Dusno v EU: Maďaři pustili uprchlíky ve vlacích na Západ. Češi a Rakušané je zadrželi

Budapešť - Kvůli uprchlické krizi v Evropě houstne atmosféra i mezi jednotlivými členy osmadvacítky. Na Východním nádraží v Budapešti bylo migrantům povoleno nastupovat do vlaků směřujících do Vídně a do Německa, uvedla agentura Reuters.

Německá vláda mezitím popřela, že by byly vypravovány "zvláštní vlaky" přepravující azylanty z Maďarska do Německa. "Ne, žádné zvláštní vlaky nejsou," sdělil na Twitteru mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. "Lidé, kteří přijedou do Maďarska, se musejí zaregistrovat a žádat o azyl tam," napsal.

Zpravodaj Reuters předtím informoval, že tisíce uprchlíků se na nádraží v Budapešti tísní u mezinárodních pokladen ve snaze koupit si jízdenku do vlaků mířících do Rakouska a Německa. Stalo se tak poté, co se roznesla zpráva, že migranti smějí do těchto souprav nastupovat. Státní televize M1 předtím uvedla, že běženci s platnými dokumenty a jízdenkami směli nastoupit do vlaku vypraveného dopoledne do Mnichova.

Podle agentury APA Merkelová o migrační krizi dnes hovořila s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jeho mluvčí v této souvislosti řekl, že maďarská vláda k tomu vydá prohlášení. Žádné ale zatím vydáno nebylo.

Zdroj: YouTube

APA odpoledne informovala, že vlak Railjet 64, jedoucí z Budapešti do Mnichova, stojí na hranicích v Hegyeshalomu. Rakouský personál vlaku si prý stěžoval na to, že vagony jsou přeplněné, a žádá, aby maďarská policie "nadpočetné cestující" vyvedla. Podle agentury Reuters zastavila posléze policie na hranicích i druhý vlak na cestě z Budapešti, následně ale nechala čtyři vlaky hranici přejet.

O postupu v případě zastavených vlaků panoval dnes na rakouské straně zmatek. Podle mluvčího rakouské policie Romana Haslingera neumožní příslušníci vstup do země těm uprchlíkům, kteří už požádali v Maďarsku o azyl. Ostatní budou muset přesednout na regionální vlak, a budou převezeni do Vídně.

Uprchlíci poukazují na to, že mají platné jízdenky a policie je v Budapešti nechala nastoupit. Podle mluvčího maďarské vlády Andráse Giróa-Szásza nejasná právní situace nastala, když Německo v posledních dnech projevilo tolerantnější přístup k migrantům ze Sýrie. Nový postoj Berlína totiž vyvolal v migrantech naději a domáhají se volné cesty do Německa.

Celkem 214 migrantů zadržela kolem dnešní půlnoci policie na břeclavském nádraží ve vlacích z Rakouska a Maďarska. ČTK to řekla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Většinou se jednalo o Syřany. Dočasně budou v tělocvičnách v Břeclavi a Hodoníně, pak se přesunou do záchytných míst. Zadržených je více než za celý minulý týden dohromady. Migrantů přecházejících před jižní Moravu přibývá.

Mezi uprchlíky byli převážně muži. "Těch bylo celkem 115, žen bylo 38 a dětí 61," uvedla Rendlová. Podle ní byla většina ze Sýrie. "Celkem 196 lidí bylo Syřanů, sedm Pákistánců, pět bylo z Afghánistánu, čtyři z Bangladéše a dva z Iráku," vyjmenovala mluvčí.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Maďarsko Německo

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 1 hodinou

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 2 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy