Brusel - Riziko obnovy určité podoby studené války v Evropě je reálnou hrozbou. Ve svém vystoupení na konferenci "Lekce demokracie po roce 1989: Zdroj inspirace pro Ukrajinu a Tunisko" to dnes v Evropském parlamentu řekl někdejší srbský prezident Boris Tadić. Spojené státy ani Evropská unie podle něj nedokázaly od pádu totality ve střední a východní Evropě najít s Ruskem shodu v otázce společných hodnot ani v bezpečnostní problematice.
Tadić rovněž tvrdí, že konec původní studené války v roce 1989 se slavil jako vítězství Západu, ne jako začátek nové spolupráce. "Chyběl nový Marshallův plán," poznamenal srbský exprezident s poukazem na americkou pomoc s obnovou kontinentu po skončení druhé světové války. Rusku s přechodem k demokracii izolace nepomohla, míní Tadić.Ukrajinská krize podle něj znamená konec stávající bezpečnostní architektury v Evropě. Nyní je potřeba hledat její novou podobu, především v diskusích mezi EU, Spojenými státy a Ruskem, například pod patronací Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).Zároveň si ale srbský exprezident myslí, že Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) by měly umět najít politickou odvahu k dokončení svého rozšiřovacího procesu. Připomněl, že unie byla hnací silou při zklidnění situace na Balkáně."Chápu, že unie má nyní plno vnitřních problémů, včetně hospodářské krize. Ale EU bude moci svého plného potenciálu jako globální hráč využít jen po dokončení své rozšiřovací mise," poznamenal Tadić. Nyní podle něj zemím jako je Ukrajina nebo Gruzie perspektiva členství chybí a EU neumí s Moskvou soupeřit v rychlém poskytování finanční podpory.Severoatlantická aliance zase nenabídne členství zemím, které nemají vyřešeny své územní spory, což podle Tadiče Rusko také ví a využívá toho, jak je patrné z příkladů Gruzie i Ukrajiny. Otázkou tak podle něj zůstává, zda je možný a realistický scénář úzké spolupráce těchto států se Západem bez plného členství v alianci.Co se stane, chybí-li západním zemím snaha podpořit nejen boj proti nedemokratickému režimu, ale po jeho pádu také podpora nových struktur, se podle srbského politika jasně projevilo po takzvaném arabském jaru 2011.Dnešní bruselskou konferenci, která je už druhou v pořadí, spolupořádalo nejen místní České centrum, ale také Knihovna Václava Havla. Mezi dalšími řečníky byl například lidovecký europoslanec Pavel Svoboda, bývalý velvyslanec ČR u NATO a Spojených národů Karel Kovanda i zástupci z Ukrajiny a Tuniska.
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák