Nová Hedvábná stezka: Projekt má zelenou, Maďarsko se dohodlo s Čínou

Dohodu o spolupráci dnes v maďarském hlavním městě podepsali ministři zahraničí Péter Szijjártó a Wang I.

Propojení asijských a evropských trhů má zahrnovat zejména ambiciózní rozvoj infrastruktury včetně nových železničních koridorů. Szijjártó dnes řekl, že součástí těchto plánu je i projekt nové trati mezi Budapeští a Bělehradem, který má financovat Čína.

V polovině května přijel plán na propojení Evropy a Asie propagovat do Běloruska čínský prezident Si Ťin-pching. Oznámil tam, že čínské banky poskytnou Bělorusku půjčky v celkové hodnotě přes deset miliard dolarů (245 miliard korun). Peking považuje Bělorusko za vstupní bránu do Evropy, řekl v Minsku Si.

Hedvábná stezka má podle expertů snížit závislost Číny na trasách pro námořní nákladní dopravu, na kterých mají převahu evropští rejdaři, a ulehčit její situaci na námořních trasách, které hlídá americké námořnictvo.

Stezka má velmi dlouho historii

V době Římské říše byli překážkou výbojní Parthové, kteří ovládali oblast Blízkého východu. Až císař Augustus (+14 n.l.) s nimi dokázal na čas sjednat mír a pozemní cesty na východ se staly bezpečnými.

Po zániku Říma nastal nový rozvoj těchto cest za dynastie Tchang (618–907), když vzala Persii kontrolu nad těmito cestami. Ve 13. století ovládali stezku Mongolové. Ti se i přes pověsti o jejich agresivitě k Evropanům chovali přívětivě.

Mongolsko však postupně oslabovalo a roku 1368 získává znovu kontrolu nad cestou Čína. S rozvojem zámořského putování hedvábné cesty ztrácely postupně na významu. V roce 1514 Portugalci zakládají první zámořský hedvábný spoj, který později převzali Španělé.