Eurosummit se dohodl: Řecko dostane peníze. Za jakých podmínek?

Brusel - Řecko bude moci začít jednat o třetím programu pomoci ze záchranného fondu eurozóny, podmínkou je rychlé zahájení tvrdých reforem. Dohoda umožní Aténám vyhnout se sociálním, hospodářským a politickým důsledkům, které by přinesl opačný výsledek dnešního nočního jednání. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem také potvrdil, že krátkodobě by se záruky za pomoc Řecku mohly týkat všech zemí Evropské unie, tedy i České republiky.

Řecko totiž bude naléhavě potřebovat peníze ještě před tím, než budou završena jednání o tříletém programu z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Vypomoci by tak mohla krátkodobá půjčka z nástroje zvaného Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM), za niž ale ručí všechny země EU.

"Program ESM pro Řecko s hlubokými reformami a finanční podporou", stručně na twitteru popsal Tusk shodu 19 zemí eurozóny po asi 17 hodinách jednání. Na tiskové konferenci pak doplnil, že lídři států platících eurem v principu souhlasili se začátkem jednání o novém programu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) pro Řecko. Umožní to podle něj udržet zemi jako člena eurozóny.

"Jinými slovy to znamená pokračující podporu pro Řecko. Je ale potřeba dodržet přísné podmínky," řekl Tusk.

Zdroj: YouTube

Podle Dijsselbloema, který předsedá jednání ministrů financí zemí eurozóny, musí parlament v Aténách v první řadě velmi rychle přijmout řadu reforem. Jejich schválení se podle německé kancléřky Angely Merkelové čeká už tuto středu a týkají se například změn v dani z přidané hodnoty, změn penzijního systému, způsobu řízení řeckého statistického úřadu.

Podle odhadů eurozóny by Atény měly dostat z EFSM sedm miliard eur do příštího pondělí a dodatečných pět miliard do poloviny srpna. O přesné výši půjčky mají ještě jednat ministři financí eurozóny dnes odpoledne a ministři financí celé EU v úterý.

Celá EU by se krátkodobou pomocí měla zabývat proto, že za půjčky z EFSM ručí všechny státy evropské osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do evropského rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta výše případné půjčky, i když přímo nic půjčovat nebude.

Teprve poté, co Řekové přijmou první sadu reforem, začnou se svými vlastními parlamentními procedurami další země eurozóny. Až pak se formálně sejde euroskupina a vedení ESM, které rozhodnou o formálním zahájení rozhovorů s Aténami.

Závěry dnešního jednání podle Dijsselbloema obsahují řadu dalších konkrétních kroků a dalších reforem, v nichž budou muset jít Řekové dál, než sami původně navrhovali minulý čtvrtek. Součástí dohody je podle šéfa euroskupiny také vznik fondu, do nějž budou převedena řecká aktiva a který "za určitý čas" vygeneruje 50 miliard eur. Peníze mají být použity ke snížení řeckého dluhu i k rekapitalizaci řeckých bank. Zbývající prostředky budou použity na další snižování dluhů a část bude moci řecká vláda investovat.

Související

Donald Tusk Analýza

Jak bude vypadat polská reakce na sabotáž? Nebude jen diplomatická, Polsko se dokáže Rusku bránit i vojensky

Polsko čelí nejvážnějšímu narušení své bezpečnosti za poslední roky. Sabotáž na železnici, kterou premiér Donald Tusk spojuje s ruskými službami, otevřela otázku tvrdé reakce, již naznačil ministr Radosław Sikorski slovy o postupu „nejen diplomatickém“. Varšava zvažuje kroky od kontrarozvědných zásahů po omezení ruské diplomatické přítomnosti. Incident zároveň znovu ukazuje, že Polsko bere hrozbu ruské agrese vážněji než většina Evropy a systematicky se připravuje i na krajní scénáře.

Více souvisejících

Donald Tusk Řecko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 1 hodinou

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 2 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 2 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 4 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy