Slováci mění postoj k Čechům a bojí se Ruska, ukázal průzkum

"Jak v roce 1996, tak v 2014 je suverénně na prvním místě Česká republika, což nás asi nepřekvapí. Zajímavé je to, že náskok České republiky se zvýraznil na úkor ostatních zemí," uvedl sociolog Miloslav Bahna ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV).

S odstupem na druhém místě uvedli Slováci coby kulturně nejbližší zemi Polsko (12 procent) a Maďarsko (pět procent).

K výrazné změně došlo v názorech Slováků na to, která země nejvíce ohrožuje Slovensko - zatímco v roce 1996 uvedlo až 40 procent obyvatel země Maďarsko, loni to pouze pět procent. "Jde o zásadní změnu, která částečně může souviset s aktuálně nadstandardním vztahem politických reprezentací Slovenska a Maďarska. Podle všeho to svědčí o trvalejším ústupu pocitů ohrožení a politických turbulencí, které byly spojeny se vznikem nového státu a vnitřním zápasů, o směřování země v 90. letech," uvedla SAV.

Na první místo v žebříčku zemí, které by podle Slováků mohly představovat největší nebezpečí pro Slovensko, se nyní dostalo Rusko. Tento názor loni vyslovilo 24 procent Slováků, v roce 1996 to bylo 34 procent respondentů. Na třetí místo se vyšvihla Ukrajina.

Zhruba 30 procent Slováků v průzkumu, který se uskutečnil loni na podzim, uvedlo, že Slovensko by z hlediska svého geopolitického zařazení mělo stát na straně Západu, desetina z 1156 respondentů se přiklonila na stranu Ruska. Většina obyvatel země ale soudí, že Slovensko by mělo usilovat o vyváženou pozici mezi Ruskem a Západem.

A jak to vidí Češi?

Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem. V jeho případě nejenže podíl příznivého hodnocení vzájemných vztahů v součtu variant „velmi dobré" a „spíše dobré" dosahuje úrovně 96 %, ale především se zde výrazně nejčastěji vyskytovalo hodnocení vztahů jako „velmi dobrých", jež samo o sobě tvořilo bezmála třípětinovou většinu (57 %), vyplynulo z nedávného průzkumu CVVM.

U všech ostatních zemí, u kterých dotázaní hodnotili vzájemné vztahy s ČR obdobně velkou většinou pozitivně, jednoznačně převažovalo hodnocení vztahů jako „spíše dobrých", zatímco hodnocení „velmi dobré" nedosáhlo u žádné z nich úrovně překračující jednu třetinu.

Velmi vysoké podíly příznivého hodnocení vztahů ČR s nimi, jež se pohybují na úrovni přesahující čtyři pětiny, šetření zaznamenalo v případě Německa, Francie, Velké Británie, Rakouska, Maďarska, Itálie a Spojených států, přičemž negativní hodnocení se zde ve všech případech dostalo více či méně hluboko pod hladinu jedné desetiny. Vztahy s Polskem jako dobré hodnotí rovněž asi čtyři pětiny dotázaných, ale zároveň 15 % je označuje za špatné.

"V případě vztahů s Ruskem naopak mírně převažuje negativní hodnocení, které dosáhlo úrovně jedné poloviny, zatímco pozitivní hodnocení zde vyjádřily jen dvě pětiny dotázaných," uzavřeli autoři průzkumu na server soc.cas.cz.