Dojde v EU k tvrdému střetu? "Grexit" děsí ekonomy i politiky

Když řečtí poslanci nezvolili na přelomu roku novou hlavu státu, zazněl z Berlína tlumeně signál, že tentokrát už není "grexit" (řecký návrat k drachmě) zcela nemyslitelnou variantou.

Odborníkům se ale zdá, že pro euroskupinu je výhodnější udržet Řecko dál jako člena. "Ačkoliv je snaha spočítat ztráty z případného řeckého bankrotu komplikovaná a závislá na mnoha proměnných, je velmi pravděpodobné, že finanční ztráty pro Německo a další země euroskupiny by byly vyšší při řeckém odchodu, než když Řecko zůstane členem," míní například Zsolt Darvas z bruselského Breugelu.

Jeho kolega Fabian Zuleeg ze Střediska evropské politiky (EPC) podotkl, že nikdo navíc nemá jasnou představu, jak odchod Řecka vůbec řídit a zorganizovat. Země EU měly podle něj problém s řeckým zadlužením řešit dříve a nenechat situaci dojít až k nynějšímu možnému střetu.

"V době, kdy se připravovala Lisabonská smlouva, eurozóna vypadala jako velmi úspěšný projekt, na kterém se státy chtěly podílet. Pro politiky bylo v té době nemyslitelné, aby země opustila eurozónu a zároveň zůstala členem EU. Z tohoto důvodu jim přišlo zbytečné a nedůležité uvažovat nad podobou klauzule, která by to umožňovala. Vystoupení z EU je trochu něco jiného. Pro státy to bylo důležité z demokratické podstaty, EU přece nemůže být žalářem pro ty, kdo v ní nechtějí zůstat," říká pro EurActiv.cz právník a docent evropských studií Ivo Šlosarčík.

"Pokud by Řecko, nebo jiný stát, skutečně euro opustilo, probíhalo by to zřejmě stejně improvizovaným způsobem, jako se v letech 2010 a 2011 vytvářely za pochodu záchranné mechanismy. Ani tehdy se do smluv nezasahovalo a bylo to necháváno na politických dohodách a sekundární unijní legislativě. Myšlenka možného odchodu Řecka z eurozóny ale není nová. V minulosti k tomu existovalo několik scénářů, které se zabývaly tím, jak by obnovení národní měny mohlo vypadat. Všechny spojovalo to, že se v nich počítalo s řadou omezení v jiných oblastech evropské integrace, například by došlo k omezení toku kapitálu a pravděpodobně by byly obnoveny kontroly na hranicích," dodal Šlosarčík.

Psali jsme: Revoluce v Řecku? Volby se blíží, levicová Syriza slibuje hory doly  

SYRIZA a její lídr Alexis Tsipras úsporná opatření související se záchrannými programy pro Řecko totiž kritizují dlouhodobě, odchod z eurozóny pro ně ale plánovaným cílem není. V textu, který tento týden publikoval ve Financial Times, Tsipras slíbil respektovat řecké závazky plynoucí ze členství v eurozóně i snahu o vyrovnaný rozpočet. "Úsporná opatření nejsou součástí evropských smluv, demokracie a princip svrchovanosti lidu jsou," zdůraznil také. Tsiprasovy konkrétní představy změn a nových podmínek pro jednání s "trojkou" věřitelů, tedy Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF zatím nejsou zcela zřejmé. Některé unijní země, v poslední době výrazně například Finsko, přitom už prohlásily, že na žádné změkčení podmínek přistoupit nehodlají. Právě takový principiální přístup ale podle diplomatů může hledání dohody ztížit a fakticky tak situaci jen dál zkomplikovat.

A ještě jeden dopad na EU bude případné vítězství SYRIZY v Řecku mít. Byla by první "protestní stranou", která se k vládě dostala na vlně nespokojenosti se současnou podobou evropské politiky. Mohla by posílit levicová i pravicová protestní uskupení od španělské strany Podemos po francouzskou Národní frontu Marine Le Penové.