Kvóty znovu ve hře? Berlín a Madrid žádají rozdělování běženců mezi země EU

Rajoy zdůraznil, že kromě hospodářské výkonnosti státu by se při rozdělování běženců měla zohlednit i další kritéria. Důležité podle něj je i to, kolik uprchlíků už jednotlivé země přijaly, jak velký je podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel a to, jak velká je v zemi míra nezaměstnanosti.

Oba politici vyzvali Evropskou komisi, aby co nejdříve sestavila unijní seznam zemí, které lze považovat za bezpečné. Uprchlíci z těchto států by v podstatě neměli šanci získat politický azyl.

Podle Merkelové je třeba, aby se unie zaměřila i na řešení situace v zemích, odkud běženci do Evropy přicházejí. Podle ní je třeba s pomocí diplomatických prostředků co nejrychleji ukončit válku v Sýrii a Libyi.

Zdroj: YouTube

Merkelová se ohradila proti tomu, že její vláda svou politikou zavinila současnou situaci, kdy se běženci z Maďarska snaží ve vlacích přejet přes Rakousko nebo přes Českou republiku do Německa. "Co se týká přicházejících syrských uprchlíků, upřímně řečeno nevidím, že by Německo mělo díl zodpovědnosti na současné situaci. Bylo jen poukázáno na to, že ti, kdo do Německa přijdou, s velkou zodpovědností dostanou azyl. Ale to by vzhledem k situaci v Sýrii nemělo být překvapivé a mělo by tomu tak být v každé evropské zemi," řekla Merkelová.

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) minulý týden uvedl, že nebude uprchlíky ze Sýrie vracet do země, kde překročili hranice EU, a že bude jejich žádost o azyl posuzovat přímo. Merkelová v pondělí připustila, že toto vyjádření mohlo způsobit "určité nedorozumění". Podle ní však právním základem pro přístup k běžencům zůstává dublinská úmluva. Uprchlíci se tedy podle ní musejí registrovat v zemi, kde poprvé vstoupili na území EU.