Domácí porody v ČR? Soud ve Štrasburku chystá konečné rozhodnutí

Velký senát vyslechl zástupce České republiky Víta Alexandra Schorma a advokáty obou žen. Schorm telefonicky ČTK řekl, že vše probíhalo "standardně" a žádná ze stran nepřišla s nějakými zásadně novými skutečnostmi oproti prosinci 2014, kdy nižší instance soudu stížnost zamítla.

Advokátka z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která ve Štrasburku zastupovala spolu s advokátkou Adélou Hořejší stěžovatelky, ČTK řekla, že zatímco z jejich strany zazněla fakta podložená vědeckými studiemi, tak zástupce českého státu nebyl s to předložit statistiky o jím zmiňované nebezpečnosti domácích porodů a jen hrál na emoce, například tvrzením, že při domácím porodu je těžké účinně řešit případné komplikace.

Candigliota uvedla, že soudu předala studie dokazující bezpečnost domácích porodů. Naopak odsoudila některé praktiky, kterými podle ní čeští lékaři ohrožují rodící matky, přestože se od těchto praktik jinde v Evropě ustoupilo. Jedná se například o "vytlačování plodu z těla matky lokty". Dodala, že Hořejší také před soudci kritizovala monopol, který podle ní mají v Česku lékaři v porodnicích.

"Velký Senát Evropského soudu pro lidská práva vydá rozhodnutí asi za rok, možná dříve, možná později, rozhodně za mnoho měsíců," domnívá se Schorm. Na otázku, zda věří, že velký senát potvrdí předchozí verdikt, odpověděl, že "jak soud rozhodl jednou, může rozhodnout i podruhé". Rozhodnutí velkého senátu je podle pravidel ESLP konečné.

Obě stěžovatelky, Šárka Dubská a Alexandra Krejzová, si přály rodit doma. Zákon o zdravotních službách ale hrozí porodním asistentkám vysokými pokutami, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Také neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky. Proto prý nemohly žádné asistentky najít. Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka.

Soud při Radě Evropy ale dospěl loni k závěru, že v tomto případě nebyl porušen osmý článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. "Soud vzal v úvahu zejména skutečnost, že na evropské úrovni neexistuje žádná shoda ohledně povolení či zákazu domácích porodů, a že tato otázka rovněž zahrnuje problematiku přidělování finančních zdrojů, například pro zajištění odpovídajícího systému rychlé zdravotnické pomoci při domácích porodech," uvedl soud ve svém prohlášení. "Stěžovatelky navíc ze skutečnosti, že jim mohla být poskytnuta pomoc ze strany lékařského personálu pouze při porodu ve zdravotnickém zařízení, nenesly nepřiměřené břemeno," dodal.