Kvóty pro uprchlíky rozhádaly Evropu, dusno je až v OSN

Britská ministryně Theresa Mayová ve středu v listu The Times napsala, že běženci zachycení na moři by měli být vraceni zpět i proti své vůli. Její slova ihned kritizovala unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

"Nesouhlasím s návrhem vysoké představitelky EU Federiky Mogheriniové, že žádní migranti zachycení na moři by neměli být posíláni zpět proti své vůli," napsala Mayová v reakci na proslov, který Mogheriniová přednesla v Radě bezpečnosti OSN. Takový přístup by podle ministryně jen přiměl více lidí, aby ve Středozemním moři riskovali své životy.

Mogheriniová v reakci poukázala na pravidla vypracovaná po druhé světové válce, zejména klíčový princip mezinárodního uprchlického práva, kterým je princip non-refoulement. Jde o zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv, ať již z důvodů náboženských, rasových či politických.

"V mém briefingu na Radě bezpečnosti OSN jsem se odvolávala na Ženevské konvence, což je něco, co bychom všichni měli dodržovat a respektovat," dodala unijní šéfka diplomacie s tím, že Mayová se dopustila "dezinterpretace, ať již úmyslné či nikoli".

"Nejsem si jistý, že Theresa Mayová přečetla veškeré plány, které jsme navrhli. Takže si počkám na reakci britské vlády, až bude mít čas naše plány zhodnotit," reagoval místopředseda Komise Timmermans. "Nedělat nic celou situaci jen zhorší. V očích našich občanů ztratíme důvěryhodnost. Nemůžeme přijmout situaci, kdy se celé rodiny topí ve Středozemním moři. Nemůžeme se zříct zodpovědnosti," citoval z jeho prohlášení britský list The Daily Telegraph.

Opačný přístup než Británie zvolilo Irsko. Irská ministryně spravedlnosti Frances Fitzgeraldová již ve středu potvrdila, že země přijme 300 uprchlíků, což je více, než Evropská komise pro zemi navrhuje. A to i přesto, že má Dublin z evropského práva dohodnuté výjimky, takže by se ho budoucí návrhy případně ani nemusely týkat.

Kroky Bruselu ihned uvítali Italové, kteří čelí největšímu náporu přílivu uprchlíků pocházejících zejména z Afriky a zemí Blízkého východu. Podle ministra vnitra Angelina Alfana je rozhodnutí EU "znamením solidarity s Itálii". Evropská unie tak podle něj dává najevo, že na sebe přebírá zodpovědnost v souvislosti s nynější imigrační krizí.

Podle záměrů Evropské komise je především třeba poskytnout útočiště zhruba 20.000 lidí, u nichž je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a kteří se zatím nacházejí mimo Evropu. Komise je chce v rámci unie rozdělit podle předem stanovených kvót - v případě Česka to má být 2,63 procenta (podle EK 525 osob).

Komise zároveň počítá s tím, že pokud některé hraniční členské země nebudou zvládat příval dalších migrantů (v poslední době jde především o uprchlíky připlouvající přes Středozemní moře), zapojí se přechodně do vyřizování azylových žádostí i další země EU. Tito žadatelé o azyl by do jednotlivých zemí byli rozdělováni opět podle kvót - u Česka navrhuje Komise předběžně 2,98 procenta. V praxi by to znamenalo, že Česko bude rozhodovat o osudu tisíců osob, přičemž nelze předem říci, kolik z nich by útočiště získalo a kolik by bylo vráceno do vlasti.

Komise chce do konce roku připravit návrh stálého rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými členskými zeměmi.

Kvóty, které EK navrhuje s ohledem na lidnatost jednotlivých unijních zemí, jejich ekonomiku, nezaměstnanost a další ukazatele, čeští představitelé odmítají a zdůrazňují princip dobrovolnosti. Pro závazné podíly na řešení migrační krize je například Německo či Francie. Díky již dříve vyjednaným výjimkám se kvóty netýkají Británie, Irska a Dánska. Plán komise vyžaduje souhlas kvalifikované většiny zemí EU a Česko samotné ho nemůže blokovat.