Kiska je rok prezidentem SR: Jak mu to jde? O spory s Ficem nemá nouzi

Bratislava - V pořadí čtvrtým prezidentem samostatné Slovenské republiky od jejího vzniku v roce 1993 je od loňského 15. června milionář a filantrop Andrej Kiska. V rozhodujícím druhém kole voleb mu občané dali přednost před populárním premiérem Robertem Ficem. Kiska je první hlavou Slovenska bez stranické minulosti.

Andrej Kiska zbohatl na prodeji podílů ve firmách zabývajících se katalogovým a splátkovým prodejem. Část získaných peněz vložil do nadace Dobrý anděl, která pomáhá rodinám, jež se v důsledku nemoci některého ze svých členů ocitly ve finanční tísni. V roce 2011 za to získal slovenské ocenění v oblasti filantropie Křišťálové křídlo.

Záměr ucházet se o nejvyšší ústavní funkci Kiska oznámil už na podzim 2012. Jako důvod pro vstup do politiky označil osobní zkušenost, kterou získal při řízení své charitativní organizace. "Tam jsem se během těch sedmi let, co jsem ji vedl, setkal se základním selháním ve zdravotním i sociálním systému, s korupcí", řekl před časem Lidovým novinám.

Do prezidentských voleb na jaře loňského roku šel Kiska jako nezávislý kandidát, a svou předvolební kampaň financoval z vlastních prostředků. Během kampaně se vymezoval vůči tradičním politikům, kteří podle něj "jen sedí a kecají, ale problémy neřeší". A mnozí Slováci mu dávali nadšeně za pravdu. On sám naproti tomu čelil kritice za nedostatek politických zkušeností, ale také nařčení z údajně blízkého vztahu k scientologické církvi a z toho, že zbohatl poskytováním půjček na vysoký úrok.

Navzdory tomu skončil Kiska v prvním kole voleb jen těsně za favorizovaným premiérem Ficem. V rozhodujícím druhém kole pak Kiska zvítězil s výrazným náskokem. Svůj hlas mu dalo 59,38 procenta voličů.

Že hodlá pojmout prezidentskou funkci jinak než jeho předchůdci, naznačil Kiska mimo jiné tím, že v den nástupu do funkce nechal v zahradě prezidentského paláce postavit stan, do něhož pozval na oběd bezdomovce, seniory a lidi, kteří vyrůstali v dětských domovech. Pro někoho to bylo sympatické gesto vůči občanům, jiní v tom viděli projev populismu, podobně jako v Kiskově rozhodnutí věnovat prezidentský plat potřebným.

Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Kiska toho dosud využil zejména v oblasti soudnictví, jehož stav kritizoval v předvolební kampani. Nedlouho po nástupu do funkce hlavy státu Kiska vyměnil ty členy soudí rady, které dosadil bývalý prezident Ivan Gašparovič. Počátkem loňského července pak prezident odmítl pět ze šesti kandidátů na ústavní soudce, čímž se poprvé dostal do konfliktu s vládní stranou Směr-sociální demokracie premiéra Fica. Odmítnutí uchazeči posléze rozhodnutí úspěšně napadli u soudu, a Kiska tak bude muset v této věci rozhodnout znovu.

Spor o jmenování ústavních soudců nicméně není jediným neuralgickým bodem ve vztahu mezi Kiskou a vládou. Prezident a premiér se významně rozcházejí ve svých reakcích na ruskou anexi Krymu a roli Ruska v krvavých událostech na východě Ukrajiny. Kiska odmítl jet letos v květnu na oslavy konce druhé světové války v Moskvě, zatímco premiér Fico se na vzpomínkovou akci do Ruska vypravil (nezúčastnil se ale vojenské přehlídky). Prezident rovněž hájí sankce, které Evropská unie vůči Moskvě uplatňuje právě v souvislosti se situací na Ukrajině.

Andrej Kiska se narodil 2. února 1963 v Popradu a po absolvování elektrotechnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě pracoval jako projektant. Počátkem 90. let odjel na rok a půl pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzínové pumpě.

Po návratu na Slovensko začal podnikat. Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit. Ta provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a později také úvěrovou společnost Quatro. V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Na prodeji vydělal v přepočtu přes deset milionů eur. Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl.

Prezident Andrej Kiska je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dvě děti, stejně jako z toho současného. Je celoživotním nestraníkem. Ve svých 19 letech se ucházel o vstup do komunistické strany, kam ale nebyl přijat.

Související

Zuzana Čaputová a Petr Pavel

Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince

Slováci budou nejpozději začátkem dubna vědět jméno svého šestého prezidenta. Od roku 1993 se v paláci vystřídalo o dvě hlavy státu více než v České republice. Důvod je jednoduchý: pouze jediný prezident na pozici vydržel dvě volební období. EuroZprávy.cz vám nyní přinášejí seznam všech, kteří nejbližšímu sousedovi Česka vládli. 

Více souvisejících

Andrej Kiska Slovensko Robert Fico

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Evropa je rozpadající se skupina národů vedená slabými lidmi, prohlásil Trump

Prezident Donald Trump v rozhovoru pro Politico označil Evropu za „chátrající“ uskupení národů vedené „slabými“ lídry. Otevřeně kritizoval tradiční spojence Spojených států za to, že nedokázali zvládnout migraci a ukončit válku na Ukrajině. Zároveň naznačil, že by podpořil evropské politické kandidáty, kteří by byli v souladu s jeho vizí pro kontinent.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ukrajinci vztyčili v údajně dobytém Pokrovsku vlajku. Kreml o obsazení města lže, tvrdí

Město Pokrovsk na východní Ukrajině ještě nepadlo, ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin nedávno prohlásil, že ruské síly ho obsadily. Podle BBC ale není pochyb o tom, že Ukrajina v tomto klíčovém městě ztrácí půdu pod nohama. Pro Rusko je Pokrovsk dalším krokem k dosažení cíle ovládnout celý Donbas, Kyjev naopak potřebuje dokázat, že je stále schopen ruskému tlaku odolávat.

před 3 hodinami

Antonov An-22

V Rusku se zřítilo obří vojenské letadlo Antonov An-22

V Rusku se zřítilo vojenské letadlo Antonov An-22, na jehož palubě bylo podle dostupných zpráv sedm lidí. Neštěstí se stalo v Ivanovské oblasti. Zpravodajská agentura TASS uvedla, že stroj An-22 dopadl poblíž Uvodského rezervoáru.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Babiš předal na Hradě Pavlovi seznam ministrů. Turek na něm chybí

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stal nově jmenovaným předsedou vlády poté, co ho do funkce uvedl prezident Petr Pavel. Babiš zároveň na Pražském hradě prezidentovi předal seznam navrhovaných ministrů svého kabinetu. Oznámil však, že jméno Filipa Turka, který měl vést ministerstvo životního prostředí, se na seznamu neobjevilo.

před 4 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politico: Česko se s Babišem v čele stane dalším destruktivním prvkem v EU

Jmenování miliardáře Andreje Babiše novým českým premiérem vyvolává v Bruselu silné obavy z dalšího nárůstu populistických tendencí v Evropě. Oponenti se podle webu Politico obávají, že spojenectví, které by Babiš mohl na evropské úrovni vytvořit, by mohlo Střední Evropu silně přiklonit k protisystémovému směru. V kombinaci s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a slovenským premiérem Robertem Ficem má Babiš potenciál ztěžovat legislativní procesy Evropské unie v klíčových oblastech.

před 5 hodinami

F-16 thajské armády

Nové boje na hranicích: Proč eskaluje napětí mezi Thajskem a Kambodžou?

Dlouhodobě doutnající napětí mezi Thajskem a Kambodžou se opět přeměnilo v otevřené boje na hranici, čímž bylo narušeno křehké příměří, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump. Od pondělí bylo zabito nejméně sedm kambodžských civilistů a tři thajští vojáci. Obě strany se navzájem obviňují z vyprovokování násilí. Tyto střety, při nichž Thajsko podniklo letecké údery podél hranice, jsou nejvážnější od původního příměří sjednaného v červenci.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj s premiérem Petrem Fialou

Ukrajina připravuje nový mírový plán, Zelenskyj vyloučil územní ústupky

Ukrajina se připravuje předložit Bílému domu revidovaný mírový plán. Kyjev tím usiluje o to, aby se vyhnul nuceným územním ústupkům vůči Rusku. Prezident Volodymyr Zelenskyj opět kategoricky odmítl postoupení jakékoliv části ukrajinské půdy s tím, že na to nemá „žádné zákonné právo“ podle ukrajinské ani mezinárodní legislativy. Své prohlášení učinil v pondělí během setkání s lídry Evropy a NATO.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud řeší, co si Trump vlastně může dovolit. Zřejmě mu posílí pravomoci

Nejvyšší soud Spojených států dal v pondělí najevo, že je připraven podpořit snahu Donalda Trumpa efektivně převzít kontrolu nad nezávislými federálními agenturami. Tím by mohl být potenciálně zrušen precedent z roku 1935, který po celá desetiletí chránil tyto subjekty před přímou kontrolou Bílého domu. 

před 8 hodinami

Počasí

Výhled počasí do konce prosince. V Česku se opět ochladí

Po neobvykle teplé první polovině týdne přijde ochlazení. Na přelomu roku se teploty opět přiblíží nule, ale sníh bude v následujících dnech a týdnech padat jedině na horách, kde se však může i udržet. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Patrik Hezucký

Česko se s Patrikem Hezuckým rozloučí v pátek, odhalila Evropa 2

Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým. 

včera

Filip Turek

Turek se má stát ministrem, koalice ho nechává na seznamu

Filip Turek je nadále kandidátem na ministra, potvrdil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček po jednání koaliční rady. Turek se nedostavil na pondělní plánovanou konzultaci s prezidentem, protože skončil v nemocnici. Petr Pavel má ke jmenování Turka ministrem výhrady. 

včera

včera

včera

U břehů Japonska udeřilo zemětřesení. Úřady varují před tsunami

U břehů Japonska došlo v pondělí večer místního času k silnému zemětřesení o magnitudě 7,6 stupně. Úřady vydaly varování před vlnami tsunami pro konkrétní oblast, informovala americká stanice CNN

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy