevo, že Skotsko by se po případném získání samostatnosti ocitlo mimo EU, muselo by znovu požádat o členství a projít celým vstupním procesem. Nebylo přitom ale jisté, zda by se všechny stávající členské země snažily takovému rychlému přijetí napomoci. Podobná situace by podle všeho nastala také v případě Severoatlantické aliance.

Lídři unijních zemí i zástupci evropských institucí se podle Zuleega často k právním otázkám okolo evropských dopadů skotského referenda vyjadřovali nejednoznačně a rozporně. Podle analytika nelze navíc podcenit možnost, že stejná otázka se vrátí po případném britském referendu o dalším setrvání v EU, které by se mohlo uskutečnit v roce 2017.

Ačkoli by případné skotské "Yes" nezávislosti mohlo být podle Zuleega vnímané jako pozitivní signál pro podobná hnutí samostatnosti v jiných unijních zemích, byly zřejmě obavy z jakési řetězové reakce přehnané. "Ta hnutí mají různé kořeny, liší se a mají velmi rozdílnou veřejnou podporu," podotkl Zuleeg.

Jedním z poučení ze skotského referenda by podle něj ale mohlo být, že snahy upírat lidem právo vyslovit se v referendu zřejmě jen posilují jejich volání po samostatnosti. "Naopak ve skotském případě nabídka takové možnosti vedla k udržení Skotska v unii," připomněl Zuleeg.

Podle lídra Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfreda Webera dali Skotové přednost stabilitě v rámci Británie i v rámci Evropské unie. "Stabilita je pro růst hospodářství a tvorbu pracovních míst velmi významná," poznamenal.