Odsun Němců byla chyba, přiznalo Brno

Dokument, který schválilo brněnské zastupitelstvo, má uctít všechny oběti. „Vyjadřujeme přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpouštěny a nezatěžovali jsme se minulostí," uvedl primátor Brna Petr Vokřál (ANO).

V deklaraci se mimo jiné uvádí, že město Brno lituje událostí ze 30. května 1945 a dní, které následovaly. Na vyhnané Němce prý byl uplatněn princip kolektivní viny či užívaní jazyka. Brněnský pochod smrti absolvovalo asi 20 tisíc lidí, zhruba 1700 jich zemřelo následkem vyčerpání.

Město si podle Vokřála uvědomuje, že v té době došlo k lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám. Schválená deklarace podle něj vyjadřuje naději, že na základě znalostí už nebude možné, aby se někdy v budoucnu taková věc opakovala. „Je to naděje, že události z května roku 1945 udržíme v paměti jako neblahé memento," dodal primátor s tím, že by všichni měli zapomenout na staré křivdy a společně se obrátit k budoucnosti.

Ne všichni brněnští politici ale s takovým vyjádřením souhlasí. Brněnský zastupitel a zároveň náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL) připomněl, že by se za všechna příkoří měli omluvit Němci a Brno v návaznosti na to za odsun Němců.

Stejný názor vyjádřil i hejtman Michal Hašek (ČSSD). „Politika nemá hodnotit a interpretovat historii. Sám pojem smíření znamená, že si ruku podávají obě strany. Ale kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za statisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna?" podotkl Hašek. Proti byli i komunisté, podle kterých měl odsun Němců zabránit pomstě Čechů za válečná příkoří.

U příležitosti 70. výročí konce 2. světové války Brno vyhlásilo Rok smíření s cílem připomenout historické události z let 1939 až 1945. Cílem je uctít památku všech brněnských obětí tohoto období i následného vyvedení německy mluvících obyvatel. Dne 30. května se uskuteční Pouť smíření z Pohořelic do Brna.

Brněnský pochod smrti - odvrácená stránka české moderní historie     Základní údaje o takzvaném brněnském pochodu smrti, nad nímž dnes ve své deklaraci vyjádřilo lítost brněnské městské zastupitelstvo:    - Vysídlení německého obyvatelstva Brna nařídil místní zemský národní výbor 29. května 1945. Stalo se tak ještě předtím, než odsun německého obyvatelstva z území Československa schválila Postupimská konference. Opatření se týkalo především žen, dětí a starých osob, protože dospělí a práceschopní muži museli v Brně pomáhat odklízet trosky.     - Pochod byl zahájen 30. května 1945 večer, kdy se zhruba 20 až 25.000 brněnských Němců vydalo pod dohledem ozbrojených stráží pěšky do Rajhradu a dále do tábora v Pohořelicích na Břeclavsku. Odtud část z nich pokračovala dál k Mikulovu a do Rakouska, kam došlo kolem 15.000 lidí. Zbytek zůstal v Pohořelicích.     - Podle pamětníků panovaly během pochodu velmi tvrdé podmínky. Řada účastníků zemřela v důsledku vyčerpání, kvůli šířícím se nemocem a krutému zacházení ze strany dozorců. Ti se podle deníku Mladá fronta DNES z června 2005 z velké míry rekrutovali z řad zaměstnanců brněnské Zbrojovky.     - Údaje o počtu obětí se značně rozcházejí. V Česku se běžně uvádí 1700 mrtvých. Německé zdroje však hovoří i o více než 5000 obětech.     - Událostí se v minulosti zabývala česká policie. Šetření v roce 1996 skončilo se závěrem, že při pochodu zemřeli tři lidé, dalších 457 potom v táboře v Pohořelicích sešlostí, vysílením, po průjmech, úplavici či nevhodné stravě. Policie, která podle tisku případ šetřila pro podezření z trestného činu genocidy, věc odložila.     - Oběti brněnského odsunu připomíná památník nedaleko Pohořelic, kde byl po válce nouzový tábor, ve kterém zemřelo několik stovek lidí. Obětem pochodu je věnován rovněž pamětní kámen v zahradě augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí v Brně, kde tragický pochod začal.     - Podle sčítání obyvatel z roku 1930 žilo v Brně celkem 257.256 obyvatel, z nichž se k německé národnosti hlásilo 52.165, tedy přibližně jedna pětina.