Brusel - Riziko obnovy určité podoby studené války v Evropě je reálnou hrozbou. Ve svém vystoupení na konferenci "Lekce demokracie po roce 1989: Zdroj inspirace pro Ukrajinu a Tunisko" to dnes v Evropském parlamentu řekl někdejší srbský prezident Boris Tadić. Spojené státy ani Evropská unie podle něj nedokázaly od pádu totality ve střední a východní Evropě najít s Ruskem shodu v otázce společných hodnot ani v bezpečnostní problematice.
Tadić rovněž tvrdí, že konec původní studené války v roce 1989 se slavil jako vítězství Západu, ne jako začátek nové spolupráce. "Chyběl nový Marshallův plán," poznamenal srbský exprezident s poukazem na americkou pomoc s obnovou kontinentu po skončení druhé světové války. Rusku s přechodem k demokracii izolace nepomohla, míní Tadić.Ukrajinská krize podle něj znamená konec stávající bezpečnostní architektury v Evropě. Nyní je potřeba hledat její novou podobu, především v diskusích mezi EU, Spojenými státy a Ruskem, například pod patronací Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).Zároveň si ale srbský exprezident myslí, že Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) by měly umět najít politickou odvahu k dokončení svého rozšiřovacího procesu. Připomněl, že unie byla hnací silou při zklidnění situace na Balkáně."Chápu, že unie má nyní plno vnitřních problémů, včetně hospodářské krize. Ale EU bude moci svého plného potenciálu jako globální hráč využít jen po dokončení své rozšiřovací mise," poznamenal Tadić. Nyní podle něj zemím jako je Ukrajina nebo Gruzie perspektiva členství chybí a EU neumí s Moskvou soupeřit v rychlém poskytování finanční podpory.Severoatlantická aliance zase nenabídne členství zemím, které nemají vyřešeny své územní spory, což podle Tadiče Rusko také ví a využívá toho, jak je patrné z příkladů Gruzie i Ukrajiny. Otázkou tak podle něj zůstává, zda je možný a realistický scénář úzké spolupráce těchto států se Západem bez plného členství v alianci.Co se stane, chybí-li západním zemím snaha podpořit nejen boj proti nedemokratickému režimu, ale po jeho pádu také podpora nových struktur, se podle srbského politika jasně projevilo po takzvaném arabském jaru 2011.Dnešní bruselskou konferenci, která je už druhou v pořadí, spolupořádalo nejen místní České centrum, ale také Knihovna Václava Havla. Mezi dalšími řečníky byl například lidovecký europoslanec Pavel Svoboda, bývalý velvyslanec ČR u NATO a Spojených národů Karel Kovanda i zástupci z Ukrajiny a Tuniska.
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek
před 1 hodinou
Trump oznámil vznik "AI Force", jednotky zaměřené na umělou inteligenci
před 2 hodinami
Volby v Rusku skončily nepřekvapivým výsledkem
před 3 hodinami
Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu
před 3 hodinami
Trump zatáhl USA do války, ze které se mu nedaří vystoupit. A možnosti docházejí
před 4 hodinami
Pavel by rád bojoval, reagoval Fico na kritiku z Česka
před 4 hodinami
OSN: Svět už není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia
před 6 hodinami
Předpověď počasí na týden. Meteorologové přiznali určitou nejistotu
včera
Klid nechce královi dopřát. Bratr princezny Diany trvá na slovech z nové knihy
včera
Zeman napíná Česko ohledně další kandidatury. Mohou za to i pravidla
včera
Bývalý fotbalový sudí šokoval veřejnost. Během zápasů Premier League si vymýšlel výzvy
včera
Pavel šije do Fica. Nepochopil slovo solidarita, zkritizoval slovenského premiéra
včera
Česká protivzdušná obrana vstupuje do 21. století, oznámil Babiš na Dnech NATO
včera
Žila jen dva měsíce. V ostravské ZOO museli utratit mládě žirafy
včera
Sparta vstoupila do Evropské ligy úspěšně. V Arménii nad Araratem vyhrála 4:1
včera
Írán dal najevo, že se nevzdá Hormuzského průlivu
včera
Protrhla se Desná. Před 110 lety došlo k nejtragičtější události na české přehradě
včera
Babišova vláda oznámí nová opatření kvůli vysokým cenám paliv
včera
Muž vyhrožoval útoky, například na prvňáčky. Policie ho dopadla a obvinila
včera
Lobbista Janoušek opět chce od státu milionové odškodnění
Kontroverzní podnikatel Roman Janoušek se opět obrací na českou justici. Po státu požaduje mnohamilionové odškodnění, spravedlnost bude hledat u Nejvyššího soudu, který v září obdržel jeho dovolání.
Zdroj: Jan Hrabě