Evropská unie? Jen nátlak a vydírání, burcuje profesor

"Před pár dny řecká vláda předložila seznam návrhů ve víře, že se jí podaří prolomit pat s institucemi - Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou (ECB). Vláda v zásadě souhlasila s velkými přebytky rozpočtu: 1% v roce 2015 a 2% v roce 2016. Aby tohoto cíle dosáhla, navrhla zvýšit DPH na široké spektrum konzumovaného zboží a zároveň uvalit daně na zábavu a vysokopříjmové rodiny. Rovněž navrhla podstatné úspory na penzích. Opatření, která by vynesla v letech 2015-2016 zhruba 8 miliard eur by byla zavedena okamžitě," tvrdí Costas Lapavitsas, profesor ekonomie působící na Univerzity of London a zároveň jako poslanec za levicovou Syrizu. V komentáři pro server The Guardian nastínil, že zadlužená země musí nakonec opustit eurozónu.

Úspory jsou cestou do chudoby

"Za situace, kdy se řecká ekonomika opět nachází na prahu recese, je tento balíček jasně deflační. Málokdo pochybuje, že přispěje k dalšímu propouštění a vyšší nezaměstnanosti v letech 2015-2016, především z důvodu, že existuje jen mizivá šance, že bude kompenzován investičními programy z fondů EU. Jde o velký ústupek vlády Syrizy," míní profesor.

"K obecnému zděšení instituce v čele s MMF reagovaly požadavkem na ještě tvrdší opatření, která mají dosáhnout stejného cíle. Zahrnují ještě drsnější zvýšení DPH, zmírnění daňového zatížení firem a větší úspory v penzích. Pokud by došlo k jejich naplnění, vláda by nemohla ani tvrdit, že odsunula část zvýšeného daňového břemena z pracujících a chudých," uvádí Lapavitsas.    

"Pro Řecko jako celek je perspektiva dosažení dohody na této bázi jednoduše otřesná. Země by byla nucena přijmout tvrdá úsporná opatření diktovaná věřiteli, aniž by zde existovala realistická možnost podstatného snížení dluhu či významného investičního programu. Instituce se znovu pokoušejí zavést politiku, která od roku 2010 katastrofálně selhává, způsobuje ohromný propad HDP, rozsáhlou nezaměstnanost a masový propad do chudoby. Jednalo by se o národní katastrofu dosaženou kompletním ponížením vlády Syrizy," deklaruje levicový ekonom.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Pro ty, kdo se dívají na Evropskou unii bez růžových brýlí, není tento postoj věřitelů překvapivý. EU a především eurozóna jsou v područí úsporných opatření a dokonce ho institucionalizují skrze nařízení známá jako six-pack a two-pack. Věřitelé rázně protestovali proti uvolnění šetření v Řecku a zdá se, že bláznivě věří, že úspory fungují. Navíc se snaží uštědřit politickou porážku levicové vládě, která se opovážila zpochybnit evropský status quo. Evropa ukazuje Řecku tvrdou a cynickou tvář, ačkoliv to může být vina samotného Řecka," zamýšlí se poslanec.  

Řešením je odchod z eurozóny

"Skutečnou otázkou je, zda se vláda Syrizy těmto dodatečným požadavkům poddá. Podlehne vydírání? Syriza v lednu 2015 vyhrála volby se strategií, která slibovala zmírnění šetření a radikální změnu pro Řecko při setrvání v eurozóně. Věřila, že její silný demokratický mandát pomůže v tvrdém vyjednávání s věřiteli. Ukázalo se, že realita je velmi odlišná; věřitelé využívají rámec eurozóny, aby dosáhli omezení likvidity a financování, což řeckou stranu mrzačí. Zároveň věřitelé spolu s domácími politickými silami, které si přejí pokračovat v politice úspor - sestávající se především z bohatých a finanční elity - beze studu straší grexitem. Tváří v tvář moci peněženky se strategie Syrizy rozpadá," přiznává Lapavitsas.  

"Řecko a vláda Syrizy nyní čelí neúprosné realitě eurozóny. Pokud má země setrvat v měnové unii, věřitelé požadují, aby podlehla vydírání a přijala politiku, která povede k národnímu úpadku. Řeckou společnost by čekal malý růst, vysoká nezaměstnanost, rozsáhlá chudoba a emigrace mladých talentů, jak ukázala zkušenost posledních pěti let," varuje ekonom.

"Pro Řecko existuje alternativní cesta a ta zahrnuje odchod z eurozóny. Odchod by osvobodil zemi z pasti společné měny, umožnil by realizovat politiku, která by mohla oživit jak hospodářství, tak společnost. Otevřel by schůdnou cestu, která by nabídla novou naději, i kdyby to přineslo značné potíže v přizpůsobování se v průběhu počátečního období," konstatuje profesor.  

"Volba leží pouze na řeckém lidu. Navzdory často zveřejňovaných průzkumech veřejného mínění, které ukazují údajně silnou podporu pro setrvání v eurozóně, je realitou vztek a frustrace mezi pracujícími, chudými a zpustošenou nižší střední třídou. Existují společenské vrstvy, které mohou přivést zemi na jinou cestu růstu při zachování sociální spravedlnosti. V tomto ohledu je povinností Syrizy přehodnotit svou strategii a nabídnout řeckému lidu nové vedení. V následujících dnech lze očekávat silný zásah vlivného levého křídla strany, tzv. Levé platformy. Řecko potřebuje zásadní veřejnou debatu a přehodnocení politiky. Země má sílu přežít a také přežije," prohlašuje závěrem poslanec.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Více souvisejících

Řecko eurozóna

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

před 1 hodinou

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

před 2 hodinami

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

před 3 hodinami

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

před 4 hodinami

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

před 7 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

před 8 hodinami

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 10 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy