Lotyši volili nový parlament, proruská strana ztrácí

Hlavní opoziční strana, reprezentující ruskou menšinu, podle průzkumu ústavu SDKS u volebních uren, přijde o postavení nejsilnějšího parlamentního uskupení.

Podle průzkumu ve volbách vede strana Jednota premiérky Laimdoty Straujumaové s přízní téměř 24 procent voličů před (proruskou) stranou Centrum shody s podporou 21,6 procent dotázaných.

Ruská agentura připomněla, že z dvou milionů obyvatel pobaltské republiky má právo hlasovat asi 1,5 milionu voličů, nikoliv však 320.000 Rusů, kteří po odtržení Lotyšska od Sovětského svazu přišli o občanství.

Lotyšská ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropě a je vnímána jako příklad úspěšného fungování úsporných fiskálních opatření. Zemi v roce 2008 výrazně zasáhla globální úvěrová krize, což ji přinutilo požádat o mezinárodní pomoc. Letos v lednu se Lotyšsko stalo osmnáctým členem eurozóny. Členem EU a NATO je tato pobaltská země od roku 2004.

Ve vztahu k třetím zemím patří mezi lotyšské priority vztahy s Ruskem. Ty v posledních letech procházely řadou peripetií – od chladného pragmatismu přes oživení v letech 2006–2007, jehož výsledkem bylo uzavření velmi potřebné hraniční smlouvy a obnovení činnosti mezivládní komise, po zvýšené napětí v důsledku rusko-gruzínského ozbrojeného konfliktu v srpnu 2008.

Historickou událostí v lotyšsko-ruských vztazích se stala - po 16 letech první - prezidentská návštěva: koncem roku 2010 vykonal oficiální návštěvu RF tehdejší lotyšský prezident Valdis Zatlers v doprovodu početné delegace ministrů, bankéřů a více než stovky firem. V jejím průběhu bylo podepsáno osm meziresortních dohod, včetně dohody o vytvoření společné komise historiků ke sporným událostem ve vzájemných vztazích.

Podpora demokratizačních a transformačních snah postsovětských zemí se projevuje v intenzivním zájmu o projekt Východního partnerství EU. Lotyšsko usiluje o soustavné posilování spolupráce s cílovými zeměmi (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán) na bilaterální i evropské úrovni. Zvláště aktivně se Lotyšsko angažuje v mezinárodním úsilí o demokratizaci režimu v Bělorusku, s ohledem na své ekonomické zájmy však vystupuje pragmaticky a nepovažuje za vhodné vůči Bělorusku uplatňovat hospodářské sankce, uvedlo MZV ČR.