Kritik EU je ruský agent šířící propagandu. Známá ekonomka se pustila do evropských elit

Evropská politika je podle ní plná propagandy. „Médii se šíří zprávy, že Finsko bude první zemí, kde se prý bude hlasovat o opuštění eurozóny. Finský údajný odchod z eurozóny už má i svůj název: FIXIT. Anebo dokonce posměšně FIX-IT (v překladu OPRAV TO, pozn. redakce)," píše na blogu na serveru idnes.cz ekonomka. Dodává ale, že druzí říkají, že to není pravda a že jako první odejde Rakousko a nastane tedy AUXIT.

Poslední skupina pak prý tvrdí, že celé údajné hlasování o opuštění eurozóny jen ruská propaganda. „Vlastně je pro ně ruskou propagandou jakákoli špatná zpráva o EU. A kdo se opováží na adresu EU říct jakoukoliv kritiku, je pro ně hned ruský agent. (Zajímavé, ruské agenty skoro nikdo nezná, ale všichni je řeší; pár agentů STB zná skoro každý, ale nikdo je neřeší.)" poznamenává Šiktařová.

Ať zuž je pravda kdekoliv, faktem je, že finský ekonomika je na tom „všelijak". „Finsko byla ekonomika založená na úspěchu jediné globálně významné firmy. Jakmile začala mít Nokia problémy a z vrcholových pozic ji vyštípal Apple, začala mít problémy celá země. Jen tak mimochodem a mimo téma, to je velké varování i pro nás – i my máme několik továren, které jsou pro ekonomiku klíčové. A například samojediná Škoda Auto už léta tvoří kolem 8 % všech našich exportů. Tomu říkám nebezpečná závislost na jednom odvětví," varuje před stejným osudem odbornice.

Zajímavé na celé věci podle ní je, že právě Finsko bylo ještě nedávno dáváno ostatním zemím v oblasti ekonomiky za příklad. „ Do Finska se jezdilo za státní peníze pro inspiraci. Dnes má zázračné Finsko deficit rozpočtu zrovna jako my a rostou mu dluhy. Už není vzorem; už je příkladem toho, jak to nedělat: Finové si zvýšili platy, populace zestárla, nezaměstnanost je rekordní a konkurenceschopnost je v tahu. Něco se musí změnit," píše ekonomka s tím, že severská země se na rozdíl od Řecka pochlapila a svou situaci vidí realisticky.

„Pochopitelně tak jako vždy, eurooptimisté na to kontrují, že opuštění eura by byla katastrofa a že to je jen propaganda Ruska za účelem oslabení Evropy. Vážně nevím, co si o FIXITu myslí Rusko, ale vím, že finská nezaměstnanost by bez eura klesla," myslí si Šichtařová. Celá tato diskuze je ale podle ní špatná a vůbec by se neměla vést, protože tato situace nastala jen a pouze kvůli chybám evropských politiků. Kdyby EU zvolila jiný přístup, mohlo být vše jinak.

„Tak to totiž chodí, když se moc tlačí na pilu. Tak dlouho bylo politicky nekorektní mluvit o pokojném a řízeném rozdělení eurozóny na dvě části, až se lavina utrhla. A kdyby šlo jen o eurozónu... V Británii se bude hlasovat o setrvání v EU. Migrační vlna euroskeptikům nahrává," tvrdí ekonomka. Korunu tomu všemu podle ní nasadil šéf Evropské komise Juncker, který prohlásil, že Schengen je mrtvý a že bez něj nemá eurozóna smysl. To je podle ní sice pravda, ale „Juncker ale pochopil, že se jeho sen o integrované Evropě hroutí, až příliš pozdě".

„Ponaučení zní, že je sakra špatné příliš tlačit na pilu. Ve jménu naplnění růžového snu snílků tlačit veřejnost tam, kam nechce. Politický engineering vede ke zlým koncům. Spontánní vývoj nejde zastavit. Lze ho jen usměrnit. Nelze masám říkat, že jsou hlupáci a že musí poslouchat ty „osvícené" nahoře. Pak se veřejnost vzbouří a rozšlape i to dobré – jako třeba eurozónu s Finskem," varuje ekonomka před násilnou snahou udržet euro.

„Tak dlouho bude menšina většinu přesvědčovat o tom, že Evropa musí být multikulturní, až se veřejnost vzbouří a začne šikanovat i dosud bezproblémové a dobře začleněné menšiny. A to jen proto, že se někdo považuje za osvíceného s právem ovládat masy, nechce ztratit tvář a kousnout do kyselého jablka. Jen proto, že politici nemají odvahu ke skutečné obraně vnějších hranic Schengenu a ke skutečné pozemní operaci na skončení války v Sýrii - i za cenu ztráty růžových ideálů o fiktivním světě, kde pravda a láska vždy nutně vítězí," dodává ostře ekonomka.