Vzít Benešovy dekrety na milost? Mezi sudetskými Němci to vře

Vedení landsmanšaftu navrhlo, aby z ustanovení o účelu SL zmizely formulace žádající "obhajování práva na vrácení zkonfiskovaného majetku nebo na jeho rovnocennou náhradu či odškodnění" a "prosazování právního nároku na vlast, její znovuzískání a tím i realizaci práva na sebeurčení národní skupiny".

Tyto články by měla nahradit obecnější formulace, podle které účelem sdružení je "usilovat o spravedlivé národní a státní uspořádání, které celosvětově chrání lidská práva, právo na vlast a právo národů na sebeurčení a které odmítá vyhánění, genocidu, nezákonné vyvlastňování a diskriminaci".

Proti změně stanov protestují některé místní sudetoněmecké organizace, podle nichž vedení změnu dostatečně neprojednalo se členskou základnou. Část místních sdružení se navíc obává, že by změna stanov v konečném důsledku znamenala, že landsmanšaft přestane odmítat takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byli po druhé světové válce sudetští Němci odsunuti z Československa.

Dekrety jsou předmětem polemik, protože v nich byla zakotvena konfiskace majetku "odsunutých" Němců a Maďarů a odnětí jejich československého občanství. Odpůrci dekretů poukazují na jejich jednoznačně protiústavní obsah, jejich zastánci se dovolávají buď teorie odplaty, nebo tvrdí, že tak staré bezpráví již není účelné napravovat. Faktem ale zůstává, že vyhlášení dekretů znamenalo zánik právního státu a velmi napomohlo nástupu komunistické totality.

"Byla to komunistická taktika. Spolu s levicí v sociální demokracii a s odbory komunisté naléhali na Beneše, aby podepsal znárodňovací normy ještě před svoláním parlamentu. (Beneš, což je zajímavé, západním diplomatům říkal, že to neudělá. Nakonec však ustoupil, anebo říkal oběma těm stranám něco jiného; to už je otázka, jak vidíme Beneše.)," řekl pro ČT Jan Kuklík z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Platnost Benešových dekretů potvrdil v r. 1995 Ústavní soud.