Spolková země Bádensko-Württembersko nepřijímá uprchlíky. Má plné stavy

Až do odvolání proto nepřijímá uprchlíky. Třetí největší německá země od soboty přijala prý už 3900 osob. Nedostatky v řešení uprchlické krize v Německu dnes kritizovala jedna z největších místních nevládních organizací na ochranu práv uprchlíků.

„Bádensko-Württembersko dnes už nemůže nikoho přijmout, všechny volné kapacity jsou prozatím vyčerpány," uvedl šéf úřadu zemské vlády Klaus-Peter Murawski. Spolková země v jihozápadní části Německa je třetí největší co do rozlohy i počtu obyvatel, žije v ní přes 10 milionů lidí.

Předsedkyně vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hannelore Kraftová dnes navrhla, že by dlouhodobě nezaměstnaní lidé mohli pomáhat při péči o žadatele o azyl. „Ubytování a péče o uprchlíky je národním úkolem," uvedla. „Pro přijetí ze strany společnosti není dobré, aby vznikal dojem, že toho děláme hodně pro uprchlíky, ale málo pro ty, kteří to mají těžké na pracovním trhu," dodala s tím, že takovou činnost by měla zvláštním finančním programem podpořit spolková vláda. Kraftová je mimo jiné místopředsedkyně vládní sociální demokracie (SPD).

Mezitím dnes do Mnichova od půlnoci dorazilo asi 1700 lidí, v úterý jich bylo ještě o 1600 víc. Celme jich bylo od pátku, kdy Maďarsko otevřelo hranic, asi 30 tisíc. Někteří z nich ale putovali do zařízení v jiných spolkových zemí.

Německá i unijní azylová politika schytala ostrou kritiku od nevládní organizace na ochranu práv uprchlíků Pro Asyl. Nelíbí se jí, že Angela Merkelová plánuje vytvořit asi 150 tisíc míst pro migranty, když jich podle odhadů má do země přijít až 800 tisíc.

Organizace také kritizuje návrh spolkové vlády prodloužit možnou dobu pobytu uprchlíků v prvotních přijímacích střediscích ze současných maximálně tří na šest měsíců. Vzhledem k už existujícímu nedostatku míst je takové rozhodnutí podle aktivistů přesným opakem toho, o co by měly úřady usilovat. To by podle aktivistů pouze zhoršilo už tak nedůstojné podmínky.