Evropská unie? Jen nátlak a vydírání, burcuje profesor

"Před pár dny řecká vláda předložila seznam návrhů ve víře, že se jí podaří prolomit pat s institucemi - Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou (ECB). Vláda v zásadě souhlasila s velkými přebytky rozpočtu: 1% v roce 2015 a 2% v roce 2016. Aby tohoto cíle dosáhla, navrhla zvýšit DPH na široké spektrum konzumovaného zboží a zároveň uvalit daně na zábavu a vysokopříjmové rodiny. Rovněž navrhla podstatné úspory na penzích. Opatření, která by vynesla v letech 2015-2016 zhruba 8 miliard eur by byla zavedena okamžitě," tvrdí Costas Lapavitsas, profesor ekonomie působící na Univerzity of London a zároveň jako poslanec za levicovou Syrizu. V komentáři pro server The Guardian nastínil, že zadlužená země musí nakonec opustit eurozónu.

Úspory jsou cestou do chudoby

"Za situace, kdy se řecká ekonomika opět nachází na prahu recese, je tento balíček jasně deflační. Málokdo pochybuje, že přispěje k dalšímu propouštění a vyšší nezaměstnanosti v letech 2015-2016, především z důvodu, že existuje jen mizivá šance, že bude kompenzován investičními programy z fondů EU. Jde o velký ústupek vlády Syrizy," míní profesor.

"K obecnému zděšení instituce v čele s MMF reagovaly požadavkem na ještě tvrdší opatření, která mají dosáhnout stejného cíle. Zahrnují ještě drsnější zvýšení DPH, zmírnění daňového zatížení firem a větší úspory v penzích. Pokud by došlo k jejich naplnění, vláda by nemohla ani tvrdit, že odsunula část zvýšeného daňového břemena z pracujících a chudých," uvádí Lapavitsas.    

"Pro Řecko jako celek je perspektiva dosažení dohody na této bázi jednoduše otřesná. Země by byla nucena přijmout tvrdá úsporná opatření diktovaná věřiteli, aniž by zde existovala realistická možnost podstatného snížení dluhu či významného investičního programu. Instituce se znovu pokoušejí zavést politiku, která od roku 2010 katastrofálně selhává, způsobuje ohromný propad HDP, rozsáhlou nezaměstnanost a masový propad do chudoby. Jednalo by se o národní katastrofu dosaženou kompletním ponížením vlády Syrizy," deklaruje levicový ekonom.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Pro ty, kdo se dívají na Evropskou unii bez růžových brýlí, není tento postoj věřitelů překvapivý. EU a především eurozóna jsou v područí úsporných opatření a dokonce ho institucionalizují skrze nařízení známá jako six-pack a two-pack. Věřitelé rázně protestovali proti uvolnění šetření v Řecku a zdá se, že bláznivě věří, že úspory fungují. Navíc se snaží uštědřit politickou porážku levicové vládě, která se opovážila zpochybnit evropský status quo. Evropa ukazuje Řecku tvrdou a cynickou tvář, ačkoliv to může být vina samotného Řecka," zamýšlí se poslanec.  

Řešením je odchod z eurozóny

"Skutečnou otázkou je, zda se vláda Syrizy těmto dodatečným požadavkům poddá. Podlehne vydírání? Syriza v lednu 2015 vyhrála volby se strategií, která slibovala zmírnění šetření a radikální změnu pro Řecko při setrvání v eurozóně. Věřila, že její silný demokratický mandát pomůže v tvrdém vyjednávání s věřiteli. Ukázalo se, že realita je velmi odlišná; věřitelé využívají rámec eurozóny, aby dosáhli omezení likvidity a financování, což řeckou stranu mrzačí. Zároveň věřitelé spolu s domácími politickými silami, které si přejí pokračovat v politice úspor - sestávající se především z bohatých a finanční elity - beze studu straší grexitem. Tváří v tvář moci peněženky se strategie Syrizy rozpadá," přiznává Lapavitsas.  

"Řecko a vláda Syrizy nyní čelí neúprosné realitě eurozóny. Pokud má země setrvat v měnové unii, věřitelé požadují, aby podlehla vydírání a přijala politiku, která povede k národnímu úpadku. Řeckou společnost by čekal malý růst, vysoká nezaměstnanost, rozsáhlá chudoba a emigrace mladých talentů, jak ukázala zkušenost posledních pěti let," varuje ekonom.

"Pro Řecko existuje alternativní cesta a ta zahrnuje odchod z eurozóny. Odchod by osvobodil zemi z pasti společné měny, umožnil by realizovat politiku, která by mohla oživit jak hospodářství, tak společnost. Otevřel by schůdnou cestu, která by nabídla novou naději, i kdyby to přineslo značné potíže v přizpůsobování se v průběhu počátečního období," konstatuje profesor.  

"Volba leží pouze na řeckém lidu. Navzdory často zveřejňovaných průzkumech veřejného mínění, které ukazují údajně silnou podporu pro setrvání v eurozóně, je realitou vztek a frustrace mezi pracujícími, chudými a zpustošenou nižší střední třídou. Existují společenské vrstvy, které mohou přivést zemi na jinou cestu růstu při zachování sociální spravedlnosti. V tomto ohledu je povinností Syrizy přehodnotit svou strategii a nabídnout řeckému lidu nové vedení. V následujících dnech lze očekávat silný zásah vlivného levého křídla strany, tzv. Levé platformy. Řecko potřebuje zásadní veřejnou debatu a přehodnocení politiky. Země má sílu přežít a také přežije," prohlašuje závěrem poslanec.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

Řecko eurozóna

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

včera

včera

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

včera

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

včera

17. dubna 2026 21:44

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

17. dubna 2026 20:39

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

17. dubna 2026 19:22

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

17. dubna 2026 18:07

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy