Spravedlnost po 20 letech: Dostane Karadžić za genocidu doživotí? V Haagu začaly závěrečné řeči

"Po stovkách svědků a 80.000 stranách spisů... byla politika etnických čistek definitivně odhalena. A Karadžić byl její hnací silou," zdůraznil žalobce Alan Tieger. Odmítl přitom jako lži Karadžičovo popírání odpovědnosti za zločiny, protože politik se podle něj v té době chlubil svým záměrem zbavit se nesrbského obyvatelstva, ale teď se snaží prosadit "nový pohled na tuto etapu dějin".

"V té době řekl, co se stane, a také se to stalo. Tisíce lidí byly zabity, stovky měst zničeny a masy obyvatel násilně vysídleny," poznamenal v soudní síni žalobce.

Proces s devětašedesátiletým bývalým prezidentem separatistické Republiky srbské (RS) v Bosně začal v roce 2009. Obvinění z genocidy se týká podílu na etnických čistkách z počátku války a na masakru ve Srebrenici v roce 1995, kde bosenskosrbské jednotky povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců. Šlo o největší krveprolití v Evropě od skončení druhé světové války.

Obžaloba se týká celkem 11 zločinů. Kromě srebrenického masakru k nim patří etnické čistky v řadě měst a také dlouhé obléhání Sarajeva, které trvalo 44 měsíců. Během něho byla bosenská metropole barbarsky ostřelována a civilní obyvatelstvo terorizováno srbskými odstřelovači. Podle některých zdrojů tam zahynulo až 10.000 lidí.

Zdroj: YouTube

Karadžić byl po 13 letech na útěku dopaden v červenci 2008 v Bělehradě, kde se skrýval s jiným vzhledem a pod jiným jménem. Obhajobu v procesu si řídí sám a svou závěrečnou řeč má přednést ve středu. Obvinění proti němu byla vznesena už v roce 1995, krátce před koncem války.

Jak již dříve haagský tribunál oznámil, prvoinstanční rozsudek v procesu s Karadžičem lze očekávat v říjnu 2015.

Kromě Karadžiče jsou na lavici obžalovaných tribunálu ještě tři další osoby. Je mezi nimi i někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který je označován za hlavního viníka srebrenické tragédie. Srbská nezávislá média v té době hodně spekulovala o tom, že Mladić se zcela vymknul kontrole politickému vedení RS a že mezi ním a Karadžičem panuje napětí. Rozsudek v jeho procesu by měl být oznámen až koncem roku 2016.

Tribunál byl ustaven rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů číslo 827, přijatou 25. května 1993 a sídlí v Haagu. Do jeho jurisdikce spadají následující zločiny, spáchané na území bývalé Jugoslávie od roku 1991: závažná porušení Ženevských konvencí, porušení válečného práva, genocida a zločiny proti lidskosti. Tribunál soudí pouze jednotlivce, nikoli organizace či vlády. Nejvyšší trest, který může udělit, je doživotní vězení.

Doposud bylo uzavřeno 85 řízení. Soud se výslovně odmítl zabývat šetřením válečných zločinů politiků a vojáků Spojených států amerických a dalších členských zemí NATO. Jeho bývalá předsedkyně Carla del Ponteová ve své vzpomínkové publikaci také potvrdila, že v době její působnosti nebylo soudu umožněno vyšetřovat vážná podezření o obchodu kosovolbánské mafie a UÇK s lidskými orgány zajatých Srbů.