Vyhoďte diktátora Tita. Krok nové chorvatské prezidentky vyvolal vášnivou debatu

Titovu bustu nechaly na místě všechny hlavy státu včetně nacionalistického prvního prezidenta Franja Tudjmana. Z jeho Chorvatského demokratického společenství pochází i Kitarovičová.

Rozhodnutí nové prezidentky překvapilo vdovu po zakladateli nezávislého Chorvatska. Tudjmanovi prý jeho spolupracovníci také radili Titovu bustu odstranit, on to ale odmítl. "Jen ať zůstane!," popsala deníku Večernji list Ankica Tudjmanová manželovu reakci na podobné návrhy.

Tudjman, sám někdejší komunista, se se stranou v 60. letech rozešel, Tita ale i později uznával. "I jako komunista vždycky zůstal Chorvatem," tvrdil.

Grabarová Kitarovičová svým krokem, jedním z prvních po nástupu do funkce, rázně vstoupila do debat, které o Titově odkazu vede chorvatská společnost. Pro jedny zůstává někdejší komunistický vládce Jugoslávie i 35 let po smrti diktátorem, který omezoval lidská práva i práva chorvatského národa, velká část Choratů ale na jeho éru vzpomíná v dobrém.

Jugoslávie se 1. ledna 1967 stala první socialistickou zemí, která otevřela svoje hranice cizincům, a zrušila vízovou povinnost pro příslušníky všech zemí světa.

Tito, v rozporu s postojem k maďarské krizi v roce 1956, se sovětským vedením v dubnu 1968 vyslovil nesouhlas. Tvrzení, že se v Praze dostaly k moci buržoazní a prozápadní živly neuznal. Dne 9. srpna 1968, kdy spor mezi Brežněvem a Dubčekem dospěl na ostří nože, navštívil Tito Prahu. Byl veřejností přijat jako spasitel. V noci z 20. na 21. srpna 1968 vojska Varšavské smlouvy, s výjimkou rumunských, obsadila Československo. Tito okamžitě prohlásil, že vojska porušila suverenitu nezávislého státu, a zasadila tak těžký úder socialistickým silám na celém světě.

V lednu 1980 byl Tito hospitalizován. Zemřel dne 4. května 1980, tři dny před svými 88. narozeninami.

Pohled na osobnost Josipa Broze Tita se v jednotlivých jugoslávských republikách liší; v Slovinsku, Bosně a Hercegovině a Chorvatsku je velmi pozitivní. V anketě Největší Chorvat, kterou po vzoru BBC (100 největších Britů) uspořádal týdeník Nacional roku 2003, Tito s přehledem zvítězil, následován vynálezcem Nikolou Teslou. V Chorvatsku i dodnes přežívá řada míst pojmenovaných po Josipu Brozu, včetně jednoho z velkých záhřebských náměstí. V Srbsku i dodnes žije názor, že jugoslávský maršál je kromě úspěchů v domácí i zahraniční politice odpovědný za krizi 80. let, která vedla k rozpadu státu.