Bratislava - V pořadí čtvrtým prezidentem samostatné Slovenské republiky od jejího vzniku v roce 1993 je od loňského 15. června milionář a filantrop Andrej Kiska. V rozhodujícím druhém kole voleb mu občané dali přednost před populárním premiérem Robertem Ficem. Kiska je první hlavou Slovenska bez stranické minulosti.
Andrej Kiska zbohatl na prodeji podílů ve firmách zabývajících se katalogovým a splátkovým prodejem. Část získaných peněz vložil do nadace Dobrý anděl, která pomáhá rodinám, jež se v důsledku nemoci některého ze svých členů ocitly ve finanční tísni. V roce 2011 za to získal slovenské ocenění v oblasti filantropie Křišťálové křídlo.
Záměr ucházet se o nejvyšší ústavní funkci Kiska oznámil už na podzim 2012. Jako důvod pro vstup do politiky označil osobní zkušenost, kterou získal při řízení své charitativní organizace. "Tam jsem se během těch sedmi let, co jsem ji vedl, setkal se základním selháním ve zdravotním i sociálním systému, s korupcí", řekl před časem Lidovým novinám.
Do prezidentských voleb na jaře loňského roku šel Kiska jako nezávislý kandidát, a svou předvolební kampaň financoval z vlastních prostředků. Během kampaně se vymezoval vůči tradičním politikům, kteří podle něj "jen sedí a kecají, ale problémy neřeší". A mnozí Slováci mu dávali nadšeně za pravdu. On sám naproti tomu čelil kritice za nedostatek politických zkušeností, ale také nařčení z údajně blízkého vztahu k scientologické církvi a z toho, že zbohatl poskytováním půjček na vysoký úrok.
Navzdory tomu skončil Kiska v prvním kole voleb jen těsně za favorizovaným premiérem Ficem. V rozhodujícím druhém kole pak Kiska zvítězil s výrazným náskokem. Svůj hlas mu dalo 59,38 procenta voličů.
Že hodlá pojmout prezidentskou funkci jinak než jeho předchůdci, naznačil Kiska mimo jiné tím, že v den nástupu do funkce nechal v zahradě prezidentského paláce postavit stan, do něhož pozval na oběd bezdomovce, seniory a lidi, kteří vyrůstali v dětských domovech. Pro někoho to bylo sympatické gesto vůči občanům, jiní v tom viděli projev populismu, podobně jako v Kiskově rozhodnutí věnovat prezidentský plat potřebným.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Kiska toho dosud využil zejména v oblasti soudnictví, jehož stav kritizoval v předvolební kampani. Nedlouho po nástupu do funkce hlavy státu Kiska vyměnil ty členy soudí rady, které dosadil bývalý prezident Ivan Gašparovič. Počátkem loňského července pak prezident odmítl pět ze šesti kandidátů na ústavní soudce, čímž se poprvé dostal do konfliktu s vládní stranou Směr-sociální demokracie premiéra Fica. Odmítnutí uchazeči posléze rozhodnutí úspěšně napadli u soudu, a Kiska tak bude muset v této věci rozhodnout znovu.
Spor o jmenování ústavních soudců nicméně není jediným neuralgickým bodem ve vztahu mezi Kiskou a vládou. Prezident a premiér se významně rozcházejí ve svých reakcích na ruskou anexi Krymu a roli Ruska v krvavých událostech na východě Ukrajiny. Kiska odmítl jet letos v květnu na oslavy konce druhé světové války v Moskvě, zatímco premiér Fico se na vzpomínkovou akci do Ruska vypravil (nezúčastnil se ale vojenské přehlídky). Prezident rovněž hájí sankce, které Evropská unie vůči Moskvě uplatňuje právě v souvislosti se situací na Ukrajině.
Andrej Kiska se narodil 2. února 1963 v Popradu a po absolvování elektrotechnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě pracoval jako projektant. Počátkem 90. let odjel na rok a půl pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzínové pumpě.
Po návratu na Slovensko začal podnikat. Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit. Ta provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a později také úvěrovou společnost Quatro. V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Na prodeji vydělal v přepočtu přes deset milionů eur. Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl.
Prezident Andrej Kiska je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dvě děti, stejně jako z toho současného. Je celoživotním nestraníkem. Ve svých 19 letech se ucházel o vstup do komunistické strany, kam ale nebyl přijat.
Související
Historie slovenských prezidentů má jednu anomálii. Mandát za 31 let obhájil jediný
Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince
Aktuálně se děje
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
včera
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
včera
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
včera
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
včera
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
včera
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
včera
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
včera
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
včera
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
včera
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
včera
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
včera
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
3. září 2026 22:02
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
3. září 2026 21:06
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě