Londýn - Předvolební a nebývale dramatická kampaň ve Velké Birtánii je u konce. O novém složení parlamentu se rozhodne už dnes - výsledky prý budou nejtěsnější za poslední desetiletí. Zhruba 50.000 volebních místností se otevřelo v 07:00 místního času (08:00 SELČ) a zavřou se ve 22:00 (23:00 SELČ).
V zemi je na 50 milionů oprávněných voličů starších 18 let, kteří mohou rozhodovat o složení 650členého parlamentu. Jména několika nových poslanců mají být známa ještě kolem dnešní půlnoci, konečné výsledky se očekávají v pátek odpoledne. Většina volebních místností je na školách a v dalších obecních objektech, ale některé jsou i v hospodách; v jednom případě se hlasuje ve veřejné prádelně a v jednom okrsku volební urnu umístili do školního autobusu.
A největší rivalové v boji o post premiéra? Šéf pravicových konzervativců a současný předseda vlády, David Cameron a labourista Ed Miliband. Oba využili každé minuty, aby dokázali, že jsou pro budoucnost země lepší, než jejich soupeř.
Psali jsme: Britský tisk? Před volbami ukázal tu nejodpornější stránkuOčekávaný souboj o každý hlas potvrzují i nejnovější průzkumy agentur Ipsos MORI a ICM. Podle průzkumu Ipsos MORI, který dnes zveřejnil deník Evening Standard, má hlavní vládní strana podporu 36 procent voličů, což znamená jednoprocentní náskok před labouristy. Předchozí průzkum Ipsos MORI z 30. dubna přitom toryům přisuzoval pětiprocentní předstih. Liberální demokraty údajně podporuje osm procent Britů, UKIP 11 procent.
Naopak průzkum společnosti ICM pro deník The Guardian dává labouristům naději na zisk 35 procent hlasů, zatímco konzervativcům 34 procent. Naposledy ve středu byly obě největší strany v průzkumu ICM shodně na 35 procentech. Také podle ICM podporuje UKIP 11 procent voličů, liberální demokraty pak devět.
V jednokolovém většinovém systému však poměrné počty nemusí mnoho znamenat, neboť mnoho hlasů přichází vniveč. Například UKIP zřejmě získá nejvýš několik křesel a nebude při koaličních jednáních hrát žádnou roli.
Těsný výsledek může zemi destabilizovat a vést k předčasným volbám. A také zamíchat kartami v Evropské unii. Cameron slíbil, že pokud vyhraje, uspořádá za dva roky referendum o setrvání nebo vystoupení z unie. Podle Millibanda by odchod znamenal katastrofu.
V případě nevýrazného vítězství jedné ze stran může nastat patová situace podobně jako v roce 2010 a ani jedna ze stran nemusí být schopná sestavit jednobarevnou vládu.
Psali jsme: Volby v Británii? Politologové upozorňují na ironii a velký zádrhel Volby v Británii jsou velkým oříškem, analytici ale favorita majíDnešní volby by také měly potvrdit pokračující rozpad systému dvou stran, včetně skutečnosti, že ve Skotsku se stala dominantní politickou silou Skotská národní strana (SNP) v čele s mimořádně oblíbenou Nicolou Sturgeonovou. Černým koněm voleb by se měla být protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP).
Řada stranických předáků volila hned po ránu. I se svou ženou Justine Thorntonovou přišel šéf labouristů Miliband hlasovat v Doncasteru na severu Anglie. Kvůli jedinému politikovi, který má reálné šance sesadit Camerona z premiérského postu, tamní volební místnost obléhalo mnoho fotoreportérů, novinářů a televizních štábů.
Svůj hlas odevzdal už krátce po 07:30 místního času v jihoanglickém Ramsgate také šéf UKIP Nigel Farage, který novináře zaujal velkou rudou růží na klopě i vzkazem na Twitteru po odevzdání hlasu: "Nemohu vám říct, pro koho jsem hlasoval!". Sturgeonová a její manžel Peter Murrell po vhození svých hlasovacích lístků do volební urny ochotně pózovali fotografům v Edinburghu.
Zdroj: YouTubeSouvisející
České reakce na britské volby: První slova Fialy a Rakušana. Změny v zahraniční politice nečekají
Volby v Británii: Starmer vystřídá Sunaka, který uznal porážku. Labouristé mají přes 400 křesel
Volby ve Velké Británii , Velká Británie , David Cameron
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek