Strach v Německu: Pokud IS bude mít možnost zaútočit, zkusí to, varuje tajná služba

Podle Maassena bylo obtížné i rozhodnutí o zrušení úterního fotbalového zápasu v Hannoveru, protože jeho konání mělo být symbolem toho, že Německo nesklání hlavu před terorismem. Kontrarozvědka doporučila odvolat utkání teprve v okamžiku, kdy získala velmi konkrétní indicie, že se zápas může stát terčem atentátu.

Kancléřka Angela Merkelová označila rozhodnutí o zrušení zápasu za "velmi těžké, ale správné". Ve dvouminutovém projevu poděkovala fanouškům, že i po výzvě k evakuaci stadionu zachovali klid a poslouchali pokyny policie, a bezpečnostním složkám za ochranu německých občanů. Deník Bild však na svém serveru vyjádření kancléřky kritizoval, protože se kancléřka vyhnula zmínce o celkové bezpečnostní situaci v Německu.

"Německo je nepřítelem IS. Tak nás IS vidí, stejně jako všechny západní státy," řekl Maassen. "Už delší dobu upozorňujeme, že pokud nás IS bude moct zasáhnout, pokud bude moct v Německu uskutečnit teroristický útok, udělá to. Velmi se toho obáváme," uvedl.

Podle Maassena se v Paříži ukázalo, že teroristé přistoupili k nové taktice, kterou dříve v Evropě neužívali. Namísto pumových útoků, které spáchali například teroristé v Madridu v roce 2004 a které v minulosti prováděla i baskická organizace ETA, začali využívat sebevražedné atentátníky.

Vyslovil se ale proti plošnému rušení všech velkých shromáždění, která by se mohla stát terčem teroristů. "To bych v žádném případě nedoporučil," řekl.

Ministr financí Wolfgang Schäuble navrhl zvážit, zda by se na zajištění bezpečnosti v zemi neměla podílet i armáda. "Měli bychom přemýšlet o tom, zda jsou možnosti naší policie dostatečné, když bychom měli situaci jako v Paříži, kdy by byly útoky na třech až čtyřech místech," řekl konzervativní ministr deníku Rheinische Post.

Proti zapojení armády do policejních úkolů se ale vyslovila sociální demokracie (SPD), která je vládním partnerem konzervativců. Nasazení armády na německém území nepředpokládají ani zákony, podle rozhodnutí ústavního soudu z roku 2012 mohou vojáci chránit domácí bezpečnost jen "ve výjimečných situacích katastrofického rozměru".