Před 70 lety Spojenci srovnali Drážďany se zemí, odnesla to i Praha

Aby uspíšili konec války, vypracovali Američané a Britové plán plošných náletů na strategicky důležitá města. Jejich cílem bylo znemožnit přesun německých jednotek na východ, a usnadnit tak postup Rudé armádě. Na seznamu cílů se spolu s Berlínem či Lipskem ocitly i Drážďany, které byly významným železničním uzlem a zároveň sídlem několika továren zásobujících vojenským materiálem zbytky bojujícího Wehrmachtu.

První dávka zápalných a trhavých pum, dopravená těžkými bombardéry britského královského letectva, začala na Drážďany dopadat 13. února 1945 krátce po desáté večer. Druhá vlna náletu na tehdy sedmé největší německé město přišla zhruba o tři hodiny později.

Centrum Drážďan, tvořené úzkými uličkami a historickými budovami s dřevěnou konstrukcí, bylo ideálním prostředím pro vznik ohnivé bouře. Požár viditelný i ze stokilometrové vzdálenosti nabyl takové intenzity, že obyvatele často nedokázaly ochránit ani sklepy domů, do nichž se uchýlili.

Hned následující den, tedy 14. února 1945, se nad městem objevily bombardéry americké 8. letecké armády, jejichž cílem bylo seřaďovací nádraží.

Zdroj: YouTube

V důsledku špatné viditelnosti, která znemožnila přesné vizuální zaměření, postihlo bombardování poměrně velkou plochu města. Z českého pohledu bylo podstatné, že část posádek ztratila během přeletu nad západní Evropou orientaci a svůj smrtonosný náklad omylem shodila na Prahu, kde exploze půltunových bomb zabily 701 osob.

Americké "létající pevnosti" B-17 se nad Drážďanami objevily ještě 15. února. Také při této příležitosti bylo bombardování nepřesné a zasáhlo také okolí města.

Celkem bylo k únorovým náletům nasazeno 1299 britských a amerických bombardérů, které na město shodily kolem 4000 tun bomb. Spojenci přitom utrpěli jen malé ztráty, protože nacisté považovali Drážďany za bezpečné město, čemuž odpovídala jeho slabá protiletecká obrana. Ze stejného důvodu byly nedostatečně zajištěny kryty pro obyvatele, což se spolupodepsalo na vysokém počtu obětí.

Údaj o půl milionu mrtvých, používaný někdy německou krajní pravicí, je nepochybně nadsazený. Ve zprávě zveřejněné před pěti lety dospěla komise německých historiků k 18.000 prokazatelných obětí, přičemž celkový počet mrtvých nepřesáhl podle expertů 25.000 osob.