Pomáhat Řekům? Žili si nad poměry, je čas, aby pocítili utrpení, zní ze Slovenska

Vargová (60) a její manžel, který pracuje jako masér, prodali svůj čtyřpokojový byt v Nitře a přestěhovali se do levnějšího domu v nedaleké vesnici, aby si snížili životní náklady. Vargová, která po 40 letech práce odešla do důchodu, se domnívá, že je čas, aby Řekové pocítili část utrpení, kterým si někteří Slováci prošli v době, kdy se jejich země transformovala po pádu komunismu.

"Žili si nad poměry, teď si musejí utahovat opasky," říká na adresu Řeků Vargová.

Slovenští politici často vyjadřovali svůj nesouhlas s požadavky Atén. Premiér Robert Fico řekl, že by bylo nemorální odepsat jakoukoliv výši řeckého dluhu a vyjádřil se, že pokud Atény nebudou plnit dohodnuté podmínky, mělo by Řecko z eurozóny odejít.

Po prudkém poklesu řecké ekonomiky v minulých letech Slovensko předstihlo Řecko v hrubém domácím produktu na hlavu. Ten podle údajů Eurostatu za loňský rok na Slovensku činil 76 procent průměru EU, zatímco v Řecku 72 procent průměru.

V údajích o příjmech domácností však Slovensko stále zaostává. Minimální mzda na Slovensku činí 380 eur, zatímco v Řecku 684 eur, upozorňuje agentura Reuters. Průměrný důchod na Slovensku činí 408 eur. Dokonce i po úpravě o nižší životní náklady na Slovensku je podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) průměrná mzda v Řecku stále o 25 procent vyšší než na Slovensku.

S měsíční penzí 437 eur je na tom vdova Mária Halmešová (67) lépe než většina důchodců na Slovensku v jejím věku, kteří žijí sami. Přesto má problémy, aby vyšla. Dvě hodiny denně uklízí kanceláře a byty, aby si zvýšila příjem.

Slovensko si na počátku tohoto tisíciletí prošlo těžkým obdobím tržních reforem, které mimo jiné zjednodušily propouštění zaměstnanců a zefektivnily daňový systém. Podobné reformy teď mají učinit Atény v rámci podmínek mezinárodní pomoci. Světová banka díky procesu reforem označila Slovensko v roce 2004 za největšího světového reformátora. Změny byly na začátku pro obyvatele Slovenska obtížné, podařilo se však díky nim přilákat investory, zvýšit vývoz a růst a udržet zadlužení pod průměrem eurozóny.

"Když Slovensko procházelo těmito bolestivými reformami, které lidi vysávaly, nebyly žádné masové protesty, žádné stávky," upozorňuje Halmešová. "To není solidarita, když tak malá země má přispívat Řecku," dodává.