Členské země NATO mají zvyšovat výdaje na armádu. Plán značně pokulhává

Předběžná zpráva londýnského analytické středisko European Leadership Network (ELN) zahrnuje jen 14 zemí - Británii, Francii, Německo, Polsko, Estonsko, Maďarsko, Litvu, Bulharsko, Rumunsko, Kanadu, Itálii, Lotyšsko, Norsko a Nizozemsko. Nezabývá se mimo jiné Českou republikou, která letošní rozpočet ministerstva obrany oproti loňsku zvýšila.

Německo, Británie, Kanada, Itálie, Maďarsko a Bulharsko své vojenské výdaje na rok 2015 snížily. Francie počítá na armádu se stejným rozpočtem jako loni. Ze sledovaných zemí jen Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Norsko, Nizozemsko a Rumunsko vydají na obranu více peněz. Dvě procenta svého HDP už vydává na armádu ze zkoumaných 14 zemí jen Estonsko. Polsko je podle autorů zprávy tomuto cíli velmi blízko.

"Za fasádou jednoty NATO spojenci vnímají skutečné hrozby (ve světě) velmi rozdílně. To se odráží v jejich různém postoji při rozhodování o rozpočtu," stojí v závěrech dokumentu. Jeho autoři také dospěli k závěru, že přes nové chování Ruska a vývoj na Blízkém východě se evropští spojenci nejspíš nechystají v brzké budoucnosti k výraznému zvyšování výdajů na armádu.

Ministerstvo obrany ČR loni hospodařilo se schváleným rozpočtem bezmála 42 miliard korun, ovšem podle odborníků by potřebovalo nejméně 50 miliard. Vládní koalici se podařilo uzavřít dohodu, že armádní rozpočet bude v následujících letech postupně růst až na 1,4 procenta HDP. Při vstupu do NATO se Česko zavázalo platit na armádu dvě procenta HDP.