Summit EU: Nord Stream 2 nesníží závislost na plynu z Ruska, uvedl Tusk

Šéf summitů EU Donald Tusk citoval údaje Evropské komise, která podle něj spočetla, že dokončení projektu Nord Stream 2 by zvýšilo závislost Evropy na jednom dodavateli a koncentrovalo do této jedné cesty 80 procent dodávek ruského plynu. Také by to znamenalo dominantní pozici ruské společnosti Gazprom na německém trhu s podílem přes 60 procent.

"Z mého pohledu nepomáhá Nord Stream diverzifikaci, ani nesnižuje naši energetickou závislost. Ale je na komisi, aby dokončila své technické i právní hodnocení toho, zda toto je, či není v souladu s našimi dnešními závěry," poznamenal Tusk.

Právě komise tak nakonec rozhodne, zda má mít projekt nárok na jakoukoli - finanční, právní či politickou - podporu ze strany Evropské unie či jejích členských zemí.

Zdroj: YouTube

Podle Tuska prezidenti a premiéři osmadvacítky na summitu hovořili také o "geopolitickém kontextu" a o problémech, které případné rozšíření plynovodu bude znamenat pro Ukrajinu jejím obejitím. Itálie, ale i Bulharsko a další země chtěly vyjasnit, proč nešlo pokračovat v plánech na plynovod South Stream, když rozšíření baltského plynovodu by mohlo být možné.

Německo si přeje politické řešení, v němž by Ukrajina dál hrála roli tranzitní země, prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. "Nyní uvidíme, jak dopadnou procedury," podotkla.

Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltu, se dohodl ruský Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.

Český premiér Bohuslav Sobotka má za to, že plán Ukrajinu oslabuje a poškozuje také některé další členské státy unie. "Adresovali jsme Evropské komisi silnou výzvu, aby se projektem intenzivně zabývala a posoudila, zda je v souladu s platnou legislativou," vysvětlil Sobotka.

Proti rozšíření plynovodu protestovaly země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska už na konci listopadu v dopise zaslaném místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi. Česko se k dopisu, který upozorňoval na možné negativní dopady projektu na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu, nepřipojilo.