Rusko v EU? Havel pochopil, že by to východ Evropy nestrávil, vzpomíná politik

"Nikdo nečekal tak rychlé změny v celém regionu, tak snadné německé sjednocení a takovou míru spolupráce ze sovětské strany. O rok později bylo Německo jednotné, Sovětská armáda odešla a v roce 1991 se Sovětský svaz zhroutil," připomněl v rozhovoru s ČTK nynější europoslanec Alain Lamassoure, v polovině 90. let ministr francouzské vlády odpovědný za evropské záležitosti.

Když na sociální síti o 25 let starých událostech psal místopředseda nové Evropské komise Frans Timmermans z Nizozemska, vzpomínal na své zážitky z otevřené železné opony v Berlíně. "Euforie, chaos, zmatení, nadšení... dva paralelní světy," vzpomínal na odlišnosti, podle kterých tehdy bylo obyvatele z Východu snadné rozpoznat.

Dnešní mladí lidé, které potkává v Bruselu, prý mluví česky, dánsky, francouzsky či litevsky, ale už se neliší oblečením, úpravou vlasů či "smradlavými cigaretami". "Mám tu čest teď pracovat s lidmi z 28 zemí, kteří to vše vidí jako jasný a logický stav věcí. Pro mne to už napořád bude malý zázrak," dodal první místopředseda komise.

Další z místopředsedů komise Slovák Maroš Šefčovič míní, že 25 let po pádu komunismu a deset let po vstupu České republiky a Slovenska do EU je označení "nové členské země" už především součástí bruselského žargonu, zažitým termínem. "Každý si to vzápětí spojí s pátým a největším rozšířením EU," sdělil ČTK Šefčovič, "v žádném případě nejde o diskriminační pojmenování".

"Od počátku v tom byla potíž - předpokládalo se, že členem bude i Rusko. Havel dříve než Mitterrand pochopil, že pro východoevropské země to není příjemná myšlenka," poznamenal exministr. On sám prý zase navrhoval, aby nové země nejprve zřídily svou vlastní zónu volného obchodu a pak teprve společně jednaly s EU. Obával se totiž - a dnes prý je rád, že se tehdy pletl - nevyrovnanosti jednání vedených silným blokem z jedné strany a jednotlivými zeměmi ze strany druhé. "Můj návrh ale tehdy nikoho nezaujal," dodává Lamassoure s úsměvem.

Evropští politici podle něj oceňovali způsob, jakým si Češi a Slováci ještě před vstupem do unie vyřešili vzájemné spory, byť za cenu rozdělení země. "Zaujalo mě, že po mírovém a přátelském rozvodu jsme mohli sledovat, že vzájemné vztahy mezi společnostmi se vůbec nezhoršily, možná naopak," poznamenal europoslanec.

Podle současného českého velvyslance při EU Martina Povejšila Česko za uplynulé čtvrtstoletí svou emancipaci ve společenství svobodných a demokratických zemí plně prokázalo. "V nadsázce lze říci, že heslo z listopadu 1989 'Zpátky do Evropy' došlo svého naplnění," míní diplomat.

Podle někdejšího českého eurokomisaře Štefana Füleho bude Česká republika jako "nová členská země" v Evropské unii označována ještě nějakou dobu. "Přesto mám pocit, že my sami se označujeme za 'nováčky' daleko častěji, než tak činí členské země EU a její instituce," míní někdejší komisař pro rozšíření.