Kiska je rok prezidentem SR: Jak mu to jde? O spory s Ficem nemá nouzi

Bratislava - V pořadí čtvrtým prezidentem samostatné Slovenské republiky od jejího vzniku v roce 1993 je od loňského 15. června milionář a filantrop Andrej Kiska. V rozhodujícím druhém kole voleb mu občané dali přednost před populárním premiérem Robertem Ficem. Kiska je první hlavou Slovenska bez stranické minulosti.

Andrej Kiska zbohatl na prodeji podílů ve firmách zabývajících se katalogovým a splátkovým prodejem. Část získaných peněz vložil do nadace Dobrý anděl, která pomáhá rodinám, jež se v důsledku nemoci některého ze svých členů ocitly ve finanční tísni. V roce 2011 za to získal slovenské ocenění v oblasti filantropie Křišťálové křídlo.

Záměr ucházet se o nejvyšší ústavní funkci Kiska oznámil už na podzim 2012. Jako důvod pro vstup do politiky označil osobní zkušenost, kterou získal při řízení své charitativní organizace. "Tam jsem se během těch sedmi let, co jsem ji vedl, setkal se základním selháním ve zdravotním i sociálním systému, s korupcí", řekl před časem Lidovým novinám.

Do prezidentských voleb na jaře loňského roku šel Kiska jako nezávislý kandidát, a svou předvolební kampaň financoval z vlastních prostředků. Během kampaně se vymezoval vůči tradičním politikům, kteří podle něj "jen sedí a kecají, ale problémy neřeší". A mnozí Slováci mu dávali nadšeně za pravdu. On sám naproti tomu čelil kritice za nedostatek politických zkušeností, ale také nařčení z údajně blízkého vztahu k scientologické církvi a z toho, že zbohatl poskytováním půjček na vysoký úrok.

Navzdory tomu skončil Kiska v prvním kole voleb jen těsně za favorizovaným premiérem Ficem. V rozhodujícím druhém kole pak Kiska zvítězil s výrazným náskokem. Svůj hlas mu dalo 59,38 procenta voličů.

Že hodlá pojmout prezidentskou funkci jinak než jeho předchůdci, naznačil Kiska mimo jiné tím, že v den nástupu do funkce nechal v zahradě prezidentského paláce postavit stan, do něhož pozval na oběd bezdomovce, seniory a lidi, kteří vyrůstali v dětských domovech. Pro někoho to bylo sympatické gesto vůči občanům, jiní v tom viděli projev populismu, podobně jako v Kiskově rozhodnutí věnovat prezidentský plat potřebným.

Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Kiska toho dosud využil zejména v oblasti soudnictví, jehož stav kritizoval v předvolební kampani. Nedlouho po nástupu do funkce hlavy státu Kiska vyměnil ty členy soudí rady, které dosadil bývalý prezident Ivan Gašparovič. Počátkem loňského července pak prezident odmítl pět ze šesti kandidátů na ústavní soudce, čímž se poprvé dostal do konfliktu s vládní stranou Směr-sociální demokracie premiéra Fica. Odmítnutí uchazeči posléze rozhodnutí úspěšně napadli u soudu, a Kiska tak bude muset v této věci rozhodnout znovu.

Spor o jmenování ústavních soudců nicméně není jediným neuralgickým bodem ve vztahu mezi Kiskou a vládou. Prezident a premiér se významně rozcházejí ve svých reakcích na ruskou anexi Krymu a roli Ruska v krvavých událostech na východě Ukrajiny. Kiska odmítl jet letos v květnu na oslavy konce druhé světové války v Moskvě, zatímco premiér Fico se na vzpomínkovou akci do Ruska vypravil (nezúčastnil se ale vojenské přehlídky). Prezident rovněž hájí sankce, které Evropská unie vůči Moskvě uplatňuje právě v souvislosti se situací na Ukrajině.

Andrej Kiska se narodil 2. února 1963 v Popradu a po absolvování elektrotechnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě pracoval jako projektant. Počátkem 90. let odjel na rok a půl pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzínové pumpě.

Po návratu na Slovensko začal podnikat. Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit. Ta provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a později také úvěrovou společnost Quatro. V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Na prodeji vydělal v přepočtu přes deset milionů eur. Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl.

Prezident Andrej Kiska je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dvě děti, stejně jako z toho současného. Je celoživotním nestraníkem. Ve svých 19 letech se ucházel o vstup do komunistické strany, kam ale nebyl přijat.

Související

Zuzana Čaputová a Petr Pavel

Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince

Slováci budou nejpozději začátkem dubna vědět jméno svého šestého prezidenta. Od roku 1993 se v paláci vystřídalo o dvě hlavy státu více než v České republice. Důvod je jednoduchý: pouze jediný prezident na pozici vydržel dvě volební období. EuroZprávy.cz vám nyní přinášejí seznam všech, kteří nejbližšímu sousedovi Česka vládli. 

Více souvisejících

Andrej Kiska Slovensko Robert Fico

Aktuálně se děje

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Tanker Safesea Vishnu pod útokem

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

včera

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

včera

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán vystupňoval napětí ve vztazích s Kyjevem prohlášením, podle kterého Ukrajinci plánují útoky na jeho rodinu. Toto obvinění přichází v době vrcholící předvolební kampaně, kdy Orbán čelí vážné politické konkurenci. Kritici maďarského premiéra naznačují, že celou roztržku využívá k získání politických bodů před dubnovými parlamentními volbami, které by mohly ukončit jeho šestnáctiletou nadvládu.

včera

Prezident Trump

Írán označil Trumpa za Satana: Je to nejhloupější prezident v dějinách USA

Válečný konflikt na Blízkém východě provází čím dál ostřejší rétorika, která prakticky vylučuje brzké diplomatické řešení. Jahjá Rahím Safaví, vysoký vojenský poradce íránského ajatolláha Modžtaby Chameneího, v íránské státní televizi bez obalu zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Označil ho za samotného Satana a nejvíce zkorumpovaného a hloupého prezidenta v dějinách USA. Podle Safavího je existence Íránu a Izraele v jednom regionu nemožná a definitivní zkáza podle něj čeká právě sionistický režim.

včera

včera

11. března 2026 21:26

Ilustrační foto

Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.

11. března 2026 20:12

Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila

Americký prezident Donald Trump před Bílým domem hovořil s novináři o aktuálním vývoji konfliktu v Íránu. Na otázku, co je zapotřebí k ukončení bojů, odpověděl, že bude pokračovat ve stejném postupu a následně se uvidí, jaký to přinese výsledek. Podle jeho slov Írán přišel o své námořnictvo, letectvo i veškerá protiletadlová zařízení a radarové systémy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy