Klimatické změny se dotýkají také Tibetu, do pár let může přijít o všechny ledovce

V Le Bourget, kde se jednání koná lobbují třeba představitelé tibetského exilu. Dopady změn klimatu na tibetskou planinu jsou výrazné a mají globální důsledky, příliš se o tom ale nemluví. V Paříži se to pokouší změni Dicki Choyangová z organizace CTA, která zastřešuje tibetský exil a bývá často označovaná jako exilová vláda. Himalájskou zemi v roce 1950 anektovala Čína.

Tibet je podle Choyangové možné označit za "třetí pól" planety, protože po jižním a severním pólu je totiž právě tam největší počet ledovců, nyní přes 46 tisíc. V posledním desetiletí se jich 82 procent různě velkým způsobem zmenšilo. Při stávajícím tempu bude podle odborníků země v polovině století zcela bez ledovců.

„Tibet je vodárna Asie. Právě tam začínají největší asijské řeky," zdůraznila Tibeťanka. Změny na tibetské planině - sedmkrát větší než je Francie - tak mají dopad na část světa, kde nyní žije 80 procent světové populace, včetně Číny, Indie a zemí jihovýchodní Asie.

Zvyšování teplot také znamená tání permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy. Ta představuje 70 procent Tibetské náhorní plošiny. "Proč se o to starat? Zmrzlá půda obsahuje velké množství metanu. Po erozi se ale dostane do ovzduší a přispívá k dalšímu zmenšení ozónové vrstvy," upozornila Choyangová.

„Urbanizace postupuje velice rychlým tempem," varovala a upozornila na velmi špatné ovzduší, které v posledních dnech panuje například v Pekingu. „Jejich model rozvoje není něco, co je nějak nutné v Tibetu následovat. Tamní ekosystém je velmi křehký," míní Tibeťanka.

Pozitivní ale podle ní je, že Peking nedávno přijal zákon o ochraně životního prostředí. „Teď jde o to, aby ho skutečně a spravedlivě prosazovali a dodržovali," podotkla Choyangová.