Volby v Británii? Politologové upozorňují na ironii a velký zádrhel

Londýn - Již zítra se rozhodne o novém parlamentu a vládě v Británii. Jasná je ale pouze jediná věc - výsledek hlasování bude velmi těsný. Politology zaskočil fakt, že se kampaň prakticky vůbec netýká "brexitu" a pak je zde ještě další zádrhel.

"Je v tom ironie. Současná vláda vynakládá spoustu energie na snahu dojednat nový vztah s EU, ale v Británii unie není zásadní téma," řekl ČTK Simon Tilford z londýnského Střediska pro evropskou reformu (CER).

Podle Cameronových představ by mělo referendum o setrvání Británie v EU následovat v roce 2017, až s Bruselem dohodne novou podobu vzájemných vztahů. Jeho evropští partneři dávají najevo, že se jim do jednání o změnách základních evropských smluv příliš nechce. Přesto ale předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker koncem dubna připustil, že určitá dohoda možná je.

Evropskou problematiku podle Tilforda nyní řeší hlavně pravé křídlo konzervativců a Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), a to navíc ještě do velké míry v souvislosti s otázkou imigrace do Británie. "Ale i ta je na seznamu daleko níž, než ty obvyklé věci jako je stav hospodářství, zdravotní péče nebo školství," dodal Tilford.

Zásadní zprávou nynějších voleb je podle něj zjištění, že se zadrhl britský volební model projektovaný na vznik jednobarevné většinové vlády. "Je to pro nás neznámá situace," podotkl. Jednokolový většinový systém dosud v zemi obvykle zaručoval jednoznačnou vládní většinu, i když menšinové kabinety už existovaly také. Nyní ale na většinu v parlamentu vítězná strana zřejmě nemusí dosáhnout ani v tom případě, kdy se spojí s některým dalším politickým uskupením.

S tím souhlasí i Sean Hanley z londýnské univerzity UCL. "Každá nová vláda bude menšinová, nebo to bude velmi slabá koalice. Bude se zabývat hlavně vlastním přežitím a řešením složité domácí politické situace. Takže nebude mít moc čas řešit evropské otázky a s EU spojené zahraničněpolitické problémy, jako je krize na Ukrajině nebo situace ve Středomoří," řekl ČTK Hanley.

Podle Tilforda není teď jasné, zda se případné konzervativní vládě či jejich koalici s liberálními demokraty podaří referendum o setrvání v EU vůbec prosadit. Pomoci by mohla Skotská národní strana (SNP), spojující evropské referendum s nadějí na další hlasování o nezávislosti Skotska.

Hanley ale míní, že z dlouhodobého pohledu otázka vztahu EU a Británie z britské veřejné debaty nezmizí. "Podle mě nakonec někdy nějaké referendum bude, jeho výsledek odhadnout neumím. Ale změní náš vztah s unií, i když se většina vysloví pro setrvání v EU," myslí si.

Tilford ze střediska CER v této souvislosti podotýká, že odchod konzervativců do opozice bude znamenat konec Davida Camerona v čele strany a nejspíš jeho nahrazení někým s výrazně euroskeptičtějšími názory.

Související

Liz Trussová a Petr Fiala

České reakce na britské volby: První slova Fialy a Rakušana. Změny v zahraniční politice nečekají

Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že britská zahraniční politika se navzdory střídání stráží v Downing Street zásadně nezmění, informovala ČT. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) dopadly volby na Ostrovech podle očekávání. Ve Velké Británii po čtrnácti letech končí vláda konzervativců, pohodlnou většinu získali labouristé. Novým premiérem bude Keir Starmer. 
Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Volby v Británii: Starmer vystřídá Sunaka, který uznal porážku. Labouristé mají přes 400 křesel

Ve Velké Británii po čtrnácti letech končí vláda konzervativců. Vítěz byl do rána určen v naprosté většině z celkových 650 obvodů, přičemž labouristé mají pohodlnou většinu o nejméně 100 křesel, uvedla televize Sky News. Současný premiér Rishi Sunak uznal porážku a pogratuloval lídrovi opozice Keiru Starmerovi, který se stane příštím předsedou britské vlády. 

Více souvisejících

Volby ve Velké Británii Velká Británie David Cameron

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 7 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 8 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 9 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 10 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 12 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 13 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 15 hodinami

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy