Hlavní problém českého obranného průmyslu: Málo zkušeností

V otázce mezinárodní spolupráce jsme nezkušení

Jakub Hodinář, ředitel Odboru zahraniční spolupráce, obranného průmyslu, výzkumu a vývoje Ministerstva obrany České republiky, promluvil ohledně stavu spolupráce České republiky a Německa.

V úvodu své řeči Hodinář upozornil, že ačkoliv předmětem diskuze na této konferenci jsou vztahy mezi zeměmi V4 a Německem, obdobné vztahy a problémy se řeší i globálně na úrovni Evropské unie.

Podle Hodináře ministerstvo obrany České republiky spolupráci v oblasti obrany podporuje, o čemž svědčí například podpora konceptu Framework Nations. Tento koncept NATO má upřesnit, jakým způsobem bude probíhat mezinárodní obranná spolupráce a na jaké hrozby bude odpovídáno.

Uvedl, že v současnosti Česká republika spolupracuje s Německem jak na úrovni civilní, kde se jedná například o automobilový průmysl či vesmírné technologie, tak i na úrovni vojenské, kde jako příklad uvedl německou firmu Rohde & Shwarz, která část své výroby přesunula do jihočeského Vimperku.

Na druhou stranu ale upozornil i na problémy, které spolupráci mezi zeměmi ztěžují. Jedním z nich je podle něj rozdílná struktura obranného průmyslu, a to nejen mezi zeměmi V4 a Německem, ale i mezi zeměmi V4 navzájem. Jedná se například o různý podíl státem vlastněných firem na trhu.

Podotknul také, že „malá spolupráce při zadávání veřejných zakázek na získání obranných prostředků není způsobena nedostatkem politické vůle, ale nedostatkem zkušeností." Jak totiž uvedl, země V4 „mají jen malou zkušenost s mezinárodními projekty."

Maďarský obranný průmysl upadá

O situaci v Maďarsku pak informoval Tamás Csiki, výzkumný pracovník Centra pro strategická a obranná studia v Budapešti.

Podle Csikiho není v současnosti situace ohledně spolupráce mezi zeměmi V4 a Německem optimální. Vyjádřil tak nesouhlas s názory svých kolegů, které byly převážně optimisticky laděny.

Psali jsme: Zbrojní průmysl: ČR skoro vůbec nevyváží, varuje odborník  

Odsoudil například projekt tzv. „battlegroups", tedy bojových skupin, které se skládají z jednotek různých zemí. Ačkoliv jejich vytvoření není podle něj krok špatným směrem, jejich reálné použití není v současnosti reálné, protože státy zatím nejsou připraveny nasadit své jednotky společně.

Případné společné nasazení by totiž podle něj vyžadovalo například větší společné plánování nebo mezinárodní veřejné zakázky.

Kritizoval také situaci v Maďarsku a připomněl, že výdaje na obranu jsou v současnosti velmi malé a pokud chce země přispívat k ochraně Evropy, bude rozpočet třeba zásadním způsobem pozměnit a navýšit.

V zemi podle něj došlo k celkovému značnému poklesu úrovně obranného průmyslu, a to do takové míry, že dnes téměř neexistuje. Připomněl například elektronický průmysl, ve kterém dříve bývalo Maďarsko prominentní, ale v současnosti také zažívá úpadek.