Brusel - Riziko obnovy určité podoby studené války v Evropě je reálnou hrozbou. Ve svém vystoupení na konferenci "Lekce demokracie po roce 1989: Zdroj inspirace pro Ukrajinu a Tunisko" to dnes v Evropském parlamentu řekl někdejší srbský prezident Boris Tadić. Spojené státy ani Evropská unie podle něj nedokázaly od pádu totality ve střední a východní Evropě najít s Ruskem shodu v otázce společných hodnot ani v bezpečnostní problematice.
Tadić rovněž tvrdí, že konec původní studené války v roce 1989 se slavil jako vítězství Západu, ne jako začátek nové spolupráce. "Chyběl nový Marshallův plán," poznamenal srbský exprezident s poukazem na americkou pomoc s obnovou kontinentu po skončení druhé světové války. Rusku s přechodem k demokracii izolace nepomohla, míní Tadić.Ukrajinská krize podle něj znamená konec stávající bezpečnostní architektury v Evropě. Nyní je potřeba hledat její novou podobu, především v diskusích mezi EU, Spojenými státy a Ruskem, například pod patronací Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).Zároveň si ale srbský exprezident myslí, že Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) by měly umět najít politickou odvahu k dokončení svého rozšiřovacího procesu. Připomněl, že unie byla hnací silou při zklidnění situace na Balkáně."Chápu, že unie má nyní plno vnitřních problémů, včetně hospodářské krize. Ale EU bude moci svého plného potenciálu jako globální hráč využít jen po dokončení své rozšiřovací mise," poznamenal Tadić. Nyní podle něj zemím jako je Ukrajina nebo Gruzie perspektiva členství chybí a EU neumí s Moskvou soupeřit v rychlém poskytování finanční podpory.Severoatlantická aliance zase nenabídne členství zemím, které nemají vyřešeny své územní spory, což podle Tadiče Rusko také ví a využívá toho, jak je patrné z příkladů Gruzie i Ukrajiny. Otázkou tak podle něj zůstává, zda je možný a realistický scénář úzké spolupráce těchto států se Západem bez plného členství v alianci.Co se stane, chybí-li západním zemím snaha podpořit nejen boj proti nedemokratickému režimu, ale po jeho pádu také podpora nových struktur, se podle srbského politika jasně projevilo po takzvaném arabském jaru 2011.Dnešní bruselskou konferenci, která je už druhou v pořadí, spolupořádalo nejen místní České centrum, ale také Knihovna Václava Havla. Mezi dalšími řečníky byl například lidovecký europoslanec Pavel Svoboda, bývalý velvyslanec ČR u NATO a Spojených národů Karel Kovanda i zástupci z Ukrajiny a Tuniska.
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 1 hodinou
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 3 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 4 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 5 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 6 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 6 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 8 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 9 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 10 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.
Zdroj: Libor Novák