Německo si připomíná odsun. Gauck vyzval k porozumění i pro současné uprchlíky

Spolkový prezident Joachim Gauck dnešního dne využil k tomu, aby apeloval nejen na Němce, aby projevili pochopení pro osud současných uprchlíků. "Přál bych si, aby vzpomínka na někdejší uprchlíky a vysídlence prohloubila naše porozumění pro uprchlíky a vysídlence současné," prohlásil podle agentury DPA prezident při pietním ceremoniálu v Berlíně.

Uprchlická politika již není pouze vnitřní politikou, ale také politikou zahraniční, bezpečnostní a rozvojovou, prohlásil Gauck. Přitom označil za morální povinnost všech evropských zemí zachránit uprchlíky před smrtí na moři a poskytnout jim bezpečné útočiště.

V historické části svého vystoupení Gauck hovořil o utrpení milionů německých válečných uprchlíků, jejichž zármutek byl dlouho stranou pozornosti. Řekl, že jejich ztráta domova byla do značné míry chápána jako zdánlivě nevyhnutelný trest za německé zločiny. "Před 70 lety chudé a zničené Německo pomohlo milionům uprchlíků k integraci... Proč by ekonomicky úspěšné a politicky stabilní Německo nemohlo být schopné vnímat aktuální výzvy jako šanci pro budoucnost?" uvedl Gauck, jenž zároveň podle DPA poděkoval výslovně sousedním zemím za důvěru v Německo v desetiletích po válce.

"Dějiny útěku, vyhánění a deportací jsou součástí našich celoněmeckých dějin. Patří k historickému dědictví našeho národa," uvedla ředitelka Centra proti vyháněním Erika Steinbachová.

Podle ní pomůže památný den vysídlencům a jejich potomkům překonat trauma, které pro ně útěk z původní domoviny znamená. Sám o sobě však k úplnému zahojení ran nestačí. "Prožité zločiny vyhánění potřebují dlouhé zpracování, které potrvá několik generací. Základem pro toto zpracování je pravda," uvedla Steinbachová.

Psali jsme: Sudetští Němci popřeli informaci, že soud zneplatnil změnu stanov  

Podle ní je třeba v Německu i v sousedních zemích otevřeně mluvit o tom, jak odsun německého obyvatelstva vypadal. V posledních letech je podle ní tato otevřenost stále častěji vidět.

Památný den zavedla loni vláda kancléřky Angely Merkelové. Její kabinet zvolil 20. červen, který už v roce 2000 označilo Valné shromáždění OSN za mezinárodní den uprchlíků. Památné dny připomínající německé vysídlence už dříve zavedly německé spolkové země Bavorsko, Hesensko a Sasko. V těchto zemích památný den připadá na druhou neděli v září. Poprvé se připomínal loni 14. září.

Podle nedávného průzkumu společnosti Post Bellum souhlasí s odsunem sudetských Němců 20 procent Čechů. Proti se vyjádřilo přes 30 procent respondentů. Patří mezi ně zejména lidé z mladších ročníků, kteří se narodili až po listopadové revoluci. Nejvíc lidí zůstalo nevyhraněných, pocházejí především z řad lidí narozených za normalizace.

"Naroste nová generace, která je nezatížena komunistickou ideologií, jež z tohoto tématu vytvořila nenávistné téma. Za pár let tady budou převažovat lidé, kteří budou téma vnímat spíš jako téma ke smíření s Němci," komentoval výsledky ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Proti vrácení majetků je ovšem 80 procent lidí. "Vidím takovou latentní hrozbu. Viděli jsme to třeba v prezidentské kampani, že téma je velmi jednoduše zneužitelné, že se z toho dá vyrobit kauza a nějakým způsobem udělat větší hrozba, než ve skutečnosti je," řekl sociolog a spoluautor výzkumu Ondřej Veis.