G7 chce rychlejší jednání o TTIP, vyhlásila válku emisím

V debatě o klimatických otázkách se představitelé velkých světových ekonomik dohodli na společné snaze zastavit globální oteplování. "Jako G7 jsme se jasně shodli, že potřebujeme závazná pravidla, která budou jádrem klimatické dohody z Paříže," řekla Merkelová. V Paříži se na konci roku koná konference, jejímž cílem je dosáhnout celosvětové závazné dohody na omezení emisí oxidu uhličitého (CO2).

Podle Merkelové se země G7 shodly na potřebě omezit emise CO2 "v horním části" rozmezí, které doporučuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Ten mluví o potřebě snížit celosvětové emise CO2 o 40 až 70 procent proti úrovni roku 2010. Dosáhnout by se toho mělo výrazným snížením podílu uhlí a ropy na výrobě elektřiny.

Do budoucna je však podle Merkelové třeba, aby se svět zcela vzdal závislosti na fosilních palivech, jako jsou uhlí, ropa a zemní plyn. "Přihlásili jsme se k tomu, že do konce století potřebujeme dekarbonizaci světového hospodářství," řekla německá kancléřka. Podle ní je třeba zapojit do snah o omezení emisí i rozvojové země.

Tu dohodu jasně chceme...

Při jednání o dohodě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je podle závěrů summitu G7 třeba pokročit ve všech jejích oblastech. Cílem je, aby základní rámec dohody byl známý co nejdříve, nejlépe ještě do konce letošního roku.

"My Evropané jsme zde dali jasně najevo, že tuto dohodu chceme," řekla Merkelová. Podle ní však zůstává v TTIP nevyřešená celá řada otázek, které jsou pro obě strany mimořádně citlivé. "Jsou části, které jsou pro nás velmi obtížné, například téma rozhodčích soudů. Pro Američany zase nejsou jednoduché části týkající se veřejných zakázek, tedy podpory nákupu amerického zboží tamními úřady," uvedla.

Společná obchodní zóna EU a USA s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec založený na společných vyšších hodnotách jako je význam demokracie, svobody, lidských práv ale i např. respekt k životnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví napomůže k posílení těchto hodnot a ke zvýšení možnosti jejich celosvětového prosazení, uvedlo businessinfo.cz.

Podle předpokladů a předběžných analýz by uzavření TTIP mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená minimálně 86 miliard euro ročních příjmů navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Studie Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně. Pro lepší představu – číslo pro EU představuje tři roční rozpočty České republiky.

Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Studie Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech, perspektivních i z hlediska České republiky, by nárůst mohl být velmi významný, např. export automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149%. Z globálního pohledu by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %.