Volební drama v Británii: Cameron, či Miliband? Bojuje se o každý hlas

Londýn - Předvolební a nebývale dramatická kampaň ve Velké Birtánii je u konce. O novém složení parlamentu se rozhodne už dnes - výsledky prý budou nejtěsnější za poslední desetiletí. Zhruba 50.000 volebních místností se otevřelo v 07:00 místního času (08:00 SELČ) a zavřou se ve 22:00 (23:00 SELČ).

V zemi je na 50 milionů oprávněných voličů starších 18 let, kteří mohou rozhodovat o složení 650členého parlamentu. Jména několika nových poslanců mají být známa ještě kolem dnešní půlnoci, konečné výsledky se očekávají v pátek odpoledne. Většina volebních místností je na školách a v dalších obecních objektech, ale některé jsou i v hospodách; v jednom případě se hlasuje ve veřejné prádelně a v jednom okrsku volební urnu umístili do školního autobusu.

A největší rivalové v boji o post premiéra? Šéf pravicových konzervativců a současný předseda vlády, David Cameron a labourista Ed Miliband. Oba využili každé minuty, aby dokázali, že jsou pro budoucnost země lepší, než jejich soupeř.

Psali jsme: Britský tisk? Před volbami ukázal tu nejodpornější stránku  

Očekávaný souboj o každý hlas potvrzují i nejnovější průzkumy agentur Ipsos MORI a ICM. Podle průzkumu Ipsos MORI, který dnes zveřejnil deník Evening Standard, má hlavní vládní strana podporu 36 procent voličů, což znamená jednoprocentní náskok před labouristy. Předchozí průzkum Ipsos MORI z 30. dubna přitom toryům přisuzoval pětiprocentní předstih. Liberální demokraty údajně podporuje osm procent Britů, UKIP 11 procent.

Naopak průzkum společnosti ICM pro deník The Guardian dává labouristům naději na zisk 35 procent hlasů, zatímco konzervativcům 34 procent. Naposledy ve středu byly obě největší strany v průzkumu ICM shodně na 35 procentech. Také podle ICM podporuje UKIP 11 procent voličů, liberální demokraty pak devět.

V jednokolovém většinovém systému však poměrné počty nemusí mnoho znamenat, neboť mnoho hlasů přichází vniveč. Například UKIP zřejmě získá nejvýš několik křesel a nebude při koaličních jednáních hrát žádnou roli.

Těsný výsledek může zemi destabilizovat a vést k předčasným volbám. A také zamíchat kartami v Evropské unii. Cameron slíbil, že pokud vyhraje, uspořádá za dva roky referendum o setrvání nebo vystoupení z unie. Podle Millibanda by odchod znamenal katastrofu.

V případě nevýrazného vítězství jedné ze stran může nastat patová situace podobně jako v roce 2010 a ani jedna ze stran nemusí být schopná sestavit jednobarevnou vládu.

Psali jsme: Volby v Británii? Politologové upozorňují na ironii a velký zádrhel Volby v Británii jsou velkým oříškem, analytici ale favorita mají  

Dnešní volby by také měly potvrdit pokračující rozpad systému dvou stran, včetně skutečnosti, že ve Skotsku se stala dominantní politickou silou Skotská národní strana (SNP) v čele s mimořádně oblíbenou Nicolou Sturgeonovou. Černým koněm voleb by se měla být protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP).

Řada stranických předáků volila hned po ránu. I se svou ženou Justine Thorntonovou přišel šéf labouristů Miliband hlasovat v Doncasteru na severu Anglie. Kvůli jedinému politikovi, který má reálné šance sesadit Camerona z premiérského postu, tamní volební místnost obléhalo mnoho fotoreportérů, novinářů a televizních štábů.

Svůj hlas odevzdal už krátce po 07:30 místního času v jihoanglickém Ramsgate také šéf UKIP Nigel Farage, který novináře zaujal velkou rudou růží na klopě i vzkazem na Twitteru po odevzdání hlasu: "Nemohu vám říct, pro koho jsem hlasoval!". Sturgeonová a její manžel Peter Murrell po vhození svých hlasovacích lístků do volební urny ochotně pózovali fotografům v Edinburghu.

Zdroj: YouTube

Související

Liz Trussová a Petr Fiala

České reakce na britské volby: První slova Fialy a Rakušana. Změny v zahraniční politice nečekají

Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že britská zahraniční politika se navzdory střídání stráží v Downing Street zásadně nezmění, informovala ČT. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) dopadly volby na Ostrovech podle očekávání. Ve Velké Británii po čtrnácti letech končí vláda konzervativců, pohodlnou většinu získali labouristé. Novým premiérem bude Keir Starmer. 
Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Volby v Británii: Starmer vystřídá Sunaka, který uznal porážku. Labouristé mají přes 400 křesel

Ve Velké Británii po čtrnácti letech končí vláda konzervativců. Vítěz byl do rána určen v naprosté většině z celkových 650 obvodů, přičemž labouristé mají pohodlnou většinu o nejméně 100 křesel, uvedla televize Sky News. Současný premiér Rishi Sunak uznal porážku a pogratuloval lídrovi opozice Keiru Starmerovi, který se stane příštím předsedou britské vlády. 

Více souvisejících

Volby ve Velké Británii Velká Británie David Cameron

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy