Kolik peněz dostávají uprchlíci? Politik prozradil detaily

Některé členské země Evropské unie sklidily od Německa a Francie kritiku za to, že nedokážou být dostatečně solidární, protože nechtějí přijmout kvóty na přerozdělení uprchlíků. Od Rakouska dokonce zazněla výhružka na omezení evropských peněz. Podle Zdechovského ale o vážnosti situace svědčí to, že Německo se potýká s rekordním počtem žadatelů o azyl.

"Dosud jich bylo 400 tisíc a podle odhadů jich má do konce roku být až dvojnásobek. Kritika vinící postkomunistické země z nedostatku solidarity, resp. že nejsou ochotné přijmout kvóty, je ale zcela nesmyslná, a to z jednoho prostého důvodu. Státy východní a střední Evropy nemají tak štědrý sociální systém a nejsou tak bohaté, jako státy na západ od naší hranice," upozornil eurposlanec v prohlášení, které poskytl serveru EuroZprávy.cz.

"Nové členské země EU nemůžou za to, že jsou pro žadatele o azyl méně lákavé než třeba zmíněné Německo či Švédsko. Naopak, vlna žadatelů o azyl, které musí čelit Německo, je způsobena mj. i nezodpovědnou a zcela nepřiměřeně štědrou politikou vůči žadatelům o azyl. Jádro celého problém spočívá v tom, že prospěch z německé azylové politiky určené těm opravdu potřebným mají bohužel i ti, kteří přišli zneužívat velkorysost a štědrost tamního sociálního systému," dodal.

Následně se zaměřil na to, jak vypadají konkrétní čísla. "V Německu si rodina se třemi dětmi může přijít v přepočtu na patnáct tisíc korun plus ubytování a strava zdarma, a to už ve fázi, kdy je člověk žadatelem o azyl a nebyla mu dosud přiznána žádná forma mezinárodní ochrany. Když k oněm patnácti tisícům připočteme ještě náklady na ubytování a stravu hrazené státem, můžeme říci, že celková částka přesahuje mzdový medián v Česku, který činí 21 143 Kč. Na německé poměry to sice není mnoho, ale pro lidi zvyklé na mnohem horší finanční podmínky je vidina takových peněz opravdu lákavá," podotkl.

I německý ministr vnitra Thomas de Maziére přiznal, že za příliv lidí z Balkánu může právě to, že dávky v Německu jsou mnohdy vyšší než plat, který v zemích jako Albánie nebo Kosovo můžou pracující lidé dostat. Uprchlíci prý dostávají měsíčně zaplaceno tolik, jako policista v Albánii či v Kosovu.

"A k tomu ještě dodávám, že ve dvou skandinávských zemích Norsku a Švédsku si žadatelé o azyl po udělení povolení k pobytu přijdou podle údajů z loňského roku v přepočtu na více než 20 000 korun, tj. částka zhruba odpovídající průměrné české mzdě. Opět je třeba říci, že v tamních podmínkách se sice také nejedná o žádné horentní sumy, ale pro lidi z chudých zemí to znamená významné přilepšení," podotkl Zdechovský.

Europoslanec se domnívá, že dokud bude v Německu a dalších zemích existovat takto nepřiměřeně štědrý systém udělování podpory, uprchlíci budou ve zvýšené míře prchat k naším západním sousedům či do Švédska. "Rád bych také zmínil, že migrantům radí sami převaděči, jakou zemi si zvolit podle toho, jaké žadatelé o azyl mohou obdržet sociální výhody. A například včera jim dokonce v hlavních televizních novinách poradila rakouská ORF, což logicky uvažující člověk prostě nepochopí," dodal.

Němečtí i francouzští politici ale podle něj musí vědět, že ať už jde o válečné uprchlíky nebo ekonomické migranty uvnitř Evropy neutíkají před válkou. "Každý ze Syřanů, Eritrejců nebo Iráčanů musel cestou do Rakouska nebo Německa projít několika bezpečnými zeměmi. Jenže tam zůstat nechtějí. Míří prostě na západ, protože tamní sociální dávky i několikrát přesahují průměrnou mzdu východoevropských států. Předtím, než začnou státy, které jsou pro migranty „vysněnými destinacemi," pranýřovat visegrádskou čtyřku kvůli údajné nesolidaritě, měly by se nejprve nechat inspirovat Dánskem, které snížilo dávky uprchlíkům zhruba na polovinu. Pak možná začne mít evropská azylová a imigrační politika smysl a logiku a začnou se měnit i priority těch, co v současné době míří do Německa," podotkl.