Kiska je rok prezidentem SR: Jak mu to jde? O spory s Ficem nemá nouzi

Bratislava - V pořadí čtvrtým prezidentem samostatné Slovenské republiky od jejího vzniku v roce 1993 je od loňského 15. června milionář a filantrop Andrej Kiska. V rozhodujícím druhém kole voleb mu občané dali přednost před populárním premiérem Robertem Ficem. Kiska je první hlavou Slovenska bez stranické minulosti.

Andrej Kiska zbohatl na prodeji podílů ve firmách zabývajících se katalogovým a splátkovým prodejem. Část získaných peněz vložil do nadace Dobrý anděl, která pomáhá rodinám, jež se v důsledku nemoci některého ze svých členů ocitly ve finanční tísni. V roce 2011 za to získal slovenské ocenění v oblasti filantropie Křišťálové křídlo.

Záměr ucházet se o nejvyšší ústavní funkci Kiska oznámil už na podzim 2012. Jako důvod pro vstup do politiky označil osobní zkušenost, kterou získal při řízení své charitativní organizace. "Tam jsem se během těch sedmi let, co jsem ji vedl, setkal se základním selháním ve zdravotním i sociálním systému, s korupcí", řekl před časem Lidovým novinám.

Do prezidentských voleb na jaře loňského roku šel Kiska jako nezávislý kandidát, a svou předvolební kampaň financoval z vlastních prostředků. Během kampaně se vymezoval vůči tradičním politikům, kteří podle něj "jen sedí a kecají, ale problémy neřeší". A mnozí Slováci mu dávali nadšeně za pravdu. On sám naproti tomu čelil kritice za nedostatek politických zkušeností, ale také nařčení z údajně blízkého vztahu k scientologické církvi a z toho, že zbohatl poskytováním půjček na vysoký úrok.

Navzdory tomu skončil Kiska v prvním kole voleb jen těsně za favorizovaným premiérem Ficem. V rozhodujícím druhém kole pak Kiska zvítězil s výrazným náskokem. Svůj hlas mu dalo 59,38 procenta voličů.

Že hodlá pojmout prezidentskou funkci jinak než jeho předchůdci, naznačil Kiska mimo jiné tím, že v den nástupu do funkce nechal v zahradě prezidentského paláce postavit stan, do něhož pozval na oběd bezdomovce, seniory a lidi, kteří vyrůstali v dětských domovech. Pro někoho to bylo sympatické gesto vůči občanům, jiní v tom viděli projev populismu, podobně jako v Kiskově rozhodnutí věnovat prezidentský plat potřebným.

Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Kiska toho dosud využil zejména v oblasti soudnictví, jehož stav kritizoval v předvolební kampani. Nedlouho po nástupu do funkce hlavy státu Kiska vyměnil ty členy soudí rady, které dosadil bývalý prezident Ivan Gašparovič. Počátkem loňského července pak prezident odmítl pět ze šesti kandidátů na ústavní soudce, čímž se poprvé dostal do konfliktu s vládní stranou Směr-sociální demokracie premiéra Fica. Odmítnutí uchazeči posléze rozhodnutí úspěšně napadli u soudu, a Kiska tak bude muset v této věci rozhodnout znovu.

Spor o jmenování ústavních soudců nicméně není jediným neuralgickým bodem ve vztahu mezi Kiskou a vládou. Prezident a premiér se významně rozcházejí ve svých reakcích na ruskou anexi Krymu a roli Ruska v krvavých událostech na východě Ukrajiny. Kiska odmítl jet letos v květnu na oslavy konce druhé světové války v Moskvě, zatímco premiér Fico se na vzpomínkovou akci do Ruska vypravil (nezúčastnil se ale vojenské přehlídky). Prezident rovněž hájí sankce, které Evropská unie vůči Moskvě uplatňuje právě v souvislosti se situací na Ukrajině.

Andrej Kiska se narodil 2. února 1963 v Popradu a po absolvování elektrotechnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě pracoval jako projektant. Počátkem 90. let odjel na rok a půl pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzínové pumpě.

Po návratu na Slovensko začal podnikat. Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit. Ta provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a později také úvěrovou společnost Quatro. V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Na prodeji vydělal v přepočtu přes deset milionů eur. Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl.

Prezident Andrej Kiska je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dvě děti, stejně jako z toho současného. Je celoživotním nestraníkem. Ve svých 19 letech se ucházel o vstup do komunistické strany, kam ale nebyl přijat.

Související

Zuzana Čaputová a Petr Pavel

Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince

Slováci budou nejpozději začátkem dubna vědět jméno svého šestého prezidenta. Od roku 1993 se v paláci vystřídalo o dvě hlavy státu více než v České republice. Důvod je jednoduchý: pouze jediný prezident na pozici vydržel dvě volební období. EuroZprávy.cz vám nyní přinášejí seznam všech, kteří nejbližšímu sousedovi Česka vládli. 

Více souvisejících

Andrej Kiska Slovensko Robert Fico

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 11 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy