Europoslance rozděluje ožehavá diplomatická otázka

S návrhem na rezoluci vyzývající k uznání Palestiny přišli europoslanci ze socialistické frakce, podporu má tento krok i mezi členy levicové frakce GUE/NGL a mezi zelenými. Lidovci a liberálové ale mají s rezolucí samotnou a s její dosavadní podobou problém, a frakce EPP proto nakonec požádala o odložení hlasování.

Zdá se, že větší šanci na schválení by výzva k uznání Palestiny měla ve chvíli, kdy by byla formulována podobně jako nedávná výzva schválená ve Španělsku. Ta podmiňuje uznání palestinského státu podstatným pokrokem v mírovém procesu mezi Izraelci a Palestinci. Česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová ale volání po uznání Palestiny odmítá zcela.

"Nevíme, proč je teď nutné, aby se Evropský parlament usnášel k podpoře vzniku palestinského státu," řekla. Stejně to vidí i její kolega z frakce EPP Jaromír Štětina. "Samostatný palestinský stát uznám v okamžiku, až jeho existenci uzná Izrael," sdělil.

Palestinu uznala koncem října švédská vláda. Nezávazné doporučení svým vládám, aby postupovaly stejně, odhlasovaly i parlamenty Británie, Irska a už zmíněného Španělska.

Československo v roce 1988 uznalo akt vyhlášení státu Organizací pro osvobození Palestiny, Praha ale Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy.

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Jeho hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů mezi Palestinou a Izraelem ale zatím nevzešla dohoda nejen o hranici, ale ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.