Vymýcení zákeřných spalniček? Plán WHO je v troskách

"Je nepřijatelné, aby po padesáti letech snah učinit vakcínu bezpečnou a dostupnou spalničky nadále stály lidské životy, peníze a čas," uvedla Zsuzsanna Jakabová, regionální ředitelka WHO pro Evropu. Během posledních dvou desetiletí se podle ní podařilo snížit výskyt onemocnění v regionu Evropy a střední Asie o 96 procent. Starosti organizaci podle Jakabové ale dělají rodiče, kteří odmítají dát své děti očkovat.

Nejpostiženější zemí je se 7500 případy onemocnění spalničkami Kyrgyzstán, následovaný Bosnou a Hercegovinou s více než 5300 případy. Více než 3200 nemocných zaznamenalo také Rusko a Gruzie. Přes 1600 případů hlásí také Itálie a kolem 580 Německo. Právě v poslední jmenované zemi vyvolalo tento týden úmrtí jedenapůlročního batolete debatu o zavedení povinného očkování.

V Česku v roce 2014 Státní zdravotní ústav zaznamenal 222 případů tohoto onemocnění. V roce 2013 bylo přitom pouze patnáct nemocných. Loni totiž byla mimo jiné lokální epidemie v Ústeckém kraji. V České republice je očkování proti spalničkám povinné. Je součástí takzvané trojvakcíny, která chrání také proti zarděnkám a příušnicím.

Původcem spalniček je virus, jehož výhradním hostitelem se stává člověk. Přenáší se kapénkami, vzdušnou cestou.

Spalničky představují nebezpečné onemocnění, které často doprovází horečka a vyrážka. Po uplynutí inkubace, 10-14 dnů, se objevují příznaky zánětu horních cest dýchacích, se silnou rýmou, kašlem a zánětem spojivek. Po čtyřech dnech nastupuje živě červená vyrážka, jejíž ložiska, zpravidla o průměru 3-5 mm, mohou záhy splývat ve větší červené plochy. Charakteristicky se šíří od obličeje přes horní část trupu a končetin na dolní část těla. Minimálně tři dny na to vyrážka postupně ustupuje ve stejném směru, jako začínala, tj. nejdříve začne blednout obličej a posléze další části trupu a končetin.

K nejčastějším komplikacím patří pneumonie, zánět středního ucha nebo nosních dutin. Tyto komplikace jsou většinou vyvolány přidruženou bakteriální infekcí. K nejtěžším, často život ohrožujícím komplikacím, patří pneumonie (zápal plic) nebo encefalitida, vyvolaná samotným virem spalniček, informuje vakciny.net. Pro třetinu dětí se zánětem mozku může být komplikace fatální. Další třetina může být postižena trvalými těžkými následky v podobě obrny, postižení smyslů či intelektu. Také zánět slepého střeva probíhá u spalniček velmi prudce s rychlým protržením střeva, které vede až k zánětu pobřišnice. Nejtěžší formy onemocnění jsou pozorovány u podvyživených dětí a i dnes bývají spalničky příčinou vysoké úmrtnosti dětí v rozvojových zemích.