Uprchlíci se valí, hraniční země EU praskají ve švech. Kde je solidarita? zuří Itálie

"Myslím, že současné migrační toky můžeme zvládnout jen za předpokladu, že budeme jako Evropská unie jednat společně," řekla italská europoslankyně z frakce socialistů.

"Neměli bychom zapomínat, že v roce 2014 bylo v Evropě zaznamenáno 626.000 žádostí o azyl, což není moc velké číslo. Zvlášť vzhledem k tomu, že například Libanon má na svém území jeden milion a Jordánsko přes 600.000 uprchlíků ze Sýrie. Máme morální i zákonnou povinnost odpovědět na žádosti těch, kteří hledají mezinárodní ochranu a nesmíme selhat," dodala.

Evropská komise představila návrh nového Evropského programu pro migraci před více než týdnem. Zejména část týkající se přerozdělování a přemísťování uprchlíků uvnitř EU vyvolala bouřlivé reakce, proti se vyslovily Británie, Maďarsko, Polsko a nesouhlas vyjádřila i česká vláda. Italská europoslankyně ale návrh uvítala. Pokud jde o přesídlování, program by se měl týkat 20.000 migrantů, kteří mají nárok na mezinárodní ochranu, ale zatím se nacházejí mimo Evropu.

Podle Schleinové jde o dobrý nápad, ale stále to nestačí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) totiž už dříve vyzval Evropu, aby pomohla ulevit zemím v okolí Sýrie, které čelí obrovskému náporu uprchlíků, a požádal o přesídlení 380.000 lidí ze Sýrie.

Pro vyřešení migrační krize jsou ale podle europoslankyně potřeba i další opatření. Je nutné posílit současnou námořní operaci Triton ve Středozemním moři, která nemá na rozdíl od předchozí operace Mare Nostrum jasný mandát jako pátrací a záchranná operace. Navíc geografická oblast, ve které může působit, je jen velmi omezená. Také je třeba zabránit tomu, aby migranti končili v rukou pašeráků lidí a rovněž se zaměřit na příčinu současných problémů, tedy zabývat se i řešením konfliktů, které útěk uprchlíků vyvolaly.

Další zemí, která leží na vnějších hranicích EU, je Bulharsko, které kvůli příchodu uprchlíků také čelí obrovskému tlaku. "V roce 2013 vzrostl počet uprchlíků o 416 procent, zejména kvůli náhlému přílivu žadatelů o azyl ze Sýrie, a v roce 2014 bylo 56 procent všech žadatelů o azyl v Bulharsku ze Sýrie," říká bulharská lidovecká europoslankyně Marija Gabrielová. "Je třeba snížit tlak na země na hranicích EU. Potřebujeme, aby fungoval princip solidarity. Když se objeví podobný masový příliv migrantů, členské státy musejí sdílet odpovědnost," dodala.

Spravedlivější rozdělení uprchlíků v zemích EU by podle ní umožnilo i lepší zacházení s migranty a vedlo by k mnohem účinnějšímu a rychlejšímu zpracování jejich žádostí o azyl.

Návrh Evropské komise je postaven na čtyřech pilířích: silnější společné azylové politice, jejíž součástí je právě přemísťování a přesídlování imigrantů, boji proti obchodování s lidmi a prevenci nelegální migrace, ochraně vnějších hranice unie a nové politice v oblasti legální migrace.

S kvótami návrh počítá ve dvou oblastech. První je takzvané přemísťování, tedy pomoc s přechodným rozdělováním migrantů do jiných zemí EU v případě, že některé hraniční země unie přestanou příval zvládat. V případě České republiky by jich měla být předběžně necelá tři procenta, přesně 2,98 procenta. V praxi by to znamenalo, že Praha bude rozhodovat o osudu tisíců osob, přičemž nelze předem říci, kolik z nich by útočiště získalo a kolik by bylo vráceno do vlasti.

Druhou oblastí je takzvané přesídlování, kdy by jednotlivé členské země měly v letech 2015 a 2016 v rámci celoevropského programu poskytnout útočiště lidem, u nichž je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a které se zatím nacházejí mimo Evropu. Celkem by se program měl týkat 20.000 osob, na Česko by podle komise připadalo 525 lidí.