Co dál s rodným domem Hitlera? Rakousko si neví rady

"Každý rok tu je stejný cirkus," mumlá si jeden kolemjdoucí při pohledu na malé shromáždění před žlutou fasádou. 18. dubna pochodovalo městečkem několik desítek antifašistů. Velká budova o 800 metrech čtverečních, před níž se shromáždili, je Hitlerův rodný dům. Symbolizuje minulost, která je dosud živá.

Organizátorka pochodu Astrid Hainzová obviňuje město, že dělá, jako kdyby tento dům neexistoval, ačkoli tu byl umístěn pamětní kámen k uctění oběti nacismu.

Rakouská vláda, která chtěla zabránit tomu, aby se dům stal cílem neonacistických poutí, v roce 1972 podepsala s majitelkou Gerlinde Pommerovou dohodu. Ta stanoví, že budova smí sloužit výhradně sociálně výchovným či administrativním účelům, vysvětluje mluvčí rakouského ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck.

Po 35 letech však paní Pommerová odmítla přistoupit na nezbytnou rekonstrukci, a tak dohoda pozbyla platnosti. Dvoupatrový dům je k velké lítosti státu, který za nájem dohromady zaplatil asi 240.000 eur (6,7 milionu Kč), od roku 2011 prázdný. Stát ztrácí trpělivost.Majitelka domu zachovává mlčení. Její rodina vlastní lokalitu více než jedno století, s krátkou výjimkou nacismu. "Zdědila dům a inkasuje peníze, aniž by dodržovala dohodu. Mohla by udělat gesto a věnovat dům republice," uvádí místní historik Florian Kotanko.

"Nemá smysl dům zbořit, protože lidé budou lokalitou stále fascinováni. Lidé chtějí vidět, kde se narodil ten, kdo byl schopen vyhladit velkou část obyvatel v Německu, v Rakousku a jinde," zdůrazňuje historik.

"Místní lidé si nezasluhují, aby byli kvůli domu hanobeni. Braunau není místem, kde byly páchány zločiny, jeho jediným zločinem je to, že se tu Hitler narodil," říká starosta Georg Wojak. Obyvatelé města však zřejmě budou ještě dlouho konfrontováni s minulostí Braunau, o němž se Hitler zmiňuje ve své knize Mein Kampf.