Haag - Evropu v uplynulých týdnech šokovalo několik neštěstí ve Středozemním moři, kdy se utopily stovky běženců ve snaze dostat se z Afriky do EU. Nová studie univerzity v Amsterdamu poukazuje na fakt, že počty utopených se nijak zvlášť nemění, mění se jen pozornost politiků a médií.
Studie nizozemských vědců vůbec poprvé vyhodnocovala data získaná z úmrtních matrik 563 obcí ve Španělsku, Itálii, Řecku, na Maltě a Gibraltaru.
Podle nich úřady během 23 sledovaných let (1990 - 2013) nalezly těla 3188 lidí. Počet uprchlíků, kteří ročně ve Středozemním moři zahynou, se přitom podle studie dramaticky zvýšil od roku 2000. Oproti 90. letům se na březích jihoevropských zemí najde až dvakrát více mrtvých, tento počet se ovšem do roku 2013 držel na zhruba stejné úrovni.
"Může to být vedlejší efekt evropské politiky," uvedl vedoucí výzkumného týmu Thomas Spijkerboer během představení projektu v Haagu. Přísnější kontroly prý totiž nesnížily počet uprchlíků na cestě do Evropy, pouze je přinutily plout jinou trasou. "Běženci putují nebezpečnějšími trasami a používají méně bezpečná plavidla," dodal Spijkerboer.
Většina utonuvších byli prý muži mezi 20 a 40 lety a pocházeli z Afriky. Identifikovat se podařilo jen 40 procent těl. Totožnost se většinou nepodařilo zjistit u lidí, kteří pravděpodobně pocházeli ze vzdálených zemí subsaharské Afriky či z Afghánistánu.
Studie také tvrdí, že na rozdíl od zdání - vzhledem k současnému vývoji - trvá příliv uprchlíků přes Středozemní moře do Evropy nepřetržitě již 25 let. "Evropští politici jen od problému dávali ruce pryč," uvedl Spijkerboer. Podle něj přibývá také důkazů o smrti uprchlíků v Černém moři ve snaze dostat se do východní Evropy.
Související
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
uprchlíci , Nizozemí , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek